Rostou!

Vcera byl uzasny den. Didduska se vykakala a vycurala do zachodu (poprve, sama se zacala vysvklekat, kdyz se ji chtelo), tak to byla velka slava. Ale dnes uz se ji nechtelo. Treba zase zitra.:) A odpoledne jsme se sli jen tak projit k viaduktu a nasli jsme spoustu hribu! Vubec jsme to necekali. No tady lidi moc houby nesbiraji, protoze je neznaji a boji se, tak na nas vsechny zbyly. :) Kolemjdouci na nas teda koukali dost divne, ale nam to bylo jedno, my byli v sedmem nebi! :D
Dnes jsme jeli na takovy bazar, kde lide prodavaji, co uz nechteji, a byl zrusen. Tak jsme se alespon prosli ve vichru. Pocasi je teda nic moc, ale pry od utery se to vycasi. Toz doufam.

Dovolenkovani

Tak deda s babi jsou tu. Privezli nam spoustu dobrot, Diddus dnes mela k veceri cesky parek a snedla ho cely!:D
Rano se divala na krtecka, aby se mohli trochu dospat, neb jeli 18 hodin v kuse, tak toho meli plne kecky. Chce neustale dokola stale jen krtecek a auticko. Ostatni ne. Po obede jsme se stavili v obchode a dostala tri kinder vajicka. Dovolila jsem ji otevrit jen jedno, at ma jeste na dalsi dva dny.
Pak se trochu prospala a vyrazili jsme za dedou a babi na plaz. Foukal vitr, my meli svetry, ale deda s babi se vykoupali, otuzilci. Diddus si pekne hrala a pak sla cestou cestu az domu po svych. A vecer ji dokonce smel Vuthe uspavat, byla v nejakem dobrem rozpolozeni.:)
Diddusce take privezli tabuli, co ji zakoupila teta, kdyz jsme byli v cervnu v Cechach, tak jsme ji hned smontovali a Diddus vyzkousela. A take dostala krasnou cervenou retro zasterku.

Streda, pisemky treba

 Jsem nevedela, co za nadpis, no. Tak me napadlo tohle rceni jedne profesorky z gymplu, kam chodily tri moje drahe kamaradky. A jelikoz to byl gympl francouzsky, je to zcela na miste. Takovy osli mustek jak prase. Takovy tedy spis praseci most. Ale k veci!

Dnes rano byla Didds naposledy v centru, byla tam jen ona a jeji oblibeny Noah alias Logan. V pondeli maji schuzi s pedopsychiatrickou, ktere budou referovat, jak to probihalo, a ja ji pak s Diddus uvidim ve ctvrtek. Tak jsem zvedava na jejich zavery.
Rano bylo vtipne, v klidu si snidame, ja se jen tak mimochodem podivam, kolik je hodin, a zbyvalo asi deset minut na to se obleknout, obleknout Diddus, vycistit nam zuby, ucesat a vyrazit. Zvladli jsme to. A jelikoz prselo, auto bylo zaparkovano dal nez obvykle a cas byl na knop, nechala jsem Diddus v Vuthem a sla sama pro auto. To se ji samozrejme vubec nelibilo, pac nechapala, co se deje. Uz byla nachystana s Totocem a cekala, ze pujde jako vzdy se mnou. Ale zvladlo se to bez vetsi krize. Dokonce mi sli naproti, ruku v ruce, Did jak milius... ale jakmile je maminka pritomna, nikdo jiny ji nesmi vzit za ruku ani nosit. A to ma holt pak smulu, neb ja uz ji nosit odmitam.
Vcera a dnes byla klidna, naprosta pohoda. Uz se srovnala... Ted neuvidi tatu jeste dalsi dva vikendy, neb jsem ho pozadala, ze chci, aby Diddus byla s nami, kdyz tu budou deda s babi. Nemel nic proti. Za to jsem mu nabidla, jestli chce tento vikend, predtim, nez prijedou, protoze jinak ji neuvidi vlastne mesic. Neozval se... Je to hrozny, ale ja si rikam, tim lip, neb jak uz jsem psala, nez se srovna, je to zbesile. Zkusim o tom promluvit s tou psychiatrickou pristi tyden, mam z toho vzdy pocit, ze my se snazime, a pak po jednom vikendu je vse zmareno. Tohle musi byt narocny i s detma, co nejsou autisti. O to vic by se ale mozna mel tatinek trochu snazit. Jak ja ji pak vysvetlim, ze s nami proste jsou urcita pravidla a ze mimo jine tri zmrzliny si za odpoledne fakt neda... Pak kdyz se srovna, uz nic podobneho ani nevyzaduje, nepotrebuje to a je videt, ze je spokojena, kdyz se dny odvijeji alespon v urcitych vecech stejne. No jo no, co nadelam, zatim asi nic moc, bohuzel. Ale stve me to.

Moc posledni dobou neji, porad po ni dojidame... budu mit za chvili sto kilo. Musim to vse podstrkavat Vuthemu, ten jedenim hubne. :D  Zitra nam privezou deda s babi vysluzku, tak doufam, ze ceske parecky si da Did s chuti, jako kdyz jsme byli v Cechach, to porad jen jedla. To byla krasa!:)

Dnes nas Vuthe vyfotil, ja pozuji a Diddus se diva ukosem na youtube na rozbalovani kinder vajicek...:)

Kaficko

Vcera rano byla Diddus v centru, a byla tam sama, vsechny ostatni deti byly nemocne. Tak byla presila personalu, dve na jednu. :) Melo by to byt pro ne snazsi, ale bylo tomu naopak, Didduska u niceho moc pry nevydrzela, ona proste potrebuje ostatni deti, aby ji to bavilo. S dospelymi je nuda. ;) Zitra jde naposledy, tak snad tam bude jeji oblibenec Noah, na ktereho vola Logan. To rikaji ony, ale pro me to zni skoro stejne, alespon stylem, jakym Didda vyslovuje, takze treba ho nakonec vola spravne.:) Kdyz jsme odchazeli, plakala krokodyli slzy, nebot musela vyndat Totoce z kocarku a vysvlect mu ruzove satecky.
Odpoledne jsme byli doma, lilo jako z konve. Dokonce i usnula a prospala se dve hodinky. Tak to ja jsem si samozrejme taky schrupla. Vuthe odvezl s jeho brachou na barak jeste jednu matraci, abychom tam meli vsichni kde spat, az prijedou tata s Maruskou.
Dnes jsme nic nemeli, a tak jsme se rano vsichni tri valeli v posteli az do jedenacti. V poledne jsem zacala pripravovat obed a najednou slysim ticho nesmirne, tak se jdu podivat do obyvaku a vidim Diddus, jak spi na kanapi. Takhle v poledne, na hodinu a pul. Po probuzeni ani nechtela obedvat, tak odpoledne Vuthe udelal palacinky, by alespon neco pozrela. Obed ji bude predlozen k veceri. Je takova nejaka podezrele hodna, doufam, ze se ji nevraci ta nemoc.
Dnes zase prsi, ale o vikendu ma byt lepe. Tak doufam, ze to alespon na ten dalsi tyden vydrzi. Az navsteva odjede, at je klidne zase hnusne, my uz jsme zvykli. :D

Diddus desne zboznuje kafe, cerny, bez cukru. Vrha se na nej, jako kdyby to byla nejvybranejsi lahudka. Ja si micham kafe s cikorkou, a tak jsem si rekla, zkusim ji oblafnout a uvarila jsem ji do jejiho hrnicku Hello Kitty cikorku. A jak byla stastna! Hezky si v ni namacela ryzovy cokoladovy chlebicek, jako to delam ja a byla nadmiru spokojena. Jsem vyfotila nase tri hrnicky, s krasnym dekorativnim prostiranim home made artisanal by Diddus. Bych se mela stydet, kdyz vidim ty krasne interiery a dekorace na ostatnich blozich, jenze co ja budu aranzovat, pak prosvisti tornado Did a je po nadhere. :D

Hudral

Vcera jsem nepsala, neb jsem ani nemela moc co psat. Vuthe cely den brousil nahore podlahu a ja byla s Diddus dole. Ona vsechny tyhle zvuky ruznych brusek, sekacek, ale i vysavace, pracky... nesnasi. Tak to bylo vyzivne. Ale po par hodinach si holt zvykla, a uz ji to nevadilo, dnes jako by se ani nebrousilo. :) Vcera jeste mela teplotu, ale uz mensi, uz dostala dolipran jen jednou, ale nechtela porad skor nic jist. Dneska uz si dala spagetky, pekne po svem zpusobu. :D Teplotu uz nema, aspon zitra muze jit do centra. V pondeli a ve stredu jde naposledy. Ve ctvrtek prijedou tata s Maruskou, a po jejich odjezdu pujde opet do jesli.  Bude chodit utery, ctvrtek, patek, dopoledne a odpoledne, na obed domu. Chci vyzjistit, jestli by mohla chodit ve stredu do toho centra, neb se ji tam libi, a navic tam s nimi pracuji specializovane, tak to snad i nejak napomaha rozvoji. No a ja budu mit konecne cas vrhnout se na ty fotky, plan dne-tydne, piktogramy, ja to takhle pri beznem provozu s Diddus nezvladam. Vecer jsem hotova, kdyz konecne usne a pres den me nenecha temer nic delat. Jsou dny lepsi, kdy se i na chvili sama zabavi, a dny horsi, kdy od rana hudra. Jako dnes. A mne pak obcas utecou nervy, a sprdnu ji na tri doby, ba si i zarvu. Ano, rvu na sve autisticke dite, jsem matka herodes. Ja vim, proc je Diddus zrovna mym ditetem, ma me naucit trpelivosti, ktere se mi nikdy nedostavalo a myslim, ze ji mam diky ni vic a vic. Nic jineho mi ani nezbyva, ale jak rikam, obcas mi to stejne ujede. Dnes od rana natahovala a pobrekavala, ale takovym tim desne otravnym zpusobem, bez slz, bez zjevneho duvodu. Treba nejaky duvod ma, ale jak jaksi chybi komunikace, clovek se muze vse jen domnivat. No a tak jsem se tak domnivala, az mi dosla trpelivost a zarvala jsem. A vite, co je na tom nejhorsi? Ona se uplne uklidnila a prestala. Ani mi neprislo, ze by se lekla nebo ji to nejak extremne vadilo, proste jako by na to cekala. Tak ja nevim, dyt prece se furt vsude pise a rika, ze revem se nic nezpravi. :D Ja to nechci zlehcovat ani se nijak sebeomlouvat, spis me to prekvapuje a proste tem jejim reakcim casto nerozumim. Doufam, ze se nase komunikace zlepsi, az se pustim do tech obrazku.

Jinak se toho moc neudalo, vcera rano se tu stavil Vuthuv nejmladsi bratr, privezl nam rajcata od tedy z Parize. Oni bydli na predmesi a maji zahradu. Kdyz nam je minule privezli, tak nam chutnali, ze jsme si rekli o dalsi. To je co, se nezinyrujem, proste jsme si rekli, jestli nam jeste poslou. :D
A take jsme predelali spani, dali jsme vedle nasi matrace druhou velkou matraci, a tak Diddus spi s nami. A je klid, konecne se tu tak nejak vyspime. Je to lepsi.
Dnes jsem uklidila cely obyvak, kez by to do pristiho tydne vydrzelo, Diddus uz zacina zase hrabosit, no v pet jedeme zpatky do bytu, tak snad...:)

Marudek

Vcera jsem zapomnela napsat to nejhezci! Kolem pate jsem se natahla a Diddus mi prinesla sve decky, prikryla mi horni cast tela ruzovou a nohy hackovanou. A dala mu pusu. Zlaticko. A nechala me dokonce si schrupnout. Jako by vedela, ze to budu potrebovat, pac v noci se moc nevyspim. Pred patou prisla, horka jako kamna, tak jsem ji dala dolipran a sla si lehnout k ni. Zabrala v sedm, tak jsem se radovala, ze si jeste schrupnu a ono tudle, v pul osmy uz byla vzhuru! Bylo videt, ze neni ve sve kuzi, ranni ritual vyhazovani veci ze skrinek se nekonal. I presto jsme se rozhodli, ze pojedeme na barak. Ma byt nemocna tam nebo doma, to vyjde na stejno. Takhle aspon muze Vuthe nahore pracovat a ja jsem s ni dole. Cely den polehava a dvakrat spala. Kdyz usnula kolem pate, vyuzila jsem situace a sla se projit k mori. Je krasne. Uz zacinaji zrat ostruziny, je jich tu spousta. Tak jsem se tak pekne prochazela, premyslela si, par fotek udelala a rikala jsem si, ze to je sice pekny, to mooore, ale mne se stejne styska po ceske krajine, lesich, te vuni, houbach... Radsi bych se koupala na Slapech nez tady. :D Nevim, krajina muze byt sebekrasnejsi, ale holt koreny jsou koreny.
A po mem navratu doslo na stridani strazi, Vuthe se jel projet na kole. Az se vrati, bude varit opet musle, a ja chci zkusit domaci hranolky. Jednak tak se to tu tradicne ji (je to tedy puvodne recept belgicky) a druhak treba si Diddus hranolek da, cely den nic nepozrela.

Jak jsem tak lezela ty dve hodiny v noci vedle Diddus, premyslela jsem si a vzpominala, jak jsme se s Vuthem dali dohromady. Rada bych to tady jednou napsala, ale na to chci mit klid a cas. Bych nezapomnela na nejaky veledulezity detail. ;)

Vcera v noci jsem vyfotila Diddus jak spi (povsimnete si Totoce vedle ni peclive prikryteho deckou), jedna ze snidane,  jak spi s Totocem pres den, a par fotek z prochazky.

Nemocny kuchtik

Dnesni den byl poklidny, byli jsme doma, ja jen odpoledne zasla na pojisteni kvuli vcerejsi automobilove prihode a koupit Diddouskovi jeho oblibene svestky. K obedu jsme meli lorensky quiche, myslim, ze to je Didduscino nejoblibenejsi jidlo, to nikdy nezklame, vrhne se na to pokazde, jako kdyby tri dny nejedla. :D Dokonce mi ho pomohla pripravit, michala ingredience.
Chteli jsme jet vpodvecer na barak, ale mne se desne nechtelo a navic jsem chtela udelat poradny uklid v kuchyni. Tak pojedeme zitra rano, snad, nebot Diddus ma teplotu a vecer i pokaslavala... Asi je rada na ni, no uvidime zitra. 

Ach jo den ;)

Vcera jsme s Diddus vyrazily na kole na hriste, bylo hezky, tak jsme zustaly docela dlouho. Pri prijezdu jsem se zdesila poctu deti (je to prazdninama, je jich tu hodne u prarodicu, to bylo videt, temer same babicky a dedecci). Kupodivu Diddus to ani nevadilo a sla s radosti dovnitr. Nejdriv si chtela za kazdou cenou hrat na projejzackach pro velke deti, samozrejme jsem ji nemohla vysvetlit, ze tam nahoru nemuze, ze ji tam ani nevyzdvihnu, natoz abych ji pak odnekud z vysin chytala. Tak chvilku hudrala, ale pak zacala behat z jednoho konce hriste na druhe, az se vybehala, dala si svacinu a sla na prolejzacky pro male. Vydrzela docela dlouho na klouzacce, klouzala se po ni vsemi moznymi i nemoznymi zpusoby. A pak dokonce vydyndala psim pohledem na jedne mamince bonbon. Po navratu to bylo vyzivne, litala po byte, rozhazovala veci a vydala takove jakoby "zvireci zvuky", neco hroznyho, cloveku by z toho kleplo. Po vykoupani se najedla a byla odkazana k sobe do pokoje. Sic nespala, ale ja to zalomila behem peti minut na kanapi. Po mem probuzeni jsme se zacali divat v tv na film, co jsme si vyhlidli. Ale nejak blbnul signal, tak jsme to nechali a pustili jsme si dvdcko s Ryanem Goslingem The Notebook. No krasa romanticka par excellence. Za pulkou filmu, zrovna v nejlepsim, se dvdcko zaseklo, a to bylo nove, rozbalene z celofanu. Za boha jsme to uz nezprovoznili, takze smula, utrum, nazdar, sbohem a satecek, kdy uvidime konec, buh vi.

A dnes! Rano sla Diddus co centra, pak se doma naobedvala a pokracovala ve svem cirkusovem vystoupeni "lev v kleci". A mamince dosla trpelivost, a milou Diddusku zavrela k ni do pokoje, at si rve tam, ze uz toho mame dosti. Po petiminutovem halekani se vratila jako vymenena. Hodna, ticha, hrala si a pomohla mi michat testo na kolac, aniz by se pri tom konala nejaka katastrofa. A takhle je to pokazde, kdyz se vrati od tatinka, dokud ji nevycinim a nepotrestam ji, je hrozne divoka a nezvladatelna.
Vuthemu uz bylo dnes rano lip, kdyz Diddus prisla, vyskocil z postele, udelal ji mliko a zacal mit nadobi :D
Odpoledne prselo, tak ze zustaneme doma. Jenze, televize stale nefunguje a dnes vecer je na Arte Ztraceno v prekladu. Pred lety jsem to videla, ale uz si to nepamatuju a moc rada bych to shledla znovu. Tak zacal Vuthe hledat zavadu. A ze je to v tv kabelu. A ze potrebujeme takovou koncovku. A jak lilo, tak ho prece nenecham jet na kole, toz beru vuz a vyrazim. A na parkovisti, zastavim na stopce, podivam se doprava, doleva, vyrazim a narazim to do cerneho auta prede mnou, ktere jsem proste nevidela. No, proste a kratce, zcela jednoduse, NEVIDELA. Trubka jsem. Ja to mam jen skrably, oni jen trochu protlacenej bok vepredu, jenze to nic nemeni na tom, ze budu rok platit malus k pojisteni. A tady je pojisteni palka, platim mesicne 45 euro, takze ted mi o nejakejch deset az dvacet mesicne na rok pribyde. Se na to... Mno, ale nikomu se nic nestalo a ty lidi byli moc mili. Tak aspon neco pozitivniho. :D
Tak to privezu domu, Vuthe to namontuje, a vite co? NEFUNGUJE TO! Me klepne! :D Jesteze jsem tam pri tom koupila i jeden saussison (takovy jako suchy uzky salam), si dame misto Ztraceno v prekladu a budeme si moct vypravet, jak asi tak mohl skoncit ten vcerejsi film... :)

A par fotek z vcerejsiho hriste

Pariz

Tak jsme zpet. Bylo to fajn, ale vic nez svatba se nam libilo prochazeni Parizi a foceni. :) V patek jsme dorazili odpoledne, sli jsme se projit na Montmartre a k Sacre Coeur, a strhl se takovy slejvak, ze jsme byli durch. Ale nebyla zima, tak to zas tak nevadilo. Pak vysvitlo slunce, uschli jsme a sli jsme na veceri do kambodzske restaurace, kam chodi Vuthuv bracha pravidelne. V sobotu kol poledne jsme se vsichni vydali na svatbu. Obrad v kostele byl pekny, pak odpoledne bylo foceni, hry, take ping-pong jsme si zahrali. Jedna hra sestavala z nasledujicich pravidel: rozdali se obalky, ve kterych mel kazdy nejakou postavu a musel si k ni najit toho druheho (napr. Asterix hledal sveho Obelixe atp.), museli se pokladat otazky typu: jsi maly a mas knir?, aby se clovek dopatral sve polovicky. No a hadejte co. Otevru svou obalku a tam stoji "Kraska", Vuthe otevre svou obalku a v ni "zvire". Takze jsme se "nasli" fakt rychle! :D To urcite nebyla hahoda!;)
Pak byla kambodzska vecere, ktera se tahla od osmi do pulnoci, a pak tanec. Odjeli jsme kolem ctvrte rano, spat sli v sest. Jsem rada, ze jsem mohla poznat Vuthovu rozsirenou rodinu. Bylo to fajn.
V nedeli jsme vstali kolem poledne a sli opet fotit. Je to takova rodinna zabava, oba dva Vuthovi bratri foti, a pritelkyne jednoho z nich take. Tak tvorime takovou vtipnou skupinku, tri asiati a dve holky z "vychodu" (ona je Polka), s fotaky, no vypadame urcite jako turisti. Vecer jsme se najdeli pro zmenu v restauraci korejske a ve tri ctvrte na osm nam jel vlak zpet do Cherbourgu. Vuthemu uz ve vlaku bylo divne, zima, vecer horel jak kamna, no a rano uz nemohl vstat z postele. Ma chripku jak hrom, vcera cely den prolezel a dneska mu jeste neni dobre, porad ma teplotu.
Ja vcera jela na nakup a pak vyzvednou Diddus. Prvni vec, co po mne chtela, vyndat zmrzlinu z mrazaku. Rekla jsem ne, jenze nato prisel tatinek a zmrzlinku ji dal. Uz treti to odpoledne. Ne, vubec nejsem nikdy za tu zlou! :D Ja jen zakazuji a on rozmazluje. Ale mne to nevadi, ja vim, ze co delam, je pro jeji dobro a ze se vzteka nebo breci, to holt k zivotu patri, frustrace. Na N. se taky nezlobim, on je holt takovej, navic jak ji vidi min, proste ji chce ve vsem vyhovet. Nerikam, ze s tim souhlasim, ale rozhodne se kvuli tomu s nim nebudu hadat. Jen reknu, co si o tom myslim, a tim to konci. Rekl mi na to, ze to je jeste dobry, ze babicka ji rozmazluje mnohem vic. No to ani nechci vedet, co se u babicky deje! :D Jinak s N. spolu ted vychazime dobre, ma pritelkyni, takze je v pohode. Byla tam v nedeli za nimi, byli na obede v restauraci, Diddus byla samozrejme hodna jak andel, normal, to je jen pro nas, privilegium scen. :D
Od vcera je Diddus jako vzdy po navratu jak z divokych vajec, zitra jde zas do denniho centra, tak snad se pak trochu uklidni. Odpoledne ji vezmu taky na kolo, at se provetra. Doma je bordel jak v tanku, Diddus vytahuje a rozhazuje vsechny veci, ale to je normalni, takhle je to kazdy den, je to takovy jeji ranni ritual, prijde a vse rozhrabosi. A my to pak pres den uklizime. Dnes ale neuklizime, ja jen varim a myji nadobi a Vuthe odpociva.

Par fotek z Parize, jen takovy maly vyber, vetsi album pak dam na flickr. Pokusim se sem vlozit odkaz, snad to nejak zvladnu.

Zla baba, palacinky a Totocuv svetr

Zitra rano vezu Diddus k tatovi a my jedeme do Parize na svatbu Vuthovy sestrenice. Vracime se az v pondeli, tak doufam, ze to spolu zvladnou. Maji naplanovane dve navstevy, a dnes mi dnes N. volal, kdyz byl na nakupu, co ma vzit. Tak jsem zvedava, jak bude Did jist, neb nekdy staci jen trochu se odchylit od receptu a uz se toho nedotkne. Minule, kdyz u na vikend s N. u jeho mamy, tak pry nejedla skoro nic. Toz jsem zvedava. Vydala jsem se dopoledne aspon pro ovoce, to vim, ze ji vzdy, tak jsem nakoupila pro ni a i pro nas na cestu svestky a merunky.

Cestou jsem se stavila v takovem obchode s levnou kosmetikou, chtela jsem nejaky lak na nehty. Zkusila jsem si kousek laku na tretinku nehtu a nejaka zenstina tam na me zacala halekat, jestli se nestydim a jak k tomu prijdou zakaznici, kteri si lak koupi. No jo no, nemeli tam vzorky, v levnem obchode. Ale jestli teda nekomu ubyde, ten jeden smrncik laku, a jeste k tomu, kdo kdy dopouziva cely az do konce jeste predtim, nez vyschne? Ja teda nikdy... Nastvala me, baba, hlavne kvuli tomu zpusobu, jakym to podala, "to je opravdu odporny, co delas", jako kdybych nekoho zavrazdila. Mela jsem ji rict, ze jejimu prasecimu obliceji zadna kosmetika nepomuze a ze nechapu, co v takovem obchode dela (ohoho, zloun jsem, muehehe), ale spokojila jsem se s tim, ze podle me je odpornejsi na nekoho rvat kvuli malickosti takovym zpusobem a jeste mu tykat. Tak me to vytocilo, az me to prekvapilo...

Odpoledne jsme byli v Emauzich, takovem bazaru se vsim. Obcas se tam sezenou pekne kousky na sebe a dalsi zajimave veci, minule jsem Diddus koupila hrnicek Hello Kitty za 50 centu, no ale tentokrat byl obdaren pouze Totoc, dostal novy svetr. :D

Po navratu jsme delali palacinky, Diddus jich snedla hordu, takze pak vecerela pouze mrkev a okurku. Pak si hrala v pokojicku, sama si vlezla do postele s knizkou, az usnula. Zlaticko. Doufam, ze vse bude v pohode behem tech ctyr dni, vzdy z toho mam takovy trochu strach, kdyz jde na vikend... Sice je fakt, ze si clovek trochu oddychne, ale na druhou stranu se vetsinou vrati jako divoch. Ale posledni dobou se pak docela rychle preorientuje zase na nas rezim, tak snad to pujde, po tech ctyrech dnech...

Takze nebudu ani psat blog, co budeme v Parizi. Mejte hezky vikend a v pondeli ci utery zase tu!

Kinder vajicko

Dnes rano byla Diddus zase v centru, vykrajovali tvary z modeliny a ma tam take sveho oblibeneho kamarada, ktereho ponouka ke hram, ale vola na nej jmenem  druheho hocha, co tam chodi. :)

Po obede jsme vyrazili na docela dlouhou projizdku na kole, az mi tech jejich 18 kilo vzadu dalo pekne zabrat a stavili jsme se samozrejme na hristi. Zustali jsme asi pul hodiny, foukal vitr a byla zima.

Po navratu byla uz utahana, ale jeste bylo brzy na spani a pozde na siestu, tak jsem ji pustila youtube. Na te prave liste, kde to nabizi videa, mi vzdy ukaze, co chce a jejim hitem jsou videa, kde lidi rozbaluji horu kinder vajicek. Dokaze se na to divat klidne hodinu. No a tak jsem ji dnes jedno zakoupila, at ma jedno nazivo.:)

Musle

To je fakt nevtipny, psat bez diakriticky, vcerejsi prispevek evokuje nejakeho hada namisto pisku a more...:D

Vcera odpo jsme vyrazili na kolech na hriste, poprchavalo, ale dalo se to, zadna prutrz to nebyla. Diddus je na kole rada, posledni dobou me ale neustale kope po lytkach, nevim, jestli schvalne nebo jestli je ji ta sedacka kratka. Ona je takovy muj obrik, vsichni se divi, ze ji je jen tri a pul, je pry na svy vek velika. No po me to nema, to je jasny. :)
Vecer mi Vuthe uvaril musle na vyvaru ze zeleniny a bilem vine. Lahoda!!! Davame si je casto v restauraci, porce 500 g stoji kolem 9ti euro, a v obchode kilo stoji eura dve. Tak jsme si zkoukli na youtube recept a Vuthe je pripravil a byly vynikajici. Tak uz nemusime na ne chodit do restaurace, stejne je to vzdycky risk, jestli Diddus bude chtit byt hodna nebo ne. Kdyz jsme byli na muslich posledne, jedna baba tam neustale otacela oci v sloup, jak jakoze Diddus desne rusi, a to pritom byla hodna. :D Nereknu, kdyby to byla buhvijaka restaurace, to by clovek pochopil, ze si chteji jidlo v klidu vychutnat, ale tohle byla takova obycejna brasserie, jinam bychom s ni ani nesli.

Dnes cely den prsi a je 16 stupnu. Ja nevim, ze nemuze bejt nejaka rovnovaha, jakoze by vam nekolik stupnu ubylo a nam pribylo a i o  ten dest bychom se podelili. :)

Didda je v posteli, tady tak hezky usina. Vezme si takovy detsky tablet, ktery dostala od babicky a dedy v Cechach a pousti si na nem pisnicky, az usne. Proste s usinanim a spanim na baraku nesrovnatelny... Clovek si aspon trochu trochu oddachne;) Tak ted jdeme zacit ten oddech talirem ratatouille, k tomu mame ryzove cinske nudle, myslim, ze takhle to asi nikdo na cely planete neji, je to trochu ulitla kombinace, ale nam to chutna!:)

Plaz

Vcera jsme se sli jeste projit na plaz. Diddus si tam vzdy chvili pohraje s piskem, ale pak se jdeme projit za plaz do zelene, a podle me ji to bavi vic. No preze vsechno je preci jen ceska holka! ;) Nejhorsi je, kdyz se chce vrhat do vody, to ji nevysvetlim, ze je to studeny a ze pri vichru a dvaceti stupnich tam proste nemuze... Toz pak vzdy odvedu pozornost prave prochazkou. Jinak si dobre uvedomuju, jak se tu mame, lidi sice hudraj, ze je to prd leto, ale podle me porad lepsi nez ty vyhne, co mate v Cechach.
Pri ceste domu Diddus vytuhla takovym zpusobem, ze jsme ji jen prenesli do postele, zuli ji boty, a spala takhle az do rana. Bez vecere, s piskem v hlave... No nedivim se ji, pro tech dvou spatnych nocich, i my se krasne vyspali.
Dnes rano jsme dorazili do denniho centra a Diddus se tam vrhala na kliku, jeste bylo zamceno, tak se dobyvala dovnitr, pak hned vzala za ruku jednu z pani a na me se ani nepodivala a sla si po svem. No jsem rada, ze se ji tam libi! :)

(Ne)spani

Tyhle dve noci stravene na baraku byly vyzivne. Diddus tady nechce sama usinat, nevim proc, asi je tu na ni moc tma, ve meste je prece jen celkove svetleji i v noci a do toho se v noci budi, coz v Cherbourgu nikdy nedela. No ostatne my tu taky spatne spime, takze ono to celkove bude nejake zapeklite, asi nejake spatne zony. Je nedele pul pate, tak kolem sedme pojedeme zpatky domu, neb zitra rano jde Diddus zase do denniho centra. Tak se tesim, ze se dnes vypsim, neb to nejak spatne snasim toto. Hlava me boli, nezmuzu se na nic. Chudak Vuthe mezi malovanim i uvaril obed. Ja akorat umyla nadobi.
Vcera bylo hezky, tak jsem nechala Diddus nahou, minule se tady dvakrat vycurala do zachoda. A tentokrat si na nej nechtela za boha sednout. Cele odpoledne ani kapka. Tak ji rikam, ze ji teda budu muset dat plinu. Vubec se nebranila a hned jak jsem ji dala, tak ji naplnila. Proste to drzela az do pliny. Tak nevim, co se od minuleho vikendu zmenilo...
Jinak posledni dny docela dobre ji, ale jen maso! :D Ba ne, taky zeleninu a ovoce, ale vubec nechce zadne prilohy, ani brambory ani testoviny, ni chleba, proste jenom maso. Tak porad vyvarim maso, pricemz ja bych klidne mohla byt vegetarian, maso vubec nepotrebuju, mohla bych zit o rejzi a zelenine. Ale kdyz uz to vyvarim, tak si taky dam, to je jasny. A i Vuthe si s radosti da, ikdyz jinak on narocny neni, sni i moji pohanku a jahly! :D

Totoc

Dnes rano byla Diddus opet v dennim centru. Chvali ji tam, pry behem svaciny jedina sedi u stolu, a dnes dokonce rekla non, merci a encore (jeste - pri hre, kdy chtela pokracovat). No ona je vzdycky zpusobnost sama, kdyz je s jinymi lidmi, ale pak doma se vybije! :D
Odpoledne jsme se presunili na barak, neb nic nemame, az zase v pondeli rano.  Pobliz tady bydli Vuthovi znami, u kterych je vecirek na rozloucenou Vuthova kamarada, ktery jede na rok jako dobrovolnik do Toga. Doufam, ze se mu tam bude libit, a ze prijede se spoustou zazitku a fotek. Take, jako my dva, foti, ale vyhradne na film. Nechal nam tu na ten rok svuj zvetsovak, tak jsem na nas zvedava, jestli se vrhneme do vyvolavani. Ja uz to trochu umim, naucila jsem se to ve fotografickem atelieru, kam chodim pres skolni rok kazde utery na tri hodiny.
Tak jsme se tam vydali, maji psa a tak Diddus byla nadsena, hned volala "Totoc!". Tak nazyvala tatinkova psa, kdyz jsme byli v cervnu v Cechach. A tak se jmenuje jeji plysovy pes, ktereho od naseho navratu neda z ruky. Vzdala se pro nej sve bezruke panenky, bez ktere se nehla na krok behem poslednich dvou let. A ted se nikam nemuze bez Totoce. V aute na nej ma dokonce i sedacku, kam ho musim vzdycky pripoutat! :D Dnes pri odjezdu na nej dal Vuthe batoh, no to bylo povyku, muselo se to prerovnat, aby Totoc mel dostatek mista. :D Take mu dava bryndak, utira mu zadek ubrousky, prikryva ho perinkama, houpe ho na houpacce, no ma se s ni krasne! Take si tam trochu hrala s jejich chlapeckem, jsou mu skoro tri a take nemluvi, tak si rozumeli. :) V pul desate me vzala za ruku a ze jdem domu. No usnula pak hned. Vuthe sel s nami, aby mi s ni pomohl domu, ale jeste se tam na kole vratil. To jsem rada, protoze on uz nikam nechodi, je porad s nami. Ja mu kolikrat rikala, jen jdi ven vecer, jak jsi chodival driv a on na to, ze se mu nechce, ze je mu s nami dobre. Predtim chodil, protoze byl sam. No priznavam, ze me to zahreje u srdce, protoze v mem byvalem vztahu to takhle nebylo. Ne ze by byl N. nejakej opilec, ale potreboval porad byt se spoustou lidi. Coz proc ne, nekdo to takhle ma, ale obcas mi prislo, ze jsou pro nej dulezitejsi nez my dve... Tvrdil, ze tomu tak neni, jenze tvrzeni a konani jsou dve odlisne veci.
Jo a pri odchodu Diddus vsem zamavala, to se nestava casto.
Take je tu na tyden Vutheho teta se strejdou z Parize, privezli nam domaci rajcata a tri druhy podivuhodneho ovoce, ktere ani nevim, jak se jmenuje, tak jsem zvedava na ochutnavku. To v Parizi sezenou vsechno, i kambodzske speciality. V Cherbourgu se nesezene nic! :D Ale zase tu mame vyborne ustrice a musle, ted je musli sezona, muzeme se po nich utlouct.

A par fotek s Totocem na zaver: