V nedeli jsme se nakonec po skypovani vydali na vystavu tabulek. Nasla jsem to na netu, a vypadalo to tak pekne barevne, ze i Diddus by se to treba mohlo libit. Rekla jsem si, ze nutne musim vymyslet nejakou aktivitu, neb cely den doma byt nehodlam! No a ono vysvitlo slunicko! Prosli jsme se pak kolem toho vystavniho salu a vydali se dokonce jeste na hriste. Diddus si pohrala, s jednou holcickou se tam rehtaly, neb obe litaly nahoru a dolu po klouzacce. Kdyz se k ni Diddus ale priblizila a zacala do ni dloubat prstem a rikat "fille" (holcicka), dostala strach a sla se schovat k mamince. Chudak Diddus, ona je takova vehementni a deti, co ji neznaji, z ni maji asi strach. Asi ne nadarmo casto chodi za vetsimi kluky, kdyz jsou take na hristi. Tem to nevadi. :D Ale pochvalila jsem ji, jak hezky rekla holcicka, a to to zna jen z knizky. Jejim hitem je knizka od Heleny Zmatlikove, co ji poslala teta prateta k Vanocum. Naucila se na ni spoustu novych slov - holcicka, kluk, pan, pani, list, vajicko, cop (ona je to tedy pomlazka, ale tady slovo pomlazka neexistuje, takze tomu rikam proste cop). Ale ze by si rekla, ze ma hlad nebo zizen, to ne! :D

Pondeli: Stresuju. Mam pocit, ze budu rodit za dva tydny a ze vse musi byt ted hned hotove a pripravene. :D A tak jsem byla tridit na pude, snesla veci pro miminko na vyprani, stahla ze vsech tri casti kocarku vse, co se da vyprat, udelala misto ve skrini... Tak ma Vuthe dole hromadu a postupne pere a susi a nosi mi to nahoru a ja rovnam a jsem spokojena. :D Uz si hodlam pripravit i tasku do porodnice. Nevim, co tak blaznim. Ale miminko je desne zive, mam pocit, ze se chce prokopat ven. Diddus si tam sedela jako hribecek a ani se nehla. Te se ven nechtelo. Tak uvidime. Ale stesti preje pripravenym! :)
Upekla jsem buchtu, sla s Diddus na logopedii a pak za Vuthem na skatepark. Diddus byla stestim bez sebe, zboznuje to tam a hlavne se muze  povozit. :)

V utery rano jsem byla na kontrole, vse v poradku, nahore dalsi dve kila. Celkove to dela 11, a to jsem nechtela pribrat vic nez 10. Cheche. No ono s tema dortickama a jinyma laskominkama, to neni tak jedoduchy. :D Volala jsem N., ze potrebuju okopirovat jeho obcanku a aby mi podepsal formular na prepsani telefonu na jeho jmeno. Uz je nastehovany, takze jsme se tam s Diddus vydaly (jesle byly zavrene, stavka, jak jinak:D), chtela jsem to tam okouknout. Byla jsem mile prekvapena, byt je pekny, a co se tyce bezpecnosti, jsem tak nejak uklidnena. Mistnosti jsou mensi, kuchyn otevrena v obyvaku, takze mu nezbyde nic jineho, nez ze bude mit Diddus porad na ocich. Ne jako na baraku, kde bylo patro, kuchyn za obyvakem a kde se konaly snedene vanocni ozdoby a ukousnute kusy sklenicek... Didda byla rada, ze ho vidi, zustala tam s nim dve hodiny. Ja jsem si zatim jela naskenovat tu obcanku a formular a pak jsme zajeli na nakup. V ulici byly prace, a ja jsem to pri couvani naprala do naskladanych kovovych trubek, kterezto jsem jaksi prehledla a kompletne si tak urvala prave zrcatko a skrabla a lehce promackla prave dvere. Jupi...

Ve stredu bylo hnusohnusne, lilo jako z konve. A ve ctvrtek Diddus s radosti naklusala do jesli. Ja jsem mela v deset schuzku kvuli nejakym papirum danovym a pak jsem chtela jit rovnou na plavani, ale probehlo to tak rychle, ze jsem sla jeste domu. A nachytala jsem Vutheho pri cinu... Ostrihal si vlasy na kratko! :D Takhle jsem ho jeste nikdy nevidela. No samozrejme mu to moc slusi, je krasny. :) Tak jsem mu to zacistila kolem usi a vzadu a sla plavat. Odpoledne jsem zasla s Mariette na kafe, pak jsme zajeli pro zrcatko, ktere Vuthe zkusi sam namontovat a stavili se v mekaci na zmrzline (bohuzel jinde tu zmrzlinu v zime nesezeneme, ledatak v obchode nanuka), jakoze to fakt s tim omezenim sladkosti myslim vazne. :D
Vecer sel Vuthe na skate. Uvarila jsem rybi polevku s cervenym kari a kokosvym mlekem, tak se nemuzu dockat, az se vrati a dame si. :)