Vikend byl fajn. V sobotu jsem byla na kave s Mariette, hecly jsme se, ackoliv foukal vitr, ze by to cloveka odneslo (i s temi 15ti kily navic:D). V nedeli jsme koupili letenky na navstevu rodne domoviny v cervnu. :) A pak se vydali na obed do pizerie. Didduska byla hodna jako andel. Dve holcicky tam pobihaly a vyskaly a hazely balonkama a Diddus sedela a zpusobne jedla. To byla krasa! To jsem snad jeste nezazila, mit "zpusobnejsi" dite nez ostatni. :D Moc se ji tam libila vodni stena, no mne ostatne taky.

V pondeli jsme po logopedce vyrazili na skatepark. Bylo pekne. Kdyz mi zacala byt zima, rekla jsem Vuthemu, at jeste zustane, ze pujdu s Diddus domu. A po ceste to zacalo. Brecela a vydavala u toho takovety hrdelni zvuky celou cestu domu. To bych jeste pochopila, neb jsme odesly samy a Vuthe tam zustal a ona to tam ma tak rada. Ale od te doby je jako vymenena. Moc nekomunikuje, treba na zachod ji musim posadit, sama me tam nezavede, to same s jidlem, proste ji pred to posadit, sama neprijde (a to normalne oboji dela). Dnes za boha nechtela jit na obed do jedne jidelny, a to jsme ji lakali na hranolky, co ona miluje.. Museli jsme domu a doma se vrhla na jidlo jak hladovy vlk. Rano nepije sve mliko s cokoladou (to uz se hodne dlouho nestalo) a snida opet jen sve obligatni cokoladove briosky. Beha sem a tam po pokoji, treba i pul hodiny. Mohlo by to byt spojene s tim, ze jsme trochu predelali obyvak, aby se vesla postylka, ale co me mate je to, ze to zacalo uz o den driv. Treba to jen prililo oleje do ohne. Treba citi, ze miminko uz tu za chvili bude s nami. Treba treba treba, kdo vi... Nastesti stale dobre spi.

V utery jsme byli u doktora, miminko je stale dost nahore, pry ho mam setrasat. :D Chvalil me, ze chodim na plavani a pry mam chodit a proste se hybat, jeste nam zbyva 12 dni, tak treba ho nejak setresu.
V jeslich vse v pohode, nekonstatovali nejakou zmenu, jen stale breci, kdyz breci miminko, ikdyz jinak se o nej zajima.

A dnes, dnes byl den blbec par excellence. No, ono to tedy zacalo uz vcera. Prestala nam fungovat indukcni plotynka. Vuthe ji rozmontoval, ale na nic neprisel. V zaruce uz neni, a tak jsme se vydali dnes rano koupit novou. Zakoupili jsme taky prosteradlo do male postylky na miminko - je moc male, chybi deset centimetru. Pri navratu domu (pote, co Diddus nechtela jist venku a zacali jsme tedy narychlo varit), jsme zkonstatovali, ze nejde tepla voda. Vydali jsme se tedy odpoledne na barak, ze si privezeme odtamtud varnou konvici, jenze vzal si ji N. (jsem si toho nejak nevsimla). Nekam jsem zalozila kupni smlouvu od baraku, a ne a ne ji najit (myslela jsem, ze bude tam, ale nebyla). Cely den se strida slunce a dest, hodne fouka vitr, pohledy na more byly prekrasne. Nadherne svetlo, tyrkysove more, bile vlny, zastavila jsem se na odpocivadle, ze si to vyfotim alespon mobilem, ale byla vybita baterka. ... :D Me to vse dovadelo k smichu, neb jsem se vymotala ze sve depresoidni spiraly a snazim se vse brat s nadhledem, ale Vuthe byl chudak nejaky povadly. A tak jsme se cestou zpatky stavili v mekaci na zmrzline a cokolade se slehackou, zvednout si moralku. Diddus pak mermomoci chtela do detskeho koutku, ve kterem si poradne neumi hrat, neb se boji vylezt tam, kam se ma, aby se mohla zklouznout, ale presto jsme tam sli. Zamichala se do davu a byla spokojena. Ji staci mezi tema detma pobihat a hykat. Jim to prijde obcas divne a obcas ne. Napriklad dneska tam zapadla docela dobre. Ted jsme doma, Vuthe zkousi spravit ten bojler, ja pisu, a Diddus si hraje v tichoucku a ani me netaha za ruku. Opet postavila svuj majstrstyk - Igracka s kockou na hlave a na ne vzhlizejiciho pejska. :)