Spící králíček

Kamarád

Přišli nás navštívit známí, co mají chlapečka o měsíc mladšího než je Didouš. A je těžší než ona! :) Plánujeme společně chodit na plavání, až bude čas.

Fotodokumentace předtím a potom:

Květinková

Hanba mi! Celých devět dní ni Ň! No ale dnešními fotkami si to snad vyžehlím, Didoušek s květinkou, roztomilý jak malý dortíček. :)

Výlet číslo jedna

Náš první výlet s Diddouškem v přírodě. Tatínek si zatlačil kočárek pěkně dokopečku, cestou jsme potkali krávy - koloritní normandské zvíře a rovněž lamy, které se popásaly u takového krásného domu - asi lamí rouno vynáší! :) Nordahl mě také nutil viseti v mechu, tak jsem si alespoň procvičila své ubohé rozleželé svalstvo!

Dva měsíce

Tak dnes jsou Didušce dva měsíce! Začíná už se trochu zajímat o okolí. Vyndala jsem jí kobereček s obloukem se zavěšenými hračkami, jen tak zkoušku a ona je z toho úplně konsternovaná, na visící hračky civí a i se na ně občas směje. Do ručky ale zatím ještě neuchopuje.

Zábava na koberečku:

Tak jsme byli na dvouměsíční prohlídce, Didouš měří 55 cm a váží již 4,570 kg. Už je to kus! Začali jsme též používat druhou velikost plenek. Jsou mnohem barevnější s krásnými obrázky, to jsou hodní, že na ty rodiče tak myslí, by měli při tom přebalování nějaké povyražení!

S tatínkem:

Steskní

Je nádherně, nebe bez mráčků, krásně modré, to se to bude dnes procházet. Nějak na mě ale padl stesk... Jak by se mi asi procházelo s kočárkem na Kavkách? Určitě krásně. A vůbec celé to české jaro, to je taková krása! Tady je to ale taky krásné, móře holt má svou specifickou moc, ale je to úplně jiný rozměr, je to těžko popsatelný, ale myslím, že všichni milovníci českého jara mi rozumí.
Tak jakej park to dneska z těch tří bude? Anebo radši přístav, když už teda tu to moře je, ať tolik netruchlím...:)
(Netruchlím jen po krajině, ale hlavně po lidech, Diddoušek bude mít za týden dva měsíce, je mi to líto, že jsme tak daleko...)

Diddoušek v modrém:

Rákosníček

Tak jsme tu měli paní Mlhu, hustou tak, že by se dala krájet. Tak jsme se vypravili s Rákosníčkem ven, nafotit po dlouhé době nějaké ty vůkol kolní krásy. Podívat se můžete zde: http://petruskaphotos.over-blog.com/
Plus jedna fotka Rákosníčka u Brčálníku anóbrž moře La Manche:

A jeden Salade de fruit - Ovocný salát (nevím, kam na ty nápisy na pyžámka choděj) s maminkou:

Nedělní procházka v přístavu

V neděli bylo krásně, ani vítr nefoukal, a tak jsme se vydali po dlouhé době na procházku do přístavu. Úplně mě to navnadilo na jaro a léto, kéž by letos bylo hezky. To si to tady pak vysloveně užívám. Zima je naprd, je tu taková indiferentní, jako jedno velké "nic" - prostě nijaké počasí, ani teplo ani zima, šedivo, občas deštivo. Ale občas i to má něco do sebe, jenže je to moc dlouhé. Teď si vybavuju, že v lednu jeden týden bylo krásně - když jsem byla v porodnici a závistivě pozorovala tu vymetenou krásně modrou oblohu z okna svého pokoje. Aspoň se Diduška narodila do sluníčka! :)