V patek spala Diddus do pul devate, pak si hrala se svymi darky. Dopoledne rychle uteklo. V pul druhe jsme skypovali s rodinou a pak prijela N. mama vyzvednout Diddus. Odpoledne jsme se divali na Pane, Vy jste vdova s francouzskymi titulky, jeden z mych darku. :) Klukum se to libilo, i se smali. Ve ctvrt na devet vecer privezli Diddus. Byla vesela a uplne v pohode. Kdyby se vratila pokazde v takovem stavu, vubec bych si nestezovala. Privezli dalsi darky, ktere tou jsou ale jen na "docasku", pak pujdou k N. do bytu.

V sobotu jsme pozvolna vstavali, jeste kol jedenacte jsme byli v pyzamu. A Vutheho brachove, ze pry jedou na Mont Saint Michel. Je to 80 metru vysoky prilivovy ostrov s klasterem, zapsany na seznamu svetoveho dedictvi Unesco. Od nas asi dve hodiny autem. A tak jsme se rozhodli, ze jedem taky. Behem deseti minut jsme se vypravili a hura na vylet! Diddus byla vzorna, v aute, v restauraci, na prochazce. Nadhera. Vratili jsme se po osme, takze se Diddus trochu najedla (moc tomu jidlu ted neda, ale uz jsem si zvykla, ze je to ve fazich - ma obdobi, kdy ji a odobi, kdy toho moc nesni) a sup do postele. Vuthe take zalehl v jedenact, takze ja jsem vybirala fotky a doplnovala blog.

V nedeli jsme vyprovodili VuThearu na vlak, sli jsme s nim i na peron a kdyz vlak odjel, Diddus hrozne brecela. To me docela prekvapilo. Jeste nikdy takhle nikoho vyprovodit nebyla, ani na nadrazi nikdy nebyla. Asi jak videla, ze nastoupil a odjel, tak ji doslo, ze jen tak "nezmizel", ale ze proste odjizdi a rozbrecelo ji to.  Pak jsme se vydali s Vutanou do Maison de bisquit - Susenkoveho domu. :) Je to uzasne misto se samymi dobrotami. Maji vsechno a jejich susenky jsou vynikajici. Koupili jsme krabici susenek, nugat, jednu specialni horcici a dokonce kambodzsky pepr. A jedno velke kulate barevne lizatko pro Diddus. V aute zpatky asi po puli cesty uz nechtela lizatko a zacla hrabosit v batohu a pak povida "Totoc". Jo, Totoc, odlozila ho tam, kdyz mela v jedne ruce lizatko a za druhou jsem ji drzela, neb tam bylo hodne lidi. Tak jsme se otocili a jeli pro nej. Jesteze ted mame v zaloze Blanickeho rytire - Totocova dvojnika, co nam poslala Verunka. Teda musim je vedle sebe vyfotit, neb je takhle krasne videt, co toho puvodni Totoc uz prozil.

V noci me vzbudila hrozna bolest v zaludku, byla jsem vzhuru asi dve hodiny. Rano po probuzeni to bylo to same. Cely den jsem nemohla temer nic pozrit, ani se napit, vse se mi vracelo. Jestli je to tim, ze miminko je moc vysoko, jak rekl doktor, a tlaci mi hlavou na zaludek, no nevim, jen jsem se modlila, aby to do druheho dne preslo, protoze bez jidla a hlavne piti, to by asi dlouho neslo. Kolem seste prisli nahoru brachove, a tak jsem se vyhrabala z postele a prevlikla. Diddus se na ne vrhala a pak si dosla pro boty a bundu a tahla je za ruku ven z bytu. Tak ji vzali dolu do restaurace za rodicema (maji jeste takovou mistnost za kuchyni, kde jedi a kde jsou, kdyz zatim nejsou v restauraci hoste) a uplne v pohode. Kdyz si vzpomenu na zacatky - nechtela tam ani strcit nohu, to byly sceny, pak jedine se mnou, pak s Vuthem a ted si tam jde sama...:D To jsem rada. Tak zvazujeme, ze ji dnes vecer nechame s Vutanou a pujdeme do restaurace, kdyz uz je mi tedy dobre a kdyz mam zitra ty narozeniny. :)

Fotky z Mont Saint Michel, tu prvni jsem stahla z netu, jen pro ilustraci, by bylo videt, ze je to ostrov.

Spala krasne, do ctvrt na osm a pak jeste hodinu s nami v posteli. Pote vstala a zacala si rozbalovat druhou polovinu darku. Moc se mi libilo, jak si sama urcila, kolik darku chce rozbalit, aby to jeste pojmula. Vzdy si s kazdym pekne pohrala, nez otevrela dalsi. Zadne nedockave trhani papiru, pekne si to vychutnala. :)
Na Stedry den bylo osklivo, hodne prselo a foukal vitr. Tak jsme byli doma a odpocivali. Didduska si dokonce se mnou lehla a nechala se viskat ve vlasech, moc casto takhle v klidu nevydrzi. Poustela si take pisnicky a tancovala ci chodila dokola.
Prisla mi smska od N. mamy, jestli si muze vyzvedout 25. Diddus, aby si mohla rozbalit darky a ze mi ji vecer zase priveze. N. se vubec neozval.
A vecer se konal druhy Stedry vecir, dole v restauraci, s Vutheho rodici a vsemi tremi bratry, prijel i ten nejmladsi, Rattha. Diddus byla v pohode, dostala sve oblibene nudle a jako dezert kinder vajicka, tak byla spokojena. Od strycka VuTheary plysove prasatko Pepinu, ktere skace a mluvi a od Vutheho rodicu obalku, at ji neco vybereme. Tak to schovame az na narozeniny, ktere bude mit v lednu, neb ted uz tech darku mela dosti. Po devate se zacala schovavat pod stul, uz byla unavena. Tak jsme ji vzali nahoru, hned usnula. Sli jsme jeste na necelou hodinku dolu, dopit treti lahev nealkoholickeho sampanskeho a snist dezert. V jedenact jsme i my byli v posteli. I druhy Stedry den se vydaril. :)

Ve stredu jsme meli prvni Stedry den, ten cesky. Dopoledne jsem uvarila zeleninu na salat a z vyvaru polevku, po obede jsme spolecnymi silami vyrobili salat a jelikoz bylo hezky - jeden jediny slunecny den po dlouhe dobe - jeli jsme na prochazku do parku. Cestou zpet se Diddus prospala a vecer snedla cely velky rizek. Bez salatu, samozrejme. Rozbalila si pulku darku, a pak se rozhodla, ze uz ji to staci a nechala si zbytek na druhy den. :) Pres den nam dorazil balik od tety Poulet Verunky, takze mela jak Diddus tak my jeste vic darku pod stromeckem. Letos se mame!:) Kdyz sla Diddus spat, rozbalili jsme si s Vuthem svoje darky, co jsme meli pro sebe. Pekny Stedry den s predstihem.:)