Toz co je u nas noveho?

Didda

Je to o hodne lepsi, regres prestava. Myslim, ze to je krasa, ze takhle brzy. Uz ji zase bavi veci, co predtim, knizky, omalovanky, pohadky. V jeslich vse v pohode, dokonce tam zacala chodit i na zachod. Porad chce pect buchty, hrozne ji bavi vysypat hrnecky s prisadami a michat. Vzdy na to musi mit nalezite uvazanou zasteru!:) Neustale si prozpevuje melodie ruznych pisnicek, co zna. Naucila se cisla od nuly do deviti, umi je vyjmenovat a spravne poskladat. Nechce se vubec koupat, mame problem s tim, umyt ji jen telo, myti vlasu je boj za nesmirneho revu. Ma znacne stereotypy co se tyce oblekani, chce ted porad nosit puncochace a na nich ponozky a leginy (jedno bez druheho v zadnem pripade) a neobjde se bez kapucy a pres ni uvazanym satkem kolem krku. Vse navic musi byt nandano v presnem sledu, jinak je problem. Stale pusinkuje a hladi svou malou sestricku a rika "mala mala bébé". Dobre spi i ji, ale stale jen sve vyvolene potraviny. Snida ted ale chleba s marmeladou, uspech nevidany a vcera snedla kus celozrnne bagety.

Ina

To je zlaticko nejhodnejsi. Ji a spi ( jak rika Gabro - neskodny lezak :D ), breci jen, kdyz ji boli nekdy vecer brisko. Normalne spi tak od pulnoci do sesti, nadhera. Dnes v noci se ale vzbudila ve tri a my z toho meli pekny sok, jsme zhyckani! :D Na vazeni uz nechodime, je videt, ze prospiva dobre. Tvaricky se ji zakulatily, plinky c.1 ji zacinaji skrtit a i pri noseni vidime rozdil. Stale kojim, ale dokrmujeme lahvickou. Je cela tatinek.:)

Vuthé

To je take zlaticko nejhodnejsi! :D Prebaluje, koupe, krmi, houpe, proste tatinek k pohledani. Ja se kolikrat musim fakt vnutit, abych prebalila aspon jednu plinu! Vodi Diddus do jesli, nakupuje, vari, myje nadobi, vysava... jezis, dyt ja vlastne nedelam vubec nic!!! Stresove obdobi po porodu, co se tyce problemum s kojenim a s Diddus, jsme ustali na jednicku. Ja si rikam, ze pote, jakym zacal nas vztah stresem, kvuli N., ktery nam to daval fakt "vyzrat", uz zvladneme vsechno. Ma to takovy obraceny vyvoj, normalne jsou vztahy v pohode, bez problemu a pak az se ukaze, kdyz jde do tuheho. U nas to bylo narocne od zacatku a ted je jen lip a lip a hlavne mame vazne pevny vztah, po tom vsem... Vcera to byli dva roky, co jsme se dali dohromady a ja to tak zbilancovala, ze za ty dva roky jsme toho zazili dost - drama s N., narocne obdobi s Diddus pred diagnostikovanim, nasledna diagnoza autismu, tehotenstvi, porod, narocne kojeni... Za dva roky slusny! :D Krom toho jsme ale zazili spoustu krasneho, kazdy den je krasny, kdyz clovek ma vedle sebe nekoho, na koho se muze spolehnout a vedle koho muze byt takovy, jaky je, aniz by se bal, ze ho ten druhy bude mit "min rad". A hlavne, kdyz se kazdy den muze podivat na nekoho a rict si, ze ho miluje a ze by na nem nic nemenil. Jaky to krasny pocit po letech, co me porad nekdo s..l.... :D

Ja

Nedelam vubec nic. :D Ba ne, kojim a moudrim! :D Musim rict, ze mi tahle zkusenost hodne dala. Uvedomila jsem si, ze na sebe ( a vlastne i na ostatni ) nemuzu byt tak prisna. Mela jsem zafixovano, ze jedina dobra a mozna volba je kojit. Za kazdou cenu. A nechapala ty, co kojit nechteji. Ted to vidim uplne jinak. Jak je mi ted lip, kdyz jsem si "dovolila" dokrmovat a kdyz kojeni zacalo jit lip pote, co jsem pripustila moznost, ze prestanu. Ted si rikam, ze kazdy den kojeni navic je dobry a nechavam veci plynout... A konecne si muzu naplno uzivat miminka, bez stresu.
Skoncilo mi sestinedeli a citim se dobre (az na ty kila a bruch, ale to holt nemuzu chtit vse hned, vim vim). Zacinam nabirat sil.

Vsichni ctyri

se radi prochazime. Posledni dobou je slunecno, porad sice chladno, ale na prochazky je to jak delane. Ina usne ve vterine, kdy vyjdeme ven a Diddus chodi ve meste poslusne vedle kocarku a drzi se meho popruhu u kabelky, co je zavesena na kocare. :) Kdyz jsme mimo mesto, beha a hyka, vybiji nahromadenou energii. Obe dve jsou v pohode v aute, Ina spi a Diddus kouka z okynka. Musime trenovat, brzy nas ceka dlouha cesta! :) No a samozrejme stale fotime!

Zde par ze vcerejska, s matkou pluku (zdravime Evic!:)) a pak postupne dodam jeste z vyletovani.

Mnooooo, takzeeeee ...... No to nedopisu, ani zapisky nemam a nic si nepamatuju! :D A fotek hromady a do toho jeste nejsem schopna vybrat, takze se vam budou zdat vsechny stejny, ale kdyz kazdy vyraz je tak jedinecny a roztomily!;) Tak zatim par fotek, snad se mi tento tyden podari i neco napsat. (taky mi neslo nahravat fotky, nejake trable s internetem, snad uz to ted pujde lip)

Tak jo, tak jsem to zakrikla. Vcera vecer a behem noci trikrat kojeni uplne v pohode a dnes dopoledne opet peklo. Zacinam si to skladat dohromady. Vcera vecer a v noci jen ja, Vuthe, Ina a klid. Dnes dopoledne Diddus rvouci centrimetr od Ininy hlavy (scena zacala, kdyz jsem zacala kojit, ona si hrala s Vuthem, ale z niceho nic zacala mit problem, zacala brecet a chtela, abych ji chovala...). Ina v ten moment cela zcepenela, privrela pusu a me to zacalo bolet a je rozpraskano nanovo.
Mela jsem za to, ze to Diddus az tak nevadi, ale dnes jsem si to vse uvedomila - hleda jinde zaminku ke scene, aby pak mohla vyzadovat u me utesovani, zrovna kdyz je Ina u prsa. A tu to samozrejme stresuje, neb Diddus se snazi po me lezt a krici ji u hlavy. Tak ale ted teda vazne nevim, co s tim. Na to uz je kazda kojici rada kratka, neb udelat to tak, aby pokazde, kdyz kojim, u toho Diddus nebyla, mi prijde nemozne...
Tak nejak mi pripada, ze se z toho asi brzy zblaznim... Volejte Chocholouska, at me ocekava!

Vcera byl vazne krize den. Didda neustale kricela, behala, servavala ze sebe obleceni za huronskeho rvani, jako kdyby na ni horelo, pobihala tu naha, ackoliv ma rymu a kasel, a okousanymi nehty (v tom ji nedokazu zabranit, kouse si je, kdyz je o samote) si vyrobila par peknych skrabancu na tele. Ina cely den nezamhourila oko, mozna to bylo tim, ze dostavala nepretrzite cely den od Diddus unudlene pusy. Ja byla na pokraji zhrouceni, Didduscin regres me prihani k znacnym pochybam o nasi budoucnosti. Ja vim, to se srovna, to se spravi. No doufam. Ale! Predevcirem volal jeji tata, ze by si ji rad odpoledne vzal!!! Uz jsem ani nedoufala... A tak s nim byla od peti do sedmi. Musim rict, ze byla nadsena. A pak vecer i klidnejsi a hodna. Tak jsem se mu snazila vysvetlit, ze by si ji mel brat pravidelne, ze ji to jednak stresuje, kdyz je to jednou za uherskej rok a navic je evidentne stastna, kdyz ho vidi. Tak pry si ji bude brat kazde pondeli a postupne znovu i na vikendy. Tak uvidime. Ale musim rict, ze i ty dve hodiny klidu byly rajskou oazou... N. vypadal dobre, dokonce kdyz ji privedl, byl u nas nahore v byte asi pul hodiny. Ze by se veci zacaly vyvijet dobrym smerem? Ted uz to budou dva roky, co nejsme spolu, toz to uz by bylo skoro nacase. ;)
Predevcirem a vcera jsem si dala pauzu od kojeni. Pro zmenu mi popraskala kuze pod bradavkami. Bolest opet ukrutna. Tak jsem cely den odstrikavala a krmili jsme malou strikackou. Vcera vecer jsem se osmelila a zkusila ji nakojit a musim rict, ze to bylo mnohem lepsi. Klepu na drevo, na celo a na vsechno, jen at uz to konecne funguje, jak ma! Ja jsem toho tolik nacetla, jak furt kojit a kojit a jak je to spatnym prisavanim a ja nevim co vsechno, ale zacinam o tom vsem mit znacne pochybnosti. Zdravy rozum mi rekl dat si pauzu a nic lepsiho jsem snad nemohla udelat. Kdyz jsem ji vcera vecer zkusila dat k prsu, cekala jsem opet hruznou rezavou bolest, a ono temer nic. No, bych to nezakrikla, uvidime dnes.
Inuska nechce spat sama v postylce. V noci, kdyz se napije, usne a jakmile ji tam polozim, je vzhuru. Nechame-li ji u sebe v posteli, spi hned. Dnes rano prisla Diddus v sedm, Vuthe sel s Inou k ni do pokoje a tam spej v Didduscine posteli doted (je deset:)). A ja tak cekam, az vstanou, protoze si chci dat kafe! Ale my ho vzdycky pijeme spolu, tak to nechci porusit. :) Ale nevim nevim, ted jsem se videla v zrcadle, me kruhy pod ocima dosahly maximalniho rozmeru a ani po trech hodinach od probuzeni nemizi. Kavy je treba.

Toz tak par idylickych fotek, no, kdyz jsme na prochazce, je to fajn. Jinak je to s Diddus ted dost narocny, jsem tak vycerpana, ze se ani nebudu rozepisovat.

Vuthe tento tyden pracuje, jsou prazdniny, takze jesle zavrene. Nastesti je tu jeho bracha, takze mi muze vypomoct, s obouma to sama proste nezvladam.

A zde fotky ode me a od Vutheho:

A od Vutany: