středa 28. října 2015

Vcera jsme se rozhodli, ze vyrobime pro Diddusku k Vanocum domecek pro panenky. Jeli jsme koupit takovou malou knihovnu, ze do ni vyrezeme okna a pak ji polepime tapetama, kobercema a tak. Vuthe zacal vcera vyrezavat okno, jenze to nejde, jak si pral a je nespokojen. Ale hodla pokracovat dal, samozrejme, jen zvoli asi jinou taktiku.
Diddus se uz druhy den vzbudila rano desne brzy. Prijde vzdy do obyvaku, lehne si k nam do postele a hyka, zpiva, pokrikuje... Takhle po ranu je to docela narocne, dnes toho mame nejak plne zuby, jsme hotovi. Do toho si predstavujeme, jake to tady v tom dvoupokojaku bude s miminkem, kdyz je Diddus takhle hlucna.. No priznavam, ze jsme meli trochu depku. Obcas to tak na cloveka padne. Odpoledne jsem se byla s Diddus projit, nechtela jit do parku na hriste, tahla me do ulic se prochazet. Tak jsme se couraly mestem asi hodinu. Ja si vybavovala cesky podzim a padl na me stesk a nostalgie. Vuthe sel na nakup, rozhodli jsme se udelat si k veceri domaci hamburgery, bychom si trochu pozvedli moralku. :D A ted se prave vratil s nakupem i s balickem od nejlepsiho cukrare v Cherbourgu, dela vytecne zakusky. Tak to si dame do sosacku.

Jinak Diddus uspesne cura do zachoda a jeste uspesneji kaka do kalhot. Ma nekdo nejaky tip, jak vyprat tyto skvrny? Drhnem to v ruce a nepousti to. Nikdy jsem teda nezkousela nejaky ten pripravek na skrvny (ani nevim, jestli to funguje), radsi bych nejaky babsky trik. ;)
Posledni dny dobre ji, vcera k veceri mela omeletu se slaninou ze dvou vajec a jako dezert si dala jogurt a jeste presnidavku. Ja vcera vecer nebyla doma, sla jsem si ke zname, co vyrabi domaci kosmetiku, pro krem a mydla. Ze jsem zanedlouho zpatky. Dorazila jsem k ni v pul osme, zacly jsme si povidat, ja pak rikam, kolik muze byt hodin, kouknem a ono skoro pulnoc! Jsme si obe mysely, ze je devet nebo deset. No jo, zensky... :D
Kez by i Diddus zacala stebetat. Neustale za mnou chodi a taha me za ruku. Normalni, vim, neumi si rict, co chce. Jenze obcas to podle me ani ona sama nevi. A obcas jde o neco, na co nakonec stejne reknu ne. A ja se pokazde musim zvednout, dojit kam me vede a vyhodnotit situaci. Normalni, ja vim. Ale obcas uz unavne. Zvlastne v nektere dny. Prave jsem ji rekla, ze nikam nejdu, jen se otocila a sla si hrat s legem. Takze ono to pokazde tak urgentni nebude. Jenze jak to rozlisit, ze...  Jsem z toho vseho nejaka unavena...


pondělí 26. října 2015

Dnes je venku krasne teplo a slunicko. Diddus byla ve tri u logopedky a pak jsme se sli projit. Vuthe se od nas odpojil na hristi a sel na skate. Diddus se klouzala na skluzavce, houpala, dokonce jsem ji mohla dovolit sundat si bundu, jak bylo pekne. Potkaly jsme tam Nordahlova strejdu a sestrenici, tak jsme si popovidali. Doporucili mi knizku pro Diddu, kde je pekne v obrazcich vysvetleno, jak mamince roste bricho a pak je tu miminko. Tak ji asi poridim, obrazky by mohly pomoci, aby se mohla alespon trochu pripravit. Zvladly jsme to dobre, Diddus docela spolupracovala, takze jsem ji nemusela nikam vyzvedavat a prenaset a domu pekne slapala. Ale i tak jsem toho mela dost. Po navratu domu otevru facebook, a tam ctu, jak se vsechny tehule cejtej uzasne, jak je to nejlepsi obdobi, jen kvetou. A ja tady v pulce hudram... Samozrejme jsem stastna, ze budeme mit miminko, ze se nam hned zadarilo, ze mi nic neni, nemam zadne komplikace... Ale uprimne, pro me teda tohle balonovstvi a velrybstvi zadne uzasne obdobi neni. Tahat ty kila navic me unavuje, nemuzu na kolo, ani si zabehat, vsechno me skrti, obri prsa mi vadi pri spani. No jo, nejsem zadnej prototyp bohyne Zeme, co s radosti roste a plodi. :D Ale jsem stejne moc vdecna, ze muzu v podstate vsechno delat, mam kamaradku, co ma komplikace, a to pak musi teprve neco, prezit tech devet mesicu... Ale nejhorsi na tom je, ze se clovek stydi o tehle pocitech vubec mluvit, jakoby se muselo behem tehotenstvi jen nad bobtnanim se rozplyvat a jen na chvili pomyslet, ze je to pekna pruda, bylo rouhanim se nejvetsim.
V patek vecer jsem odvezla Diddus s N. na barak, tam jsem vyprala jednu pracku a hura zpet do Cherbourgu. Vuthe me pozval do restaurace, chteli jsme vyzkouset jednu, co vsichni vychvaluji a my tam jeste nebyli. Bylo to dobre, ale dle toho, jak vsichni chvalili, jsme cekali lepsi. Holt ocekavani jsou vetsinou nanic, ze...;) V sobotu jsme jeli nakoupit do normalniho obchodu (uz jsou vsude Vanoce, lidi uz koukaji na hracky, taky koumame, co by Diddus asi tak udelalo radost, ona si bohuzel nerekne) a pak do bio samosky, pro pohanku, jahly, spaldovou mouku, cokoladu pro Diddus do mleka, hrach, sezam a take jsem vzala na vyzkouseni marmeladu, ktera neni slazena cukrem, ale dzusem z hroznu. Vecer jsme byli v kine na novem filmu Woody Allena "Irrational man". Shrnula bych to tak, ze to bylo zabavne. :) V nedeli jsme se vydali na bazar, koupili jsme Diddus pletene saty a elektricke akvarium, ktere sviti jako lampicka a ryby se v ni toci do kolecka. Jednou snad budeme mit opravdove, ja akvaria vzdycky milovala. Pak jsme jeste zvladli dve fotograficke vystavy.
Od soboty vecer do nedele byla Diddus u babicky Arielle. Privezla nam ji vecer v sedm, samozrejme v aute vytuhla a po probuzeni brecela a byla k neutiseni. Ona pry spatne spi, i na baraku i u ni, chodi pozde a budi se. Ale jinak pry byla moc hodna a i hezky jedla. Take se nas ptala, co ma koupit Diddus k Vanocum... tak abychom zhavili mozkove zavity, navic ma pak jeste brzy nato narozeniny.
Chvili jsem Diddus utesovala, ale pak si rikam, zkusim ji dat pyzamo, treba pujde hned spat. A bingo, sama si chtela vzit pyzamo a pak pelasila rovnou do postele. Usnula hned a vzbudila se az rano v pul osmy, a vse v pohode. Ted je dokonce sama v pokoji, posloucha pisnicky a promenuje se ve svych novych satech, ktere si samozrejme hned musela vzit.
Fotili jsme jen na takovy stary fotak na film, co zkousime, takze fotky z vikendu nejsou. Tak prihodim jeste ze ctvrtka vykoupanou Diddusku a me, jak chladim z okna quiche, na ktery se Did vrha, kdyz je jeste horky.





středa 21. října 2015

Dnes bylo hnusno, cely den sedivo a mrholivo. Alespon jsme se vydali odpoledne do kina na predstaveni pro deti. Byly to dve kreslene pohadky, dohromady to delalo 45 minut. Ta druha byla Sametka od Zdenka Millera. Nikdy jsem ji nevidela, tak to bylo zajimave i pro me. :) Pri prvni pohadce Diddus hykala a kopala nohala do podsedaku, ale jak zacala Sametka, zmlkla a koukala v klidu az do konce. No jo, rozpoznala krteckovsky styl! :)
Po navratu Vuthe udelal palacinky, tak jsme si osladili zivot.
Vpodvecer Did pohudraval, uz je to asi ctvrty den, co je takhle nespokojena, vsechno ji vadi a je nerudna. Znamky zadne nemoci nejevi, tak nevim. Rikam si, ze se asi nudi. Drive si hravala doma sama, i ve svem pokoji, ted uz si sama nechce hrat vubec, v pokoji jenom spi a vse s ni musime delat my, skladacky, puzzle, omalovanky... Stala jsem se otrokem omalovanek, musim vybarvovat, Diddus mi jen podava pastelky, vybira spravne barvy do nejvetsich detailu (jakoze i nuance tri ruznych zelenych apod.). A zopakovala po mne ve francouzstine cervena a zluta. Podle me to bude tim, ze si zvykla, ze se ji v jeslich porad nekdo venuje. Anebo je taky uz unavena, odpoledne spat nechce, ale zas v sest ji dat spat se mi zda prece jen brzy. Tak nevim, kde jest pes zakopan.







úterý 20. října 2015

Vcera dopoledne jsem se vydala na ourad a na maly nakup. Obcas zasnu, jak jsou lidi neprijemny, direktivni, zli. Chudaci urednice a prodavacky. Tady je to asi obracene nez v Cechach, urednice a prodavacky jsou mile a zakaznici hnusni. Ne vsichni samozrejme, ale vcera jsem videla tri sceny behem hodiny, asi bylo neco ve vzduchu.
Po obede byla Diddus u logopedky a pote jsme se vydali na barak vyprat (nejde nam pracka, ale pry to mozna neni prackou, neb to proste vyskakuje z pojistek, tak zatim jsme - tedy jsme - Vuthe zatim neprisel na to, v cem je zadrhel) a privezt dobroty z mrazaku. Z pulky kuratka od dedy a babi ze zahradky jsme meli dnes k obedu rizky, Diddus si pekne pochutnala (a vyfotili jsme je, zaciname fotit jidlo, aby si mohla pomoci fotek ukazat, co by chtela jist) a jeste mame obri kus peceny v troube.
Dnes byly jesle, vse v pohode, akorat v poledne Diddus nemohla prenest pres srdce, ze si nesmi rozervat doma plinu, ale ze ji jen stahneme, protoze je jeste dobra, ze si ji pak na odpoledne muze jeste vzit. Proste meneni zazitych ritualu ji obcas dobre nedela, ale je to hlavne u takovyhle drobnosti. Ale vycurala se do zachoda i ve skolce, tot uspech!
Odpoledne jsme byli u doktora, miminko se ma dobre, maminka taky, uz pribrala 6 kilo. A to jsem si rekla, ze nepriberu vic nez deset. Haha!

Par fotek z nedelni navstevy farmy, dam sem i jak place u kralicka, ale zahy se uz zase smeje. :)













neděle 18. října 2015

Ze ctvrtka na patek Didduska spatne spala. A tak v patek po navratu z jesli takhle krasne vytuhla. Prospala se dve hodinky, pak se vzbudila, najedla a za dve hodiny sla zase spat.





V sobotu dopoledne jsme se vypravily poprve na hudbeni krouzek. Zpivalo se, ukazovalo k tomu rukama a pak pani lektorka ukazovala piano a deti si na nej mohly zkusit hrat. Pak jsme spolecne zpivali pisnicku (jeste, ze ji znam, pac Diddus to porad sjizdi na youtube:) a pote jsme se pohybovali do rytmu. Prvni pulhodina v pohode, pak ale Diddus najednou prinesla kabaty, ze jako jdeme. Kdyz ale videla, ze se zpiva ukolebavka s plysakama, hned popadla Totoce a pridala se, takze jsme zustaly az do konce. Kdyz pak deti plysaky odlozily, chodila a kazdemu davala do tuky toho, co mel pri zpivani. Kazdy prece musi mit sveho Totoce! :) Tak ji zapisu, ted jsou dva tydny prazdnin, tak po prazdninach zacneme chodit. Libilo se ji to, mela pri zpivani usmev na tvari, jen proste nikde dlouho nevydrzi a obcas si zakrici, ale ta lektorka rikala, ze to nevadi, ze ostatni deti to nejak zasadne nerusi. Tak fajn, uvidime co to prinese.

Odpoledne prisli znami pro fotky, co jsem jim fotila. Byli spokojeni, dokonce i muz, ktery se evidentne pred objektivem neciti uplne nejlepe, se sam sobe na tech fotkach libil. Pry jestli jsem je vyretusovala, ze tam je nejaky hubeny a ma moc vlasu! :D Tak jsem rada, ze se jim libily. Prisli i se svym devitimesicnim synkem, Diddus pak brecela, kdyz odchazeli, chtela, abychom sli s nimi. Nevim proc, treba chtela zustat s miminkem.;)

Dnes, v nedeli, jsme se vydali na burzu detskeho obleceni. Koupili jsme neco malo pro miminko a take par kousku pro Diddus. A jedny boty, bez toho se to neobejde. :D Moc casu jsme tam nestravili, Did neni posledni dva dny ve sve kuzi, nema vubec trpelivost a nervuje se. Nevim, cim je to, co je jinak, nez jindy, ze je takova podrazdena. Clovek by malem zapomnel, ze je autista, tak to proste musi obcas taky trochu pripomenout. Kazdopadne na akcich, kde jsou jine deti, jako napr. na tom hudbenim krouzku, si to uvedomuju hodne, tu jeji rozdilnost. Jinak mi to ani neprijde, kdyz neni vedle ostatnich deti.
Z burzy jsme se vydali k Vutheho strejdovi, aby mu ostrihal vlasy. Diddus si tam krasne hrala s jeho detmi, s legem a letadlem, byla spokojena. Jeho zena mi dala tasku veci na Diddus, ma holcicku o rok starsi. Tak jsem moc rada, protoze jsem nedavno tridila a skrin byla temer prazdna. A pry nam da i na miminko. :)
Po dostrihani jsme vyrazili na farmu, kde se deti svezly na ponicich, pohladily si kralicky a kozy, dali jsme si palacinku a jelo se domu. Fotky dodam, akorat jsme se vratili, takze jsem je jeste ani nestahla. Na ponikovi byla Diddus v pohode, to uz zna, ale sceny byly u kralicku. Nechapala, ze na nej musi jemne a nesmi kricet, ze se jinak bude bat a utece. Ona to jemne s temi zviratky proste zatim neumi. Tak zas byly slzy, ale i tak se s nim trochu pomuchlovala.

Jeste jsem zapomnela napsat, ze vcera vecer jsme se divali na dvd Vesnicko ma strediskova, ktere zakoupila Stephanie pro Vutheho k narozeninam na filmovem festivalu v Lyonu. Je to s francouzskymi titulky, a preklad je dobry. Moc se mu to libilo, koukali jsme se na internetu, v te edici maji i dalsi filmy, tak si mozna nejake objedname. No me to samozrejme uplne dojimalo, ta ceska zahradka a tak vubec... A k dvdcku je i knizecka, kde je nekolik textu, napr. takovy historicko-filosoficko-psychologicky rozbor filmu, tak to bylo pro me hodne zajimavy, takhle o tom my asi uplne neuvazujeme. Pro nas je to hlavne "chlapi, nelejte to pivo z oken" a "Jaromire, to nedelas dobre s tema sirkama". :)

čtvrtek 15. října 2015

Lyon

Je ctvrtek a ja se jeste nezmohla ani na jeden zapis, pritom jsme se vratili z Lyonu v nedeli vecer. Muj kaslik se krasne rozjel, takze cely vikend mi nebylo valne, hlavne teda ty noci, to byl horor, ani jeden jsme skoro nespali. No nevim, co to je za kasel, v noci to trva i dve tri hodiny v kuse, uplne se z toho davim. V pondeli jsem sla k doktorovi, dal mi sirup a spray do krku, pry mi nic vic dat nemuze v mym stavu, pry je to virovy (nerekla bych, nikdo to za celou tu dobu nechytil a navic mi jinak nic neni, krom toho kasle) a pry se mam pripravit, ze to jeste bude trvat, nez to odezni. Tak v tomhle mel pravdu, zatim se hoch citi u me dobre a nikam se mu odchazet nechce. Jestli se mi to ale pak jeste znovu vrati, asi uz me klepne. Hlavne kvuli tomu, ze se clovek poradne nevyspi. V utery jsem mela jit jako doprovod na poniky, tak jsem to zrusila a jsem doma. Vecer jsem se tedy zmohla na pripravu slavnostni vecere na oslavu Vutheho narozenin, mel je v sobotu, takze jsme uz slavili v Lyonu, ale jeste jsem chtela jen pro nas dva, navic jsem s sebou ani nevozila darky, takze je dostal az v utery. Ve stredu jsem taky byla cely den doma, Vuthe se byl projit s Diddus odpoledne, aby se aspon trochu vyvetrala, a dnes jsem jen byla na otocku v jeslich, neb tam byla pani psycholozka. Porad jsem resila, jak to vymyslet, jestli zadat uz ted o asistenta tady v Cherbourgu, kdyz se chceme v lete stehovat, nebo pockat az do noveho, tak jsem to s ni chtela probrat. Doporucila nam, ze by bylo nejlepsi, aby chodila sem az do konce skolniho roku, ze - jeste s prichodem miminka - by toho na ni bylo moc. Pani reditelka souhlasi, poda zadost na prislusnych mistech (do jesli jinak berou jen do ctyr let, a to ji budou v lednu) a vsichni jsou spokojeni. :) Hlavne teda ja, protoze mi take prislo, ze by toho vseho bylo moc, takhle to v klidu dopredu pripravime az do noveho bydliste.
No a jinak jsem zase doma (ma teorie, ze to mam z chladu, se zacina vyvracet, neb jsem uz treti doma a porad je to stejne), pisu a pak se vrhnu na upravu fotek, co jsem fotila tem znamym s jejich miminkem.

A vikend v Lyonu byl moc fajn. I pres muj Udussehnato (zdravim Volka Maju!:)) kasel jsme si to uzili. Je to krasne mesto, pripomina nam vsem Prahu. Samozrejme neni krasnejsi nez Praha, to nejde, takove mesto neexistuje, ale neco do sebe take ma. :) Prosli jsme si centrum, okusili mistni dobroty v tradicnim lyonskem bouchonu (typicka lyonska restaurace s velice specifickou nabidkou pokrmu, kde se mezi "normalnim" jidlem najde i spousta podivuhodnych lahudek ze vsech moznych vnitrnosti vsech moznych zivocichu), po vecerech se cpali uzeninami a syry a v nedeli jsme se zucastnili predstaveni lyonskeho filmoveho festivalu, ktery zacinal v pondeli, a ktereho se bohuzel nemuzeme zucastnit. Smutek z tohoto faktu byl vsak brzy prekonan diky Stephanie, ktera nam zakoupila jako darky dvdcka s ceskymi filmy. A tak se moc tesim, az shledneme Vesnicko ma strediskova s francouzskymi titulky! :) No a uplne nejlepsi na vsem bylo, ze jsme se videli s Verunkou a Andresem! To byl vlastne duvod, proc jsme tam jeli. Jen tak na vylet pro nic za nic, to bychom asi na vikend nejeli, je to delsi a drazsi nez let do Prahy! Tak to bylo krasne, ale rychle, ale diky za to, buhvi, kdy se zase nazivo uvidime. No co buh, hlavne my, kdy se zase do Prahy vypravime. :)

V pondeli jsem si jela pro Diddus, a byla uplne v pohode. Sice tady asi jeden den tak pobihala a porvavala jako zviratko (to dela vzdycky, kdyz se vrati od N., asi na ni tak pusobi prehrsel volnosti... :D ), ale v utery uz dobry, a tak celkove, lepsi nez kdy predtim. On je zas deprimovany, rozesla se s nim ta jeho pritelkyne, tak je jako milius. Samozrejme mu to nepreju, ale zase na druhou stranu si myslim, ze by se mel trochu soustredit sam na sebe a usporadat si zivot, nez se zase vrhne do noveho vztahu. On nekoho potrebuje, protoze nechce byt sam. Neumi byt sam. Protoze je nerad sam se sebou a se svymi myslenkami. Jednou jsem mu pri jedne hadce rekla, ze je emocionali parazit. Je to drsne, ja vim, ale to je, co si myslim. Nechtela jsem ho zranit, jen jsem se potrebovala branit pred jeho neustalym citovym vydiranim. Tohle ho ale tak rozzurilo, jako nikdy nic jineho za tech sest let. Pritom jindy by se i nastvat opravnene mohl... Proste jako bych uderila hrebicek na hlavicku, tak to rezonovalo, sam nekde v nitru musi citit, ze to tak je, ale nechce si to za zadnou cenu pripustit. Tak bych mu prala, aby si to jednou vsechno srovnal, jenze zatim je porad jen ve fazi hudrani a skutek utek. No, ve fazi, on to tak mel vlasnte nastavene vzdy...

To jsem si zase zapsychologovala. Tak sup par fotek a do prace! :)









středa 7. října 2015

Jsem to ale lajdak a hajdalak (tak nas nazyvala nase tridni ucitelka ve treti tride, teda spis hlavne kluky, doslova jim spilala: "Ty lajdaku nicemny, ty hajdalaku!". To ve mne proste zustalo.), nic nenapsati jiz od soboty! To bude tim, ze v nedeli jsme nic moc nedelali, tak nebylo co psat a pak v tydnu uz toho bylo moc, tak zase nebyl cas! :D
V nedeli jsme jen rano zasli na bazar, opet, a zakoupili Diddus uzasne ruzovo trpytive boty hello kitty, bez kterych se nemohla obejit. Jak si je sama vybrala, od te doby je chce porad nosit. Odpoledne jsme byli doma, bychom se vykuryrovaly. V pondeli jsme meli logopedku v 15 hodin. Diddus byla cely den bez pliny, ale za boha si nechtela sednou na nocnik ani na zachod. Dala jsem ji plinu tesne pred odchodem k logopedce, dosly jsme tam asi za 10 minut a ta plina byla durch. Me trubku nenapadlo vzit nahradni, je to za rohem, jen na pul hodiny, no jenze ona tam nalozila vse od rana... A tak byla nevrla a vubec nespolupracovala. Tak pristi pondeli to snad bude lepsi.
Pote jsme se jeste vydaly do obchodu, ze ja si nutne musim koupit tehotenske dziny, pac uz nic nezapnu a Diddus ze bundu, neb sceny ohledne oblekani vsech bund, co mame, nebraly konce. Jednu jsem tam vybrala sama, hlavne ohledne teplosti, neni moc tepla a je nepromokava, takova zateplena plastenka. Je ruzova, tak si rikam, to projde. A proslo. Uz v ni odchazela z obchodu. :D A vesele ji nosi. Hura! Ale teda stejne to nechapu, co ji na tech ostatnich tolik vadi. Ta logopedka rikala, ze pry mozna ona si ve sve hlave udela rovnici, ze to bylo minuly rok a konec. Tak super, budeme muset kupovat kazdy rok nove bundy. Jsem zvedava, jestli vezme na milost alespon tu zimni. Uvidime.
V utery rano skolka, kde rano rekla Vuthemu reditelka, ze se uvolnilo jedno misto na ponicich a jestli chce Didda jit a ja jako doprovod. Tak jsem souhlasila. Bylo to moc fajn, Diddus se to libi, hned se tam hrnula pro helmu a chtela vyrazit. Kartacovani a davani sedla ji moc nezajimalo. Kdyz uz byla v sedle, chtela porad jenom cvalat. Tak jsem rada, pristi utery jdeme zase. A ja pofotila, ackoliv s ponikem v jedne ruce a fotakem v druhe a jeste s blbym svetlem to nebylo nejjednodussi. Jeste ze jsem si prozretelne vzala pevny objektiv a ne zoom, to bych nezvladla. Musim rict, ze jsem po tom odpoledni byla vyrizena, ale spokojena.
No a vecer bylo drama. Diddus jde spat a najednou breci, uplne nestastna, nevime proc, patrame a najednou zjistime, ze doma neni Totoc! Hledame vsude, ale neni nikde. Tak si rikam, asi jsme ho zapomneli ve skolce. A ve stredu je zavreno. Uspavani bylo narocne, Vuthe s ni byl asi hodinu v posteli, nakonec usnula. Rano v pohode, podle me ji chybel hlavne na to spani. No a dnes vecer si tak sedime, a najednou Vuthe zvola: "Hele, Totoc!". Diddus ho vyndala z me fototasky! Zapomnela, ze ho tam zavrela a nas nenapadlo se do ni podivat. Tak dneska sla spat spokojena. :)
Mne se vratila ta sama nemoc, co posledne, dva dny bolesti v krku a ted kasel. Samozrejme, pred vikendem v Lyonu.  Neni to nic dramatickyho, ale ten kasel je tak otravnej, v noci to budi a minule to trvalo 14 dni! A chudak miminko, tam ma zemetreseni.
Jo a taky jsem Diddinka ostrihala! Porad si stahovala gumicky a sponky, ztratili jsme uz hromadu, a rozpustene to mela takove moc nadivoko. Jesteze ma tolik vlasu a vlni se ji to, se ztrati muj kadernicky diletantismus. ;)











neděle 4. října 2015

V sobotu rano probehlo prvni setkani s logopedkou. K memu prekvapeni se vyptavala podrobne uplne na vsechno, stravily jsme tam dve hodiny! Je sympaticka. Jesteze tak, neb mame predepsanych padesat seanci. Trikrat s ni bude Diddus sama, aby ji mohla vic poznat a pak sestavit plan, podle ktereho s ni bude pracovat. Rikala, ze si mysli, ze zacne brzy mluvit. A taky ze nevadi, ze micham oba jazyky, toz jsem rada. Nevim, jak to funguje, ale obcas to prijde v cestine, obcas ve francouzstine, tak to reknu tak, jak mi to zrovna prijde.
Pak jsme se naobedvali a vyrazili na bazar, ktery jsme nenasli a jeli tedy rovnou pro postylku ke Caen. Dalka to byla, ale jsme radi, ze jsme jeli, je presne takova, jakou potrebujeme, a ti lide ji prodavali za tretinu ceny. Je jako nova.

Na noc se pripsasuje takhle otevrena k posteli a pak pres den se to zavre a da se vozit po byte. Tak to nejdulezitejsi mame.:)
Diddus vcera cely den teklo z oci a nosu, dnes je to lepsi, ale je takova nejaka presla. Ja taky, zas me zacina bolet v krku, chjo.
Kdyz jsme doma, chodi Diddus uspesne curat na zachod. Asi je to na dobre ceste.
Jinak mam tady par restu a do niceho se mi nechce, posledni tri dny jsem jak prejeta parnim valcem. Snad zitra s novym tydnem prijde i naval nove energie. :)


pátek 2. října 2015

Vcera byl nejakej blbej den. Vsichni jsme spatne spali a byli utahani. Tak ten den tak nejak ubehl, ze ani vlastne nevim jak a co jsme delali. Asi nic. :D Na dnesek jsme to vsak vsichni tri dospali a bylo hned lip! O pulnoci si to Diddus prikvacila do obyvaku, tak si s ni Vuthe sel lehnout k ni a vytuhl tam az do rannich hodin.  Rano bylo uzasne, se takhle vzbudim, a koukam, ze Diddus je po snidani, oblecena, dostanu pusu a jdou do jesli. :D
 Je nejaka nakrapla, ma rybu. Jestli to nebude tim, ze uz je chladno a ona odmita nosit vsechny bundy. Koupili jsme ji vesticku, nechce ji, kdyz se snazime ji neco navliknout, rve to ze sebe a breci. Asi se s ni vydam do obchodu, at si sama neco vybere. V jeslich vse v pohode, akorat pry uz ke konci odpoledne vzdy vyckava u dvirek, uz je ji to asi dlouhe.
Ani nemam zadnou fotku z tech dvou poslednich dni.
Zitra mame ficak, v deset jdeme poprve k logopedce, pak od jedenacti je hudbeni krouzek, kam bych s Diddus rada chodila, je to pro male deti a rodice chodi s nimi (ale to nevim, jestli stihnem, pac netusim, jak dlouhe to bude u te logopedky) a odpoledne jedeme na bazar obleceni (treba tam najdeme nejakou peknou ruzovou budnu s kytickama pro Diddinka:)) a pak jeste ke Caen pro takovou kolibko-postylku. Klasicka se nam sem nevejde, tahle je mensi, da se na noc pridelat k posteli s jednou sundanou stranou a pres den se da zavrit a popovezt na koleckach. Sice mame jeste casu dost, ale na tuhle jsme narazili na internetovem bazaru, a pak uz treba nebude. Nova je dost draha a stejne to slouzi tak 6 mesicu.
Toz tak, tolik dobrodruzstvi. ;)