Dnes uz je lip, zacina to bolet min... Mala se sice stale spatne prisava, ale prsa si asi zvykaji. Diky bohu, patnacty den po porodu... Byla tu dnes porodni asistentka zvazit malou, pribrala 50 gramu za tyden. Takze mame narizeno dokrmovat po kazdem kojeni a budit ji co tri hodiny na jidlo. A ve ctvrtek jdeme na zkontrolovani.

Vcera za mnou Didduska prisla a povida "gâteau" (buchta, kolac, susenka). Tak jsem si nabidla susenky, ale ona nechtela. Otevrela skrinku s nadobim a vyndala modrou misu, ve ktere vzdy michame testo, kdyz peceme. Ahaaa, takze ona chce pect buchtu! Tak jsme udelaly mramorovou babovku, a dnes uz z ni zbyly jen drobecky. :)

Dnes odpoledne volali z jesli, ze ma 38,4 teplotu. Tak pro ni Vuthe sel, cekala jsem zhrouceneho maroda, ale ona vypada, jako kdyby ji vubec nic nebylo. Ale je fakt, ze ma rymu a obcas zakasle. No zitra jesle nejsou a ve ctvrtek jsou zavrene, neb je opet stavka, takze do patku snad bude dobra. Jen aby nenakazila Inusku, hlavne kdyz ma potrebu porad ji pusinkovat. Moc nevim, jak ji vyvetlit, ze by nemela...

Mno, tak vyse napsane jsem si rozepsala v utery, ale uz jsem nestihla vybrat fotky. Dnes je ctvrtek. V utery v noci mela Diddus horecku, ale sirup zabral, ona se vypotila a rano byla bez horecky, ale kasle a rymu ma stale. Neumi se vysmrkat, takze to porad natahuje...:( Si vybavuju, jak nam vzdy rikal tatinek, at nenatahujem, jinak nam budou sekat dutiny. Ted uz se sice asi dutiny nesekaji, ale stejne z toho nemam nejlepsi pocit. Dnes byla opet stavka, takze jesle zavrene. Ve dve jsem sla k pediatricce s Inuskou, bribrala 100 gramu, ale jelikoz jedla pred vazenim, neda se z toho pry nic vyvodit. Ma spatne zhojeny pupik, takze musime zitra znovu s pripravkem z lekarny, takze ji i znovu zvazi, tentokrate pred jidlem. Kojeni bylo opet vcera nic moc a dnes lepsi, tak proste tomu zatim nechavam volny prubeh... Vcera jsem take poprve ridila od porodu, a byla to parada!:) Mi to chybelo. Byla jsem na nakupu a dnes odpoledne u notare kvuli baraku, Vuthe hlidal obe holky sam a probehlo to dobre.
Vcera v noci jsme skoro nezamhourili ok. Jak ji musime budit na jidlo, asi ji nejak pretrhneme spanek a pak uz se ji nechce... No jeste dnes v noci budime, zitra uvidime pry dle vazeni.

Ach jo... S tim kojenim to je stale nic moc. Mala neumi poradne otevrit pusu a pije pouze z bradavky, takze si to umite predstavit. Kdyz usne, pusa se ji povoli a ma ji krasne, jak by mela. Jakmile se probere, zase ji prizavre a pak to proste boli. Neumim ji ji nijak otevrit, ani tlaceni na bradicku nepomaha. Do toho Diddus, ktera ted dost krici, takze klid na kojeni zadny a u me uz i panicka hruza z kazdeho zacatku kojeni, takze stres tomu taky neprida. Nekolikrat denne dokrmujeme umelacem pres strikacku, protoze ji to nestaci, ale ja to vic jak deset patnact minut nedam, uz me to pak moc boli a nechci mit nanovo krvave bradavky... Musim otevrene priznat, ze bych s tim nejradeji sekla. Vim, ze je to skoda, mliko je, vim, ze je to to nejlepsi, jenze si zacinam klast otazku, jestli to stoji za ten stres. Miminka si totiz takhle moc neuzivam. Kdybychom byly jen my dve, jako to bylo s Diddus, ale takhle je to proste nejak narocnejsi. Navic Didduska evidentne zarli a potrebuje moji pozornost, a kdyz kojim, porad ji od sebe odhanim, protoze jak me to boli, kazdy pohyb okolo me znervoznuje... Ach jo, ach jo, tak nevim, co s tim.
Vcera jsme byli na docela dlouhe prochazce, to bylo fajn.
Na Velikonoce jsme vubec nic nepripravovali, Didduska jen dostane velke kinder vejce a zajicka. Pristi rok si to vynahradim!:) Preji vam vsem krasne svatky jara, hodne slunicka a pohody!
A zde par fotek, co poridila Julie, uz po navratu z porodnice:

Tak jsem zpet! Z porodnice jsme doma sice uz tyden, ale jeste jsem se nedostala ke psani... Zacatky narocne, hlavne kvuli kojeni, ktere nam cini potize. No, dnes uz je to lepsi, ale ty zacatky, to je fakt peklo. S Diddus to bylo to same, holt po cisari to neni zadna slava, ale urovnalo se to driv. Prosla jsem si fazemi, ze jsem si rikala, ze to vzdam a dam umely mliko. Ale vydrzela jsem a jak rikam, vypada to, ze se blyska na lepsi casy (bych to nezakrikla).
Didduska je zlata, je na malou moc hodna, hladi ji, dava ji pusinky, prikryva perinkou a v porodnici ji dokonce pujcila sveho Totoce! Ze zacatku ji dost vadilo, kdyz brecela, zacpavala si usi, ale i to uz se zlepsuje. Sice si prochazi mirnou regresi - nechce se sama oblikat, ji jak prasatko, obcas ji musime nasilim odnest na zachod, ale nic dramatickeho, hlavne, ze je hodna na miminko. Kdyz jdeme ven, hlida si, jestli ji bereme s sebou. :D

No a tady je, nase Ina. Takovehle vyrazy se ji povedly uz druhy den po narozeni!

A zde s Diddus a Totocem v porodnici:

A s maminkou a tatinkem:

V patek jsme vyzvedli Diddus v jeslich autem a vydali se na obed ven, i s Vutheho brachou. Na to misto, kam predtim zaboha nechtela vkrocit. No a tentokrat sla s chuti. Snedla cely svuj obed a pak si tam hrala v detskem koutku. Od ctvrtka vsude chodi s Totocem v kocarku, i do jesli. Vecer prijela Vutheho teta z Parize s tetickou z Ameriky (sestrenici teto tety a Vutheho tatinka). (Spojeni teticka z Ameriky se mi moc libi, vybavuje se mi film s Janzurovou  "Zitra to roztocime, drahousku", anebo proste jeden z tehle serie). Tatinek nas presvedcuje, ze bychom meli za ctyri roky prevzit restauraci, az oni pujdou do duchodu. Jenze nam se opravdu, ale opravdu nechce! A hlavne si nemyslim, ze se za ctyri roky budeme vracet z Havru do Cherbourgu. Ale tak zas nikdy nerikej nikdy, co clovek vi, co bude.
V sobotu byla Diddus nenalozena. Odpoledne jsme se sli projit do parku, ale hudrala, na houpacce se chtela houpat jedine Vuthemu na kline, ale tady jsou nizke, a tak to slo dost spatne. Brecela a brecela, az jsme se radeji vratili domu. Ani moc skypovat nechtela, proste nemela svuj den. Tak jsem upekla mufiny, abych ji spravila naladu, a docela se to podarilo. Prisli pak za mnou dve kamaradky, Mariette a Alix, aby me jeste pozdravili "pred". Diddus si oblekala Alixin kabat, salu a brala si jeji tasku. Pak, kdyz odchazeli, ji vse donesla a oblekla ji. :)
Dnes je nedele. Rano jsme si pekne vsichni tri vylehavali v posteli, Diddus byla spokojena. Po obede jsme se opet natahli, ona donesla prikryvku a vsechny tri nas prikryla. Tak jsem mela z jedne strany Vutheho, z druhe Diddus a ja uprostred s briskem, rikala jsem si, to je absolutni stesti...:)
Odpoledne jsem sla do nemocnice na pripravu na zitrek, cipek je stale dlouhy, ale otevira se, tak uvidime zitra rano, ale pry mam spis pocitat s cisarem. Arielle si vyzvedla Diddus a necha si ji az do stredy. A pak probehne velke seznamovani... A tak dnes vecer nas ceka posledni vecer ve dvou, na nejakou dobu. A zitra ze me bude dvojnasobna maminka a z Vutheho se stane tatinek. :)

Fotky pouze z telefonu.

Vcera jsme se na obed ven nakonec nevydali. Bylo tak hnusne, ze snad ani hnusnejsi pocasi byt nemuze...:D Lilo a vichr takovy, ze kapky nepadaly, ale litaly vodorovne. Psa by nevyhnal. A my meli v pul ctvrte schuzku na baraku s notarem na odhad. Vyrazili jsme o neco driv, pac clovek nikdy nevi, a jak se to hodilo. V puli cesty policiste zatarasili cestu, mavali na nas, ze to mame otocit. Asi tam nekde neco spadlo na silnici. Toz jsme to vzali oklikou a byli na cas. Diddus usnula v aute. Prohlidka probehla dobre, dum se libil, mela jsem z toho mnohem lepsi pocit, nez z te minule navstevy pani realitni, co mi udelala ten katastrofalni odhad. Jsem napnuta, jaky bude tento. Mel by byt vyhotoven do tydne. Vecer Diddus nemohla za boha usnout, porad za nama chodila do pokoje a zabrala az v jedenact. Proste jakmile si odpoledne trochu zchrupne, je to pak vecer toco. A rano se samozrejme vzbudi v normalni cas. Je vzdycky tak vtipna, prijde, oci jako krtek, nez se rozkouka ve svetle a pak si sedne jen tak jakoby nic vedle nas na kanape.  A my ji trpelive odvadime do postele, pokazde si ale musi samozrejme vymenit cdcko v prehravaci. :)

Dnes je ctvrtek, rano jsme se stavili na trhu pro chleb, vybornou maslovou briosku a rozsoupla jsem se v syrarstvi. Miluju tvrde ovci syry, jsou bohuzel o neco drazsi, ale cas od cas si je dopreju. Pani, co pece chleba, nam poprala hodne stesti a ze se tesi, az prijdeme s malou a dala mi velky kus briosky, at mam silu! :) K obedu jsem udelala salat, k tomu kousek syra, nemam uz ted vubec hlad. Odpoledne jsme se koukali na dalsi film od Jacqua Demyho, ktery navazoval na ten minuly (Lola), Model shop. Pekne, fakt jsem byla prekvapena, moc se mi to libilo. Pak sel Vuthe vyzvednout Diddus, stavili se pro ovoce a pak jeste pro bagetu (Diddus ten "normalni" chleba z trhu neji), a koho cestou nepotkali! Didduscina tatu. Pry se k nemu temer nemela, jako by ho ani nepoznala... Mno, co dodat.

Ani nemam od vcera zadne foto, tak se dam jednu z kolazi, bavim se tim na telefonu, kdyz nekde na neco cekam...:)

Tak ten Colombo se tentokrate pekne seknul. Mliko nepije prihrate, vic sladke, min sladke, ve velkem hrnicku, v mensim... ale kazdopadne s naladou to nema co do cineni, ta uz je dobra. :) Prestaneme ji ho nejaky cas davat a uvidime, treba se k nemu vrati, s ostatnima potravinama to takhle casto funguje.

V sobotu, kdyz sel Vuthe s Diddus z hudebniho krouzku, se cestou stavili v autoskole, kde se potreboval na neco zeptat. Diddus po nem krasne zopakovala "dobry den" a pri odchodu "hezky vikend", tak se tam samozrejme vsichni rozplyvali, jaka je to roztomila a krasne vychovana holcicka. Musi se ji ale chtit. Kdyz ji rekneme, at rekne "dobry den" nebo "na shledanou", nechce. :D

V nedeli jsme absolvovali prvni letosni bazar. Potkali jsme maminku jednoho kamarada, co dala Diddus lizatko a pak dostala od jednoho pana takovou malou kocicku, co otaci hlavou. A koupili jsme drevene puzzle s cislama. Uz umi pocitat do tri, jeji nejoblibenejsi je vsak nula. Porad opakuje "zero, zero, zero". :D  Celou dobu byla hodna, prohlizela si spoustu veci, kdyz jsme rekli, ze jdeme, sla bez scen.
Vecer jsme shledli film Lola od Jacqua Demyho, napujcovali jsme si od nej vse, co meli v knihovne. Jo, my a stare filmy. Jsme ted sto let za opicema, co se tyce novinek, do kina se nedostaneme, nic nestahujeme... Vcera prijel Rattha, nejmladsi z bratru, tak nam neco nakopiroval, to budeme zase aspon trochu v obraze! :D Prijel na tyden, po vikendu mu zacina zkouskove a tak se tu chce ucit. Tady ho totiz nic nerozptyluje, narozdil asi od mesta, kde bydli a kde ma spoustu kamaradu.

V pondeli jsme opet skypovali s tetou a s Ivuskou a Honzikem, co jsou na Zelandu. Ja to nechapu, ale se Zelandem a jeste ve trech mame lepsi spojeni nez s dedou a babi z Jiren! Vuthe mezitim sel na nakup, vyslala jsem ho pro kysane zeli a susene svestky (asi vite proc...:D) a take uz dosly Diddusciny snidanove briosky. Odpoledne k logopedce, ani se tam Diddus nechtelo. Mam takove podezreni, ze ji to zacina nudit a ze se radsi uci slova doma se mnou. Jenze ja na to nemam zadnou metodu, ja ji proste rikam, co nas zrovna uhodi do nosu. :D A ona to pak porad opakuje dokola. Obcas ji nutim mi na neco odpovedet, ale to je opravdu zazrak, kdyz se zadari. Spoustu slov uz umi, ale nechce je pouzivat v kazdodennim zivote. Ale vsak ono to take prijde! Uz i vidim, ze zacina lepe rozumet. Kdyz rekneme, ze jde do jesli, rozumi tomu. Jeste pred nedavnem tomu tak nebylo... Vzdy poznala, az podle toho, kde zahneme, kam jdeme.

Zacinaji se mi vracet predtehotenske chute. Jupi!!:) Dnes jsem mela desnou chut na lososa a zeleninu, tak jsme si dali k obedu a k veceri budeme mit krevety a takove varene morske sneky. Koukla jsem se na seznam do slovniku, jak to prekladaji, a pry surmovka - druh velkeho mekkyse. :D Vuthe nas chtel vzit na obed ven, kdyz je to MDZ:), ale ja rikala, ze radeji az zitra, kdyz nejsou jesle. A takhle budu mit rybu dvakrat! ;) Uz se tak treseme na sushi, ktere ted nesmim. To bude nase prvni jidlo po porodu. Pry mi ho prinese uz do porodnice. :D Ale nevim nevim, jestli na to tam budu mit chut, uvidime. Co si pamatuju, jidlo tam spatne nebylo, vzdy bylo na vyber asi ze tri jidel a navic vzdy je predkrm, syr a dezet, kdyby nejhur, tim se clovek zasyti, i kdyby mu hlavni nechutnalo.

Uz zbyva jen tyden! Zatim stale nic, ikdyz ted ty dva tri posledni dny ji hodne citim, jako by se ji chtelo ven, dost se hybe. Ale kontrakce zadne... S Diddus byl porod o dva tydny driv a je fakt, ze tenhle posledni tyden je takovy jiny. Docela hezky jiny. Sice se mi spatne zveda z lehu a ze sedu, ale jinak mi je tak dobre... Uz se nestresuju. Ona si sama vybere, jak si sem prijde. Jestli se chce nechat vyndat jako princezna z orisku, tak at. Hlavne at je zdrava, stastna s nami urcite bude! :)

Inspektor Colombo vyresil zahadu ranniho mleka! Bylo moc studene! Sice ho ohrivame porad stejne, ale jestli treba mikrovlnka hreje min ci vim ja co, ale kazdopadne prihrate ho pije. A tak je od vcera zase dobre naladena. Ze by se vse odvijelo od mlika?! Buh vi...
Vcera po navratu ze skolky jsme spolu mely prvni konverzaci:
Ja: "Chces jablko?"
Didda: "Ne, cokoladu!"
:D

Vcera jsme poridili nejake fotky pupicku, at mame na pamatku.