Kyčle, kila a kruháče

Za poslední dva dny (nebo kolik to už je - mé chápání času se nyní odvíjí ve tří až čtyřhodinových intervalech) jsem neměla vůůůůbec čas na psaní neboť jsme měly randevů u doktorů. Tedy ve středu sono kyčlí a ve čtvrtek prohlídku u porodní asistentky, kvůli vážnení. Teda být někde na čas to je teď docela ořech, oba dva dny jsme měly o čtvrt hoďky zpoždění, ale naštěstí měli zpoždění i oni. Takže jsme vlastně byly na čas:)
Tož kyčle pravá je ještě nedovyvinutá, tak jdeme za měsíc znovu. Na váze ale konečně začal Didoušek přibírat, už má čtyři kila a dvacet gramů. Už spí trochu míň, takže víc jí a dožaduje se i více pozornosti. Třeba zrovna dnes odpoledne, dovolila jsem si vzdáliti se na dvě hodinky z domu, přičemž předtím se pěkně nadlábla, a celou dobu tu Nordahlovi probrečela. Nic nezabíralo, chování, chození po bytě... Podezřívám ji, že to je zcela promyšlená akce, aby mě muž už nikam nepustil a ona měla maminku (resp. jídlo) stále po ruce. Ale já se nedám!
Jo, ještě perlička od porodní asistentky. Řekla mi, že miminko prospívá dobře a že je čas, abych začala myslet také na sebe a trochu si odpočinula. No, tak si asi umíte představit, jak vypadám. Nebo spíš možná neumíte, což je asi lepší. Takovýhle kruháče pytlovatý oční jsem neměla ani po nejvýživnějších večírcích a prohýřených nocích... Zatím nedostatek spánku kompenzuji neustálou konzumací čokoládových pochoutek, což je určitě nejlepší taktika pro zbavení se zbylých přebytečných kil. Je jich ještě pět, tak aby jich nebylo zase více, než budu moct trochu pohopsat na sportišti!
Tak a teď obrazová dokumentace: