Juchuchuuu, huraaaa, jupiiii, slaaaava !!! Mame to za sebou, Vuthe je zpet !!! 🙌 (Jsem hledala nejakeho vhodneho smajlika a tento se jmenuje "person raising both hands in celebration", tak to by slo; smajlik "clovek freneticky pobihajici po domu, skakajici do stropu a bouchajici pritom lahve sampanskeho" tu neni, tak se musim spokojit s timto.)
Od meho minuleho psani jsem si nenasla chvilku, bych napsala nejaky radek nebo pridala nejakou fotku. Kdyz jsem holky vecer ulozila, byla jsem tak hotova, ze jsem se akorat najedla a sla spat (ci vytuhla na kanapi u nejakeho desne zajimaveho poradu typu "nejlepsi cukrar" ci "dum na prodej"). Musim rict, ze to slo nakonec vcelku dobre. Dokazala jsem se totiz opravu ridit heslem "prezit". Na nejaky uklid ci hru s detmi jsem rezignovala a uspokojovala jsem jen zakladni potreby pro preziti. :D No a svete div se, ony se zabavily, bordel tu nikdo videt nemohl, protoze tu krom nas nikdo neni a ja jsem z toho ani nemela vycitky svedomi. Tohle je proste muj problem - a dovolila bych si predpokladat, ze nejen muj - porad myslet na to, co by se melo a ze tohle neni hotovy a tamhleto je spinavy a ja nevim co jeste. Zacinam si uvedomovat, ze jsou proste dny, kdy se cloveku chce a energii na to ma a dny, kdy je lepsi nechat vsechno plavat. Taky si zacinam rikat, ze tu mame desne moc veci a ze je treba tridit a odlehcit, to se pak taky lepe udrzuje. Jenze tohle ja tak nerada, jsem neschopna tridit a vyhazovat, vse delam tak pomalu a postupne, pritom by to chtelo jednu velkou razii a nazdar.
Vcera jsme byli opet (jako ted kazdou nedeli) na venkovnim bazaru a koupili jsme Diddus kolo. To jeji uz je male. Hned jsme ho vyzkouseli a docela ji jde slapat, tak mam radost a doufam, ze jednou spolecne budeme moci vyrazit !
Minulou nedeli jsme take byli, bazar se konal na zamku nedaleko od nas, tak jsem tam vyfotila par fotek, byste videli, jak to asi tak vypada. Vzdy je tam tradicne stanek s jidlem (klobasy v bagete, hranolky, palacinky, pivo, vino, limo), tak si obcas dame, zalezi, na kolikatou tam jedeme. Tentokrat jsme to spojily i s prochazkou v krasnem parku a take jsme se mohli podivat na tradicni vyrobu chleba v tamni pekarne. To jsem vlastne vedela diky te pekarce, ze se tam tohle bude dit v nedeli, pac od ni kupuji ve stredu na trhu jeji vytecny kvaskovy chleb.
Take jsme ve ctvrtek stravily s Diddus den v nemocnici. To bylo naplanovane. Psychiatricka nas totiz poslala k detske neurolozce, kterazto nas poslala na : geneticke vysetreni, CT mozku a na odbery krve. Na genetiku jdeme v lednu, na to CT se mi maji ozvat, ale driv nez za pul roku to pry nebude (oboji se bude konat v Caen), no a ty odbery jsme absolvovaly ted ve ctvrtek. Musely jsme tam byt v osm rano nalacno se tremi zkumavkami moce v ledu. Dala jsem tudiz Inu k dedovi a babicce uz ve stredu vecer (tak dobre to vyslo, ve stredu zrovna maji zavreno) , abych se rano mohla starat jen o Diddu. Vse jsme to zvladly, moc odebraly, naplaste proti bolesti nalepily a bez snidane vyrazily. Hned po prichodu se konal prvni odber, nechali ji tu zilu napichlou a jen to zavazali. Sestricky byly uzasny a Diddus uplne v pohode. Pak se mohla nasnidat, v deset odebrali znovu a pak, ze nesmi jist az do obeda. To jedine zpusobilo problem, pac v pul dvanacte uz mela hlad a vedela, ze mam v batohu dobroty. Tak si trochu pokricela, ale zadne extra drama. A jak pak do ni ryba, co ji prinesli k obedu, padala ! :D A snedla i kus ementalu, neverila jsem svym ocim. Po obede odebirali znovu, a pak jeste ve dve. Diddus byla moc statecna, skoro nebrecela a to "cekani" jsme taky zvladly, koukaly na televizi, co jsme tam meli na pokoji (byly tam dily nove vcelky Maji, bylo videt, ze se ji libi min, nez ty stare, co mame ted doma pujcene z knihovny), trochu si kreslila, ale moc ji to neslo, kvuli te jehle v ruce, prochazeli jsme se. Po obede jsme mohly i do dospele casti nemocnice, kde je kavarna. Koupila jsem Diddus cokoladu a sobe kafe a nechala ji vybrat nejaky casopis pro deti. Vybrala si s prasatkem Pepinou a samolepky Paw Patrol. Nevim, jestli to v Cechach taky bezi, asi jo, tady je to desna moda, takovi psi zachranari. Diddus se na to obcas kouka. Bud na tohle nebo na pisnicky - hlasi "chien" nebo "chanson". Taky trochu na Vcelku Maju a Hello Kitty. Musim se priznat, jak jsem proti Hello Kitty brojila, tak ze ty pribehy i grafika jsou docela roztomily... Rozhodne vic nez Paw Patrol. :D
No, a proc tohle vsechno. Pry to je protokol u vsech autistu, hledaji, jestli neni jeste nejaka pridruzena nemoc. Ja jsem z toho ze zacatku moc nadsena nebyla, ale je fakt, ze aspon budeme vedet, jestli je vse v poradku, ona si nerekne, kdyby ji neco nekde bolelo ... A kdyz to tak dobre probehlo, ani nemusim moc hudrat. ;)
Minule pondeli jsem take byla jeste v Caen na skoleni o autismu. Vuthe v pondeli nepracoval, takze mohl pohlidat holky. (Taky si dle toho tu staz vybiral, aby meli zavreno v pondeli.:)) Porada to Centrum - je, ja vlastne nevim, jak to prelozit - nazev zni "Centre de Ressources d'autisme", takze doslova Centrum autistickych zdroju. To zni divne, ale nevim, existuje-li v Cr nejake ekvivalentni zarizeni, jehoz nazev by se dal pouzit. Tady je takovehle centrum v kazdem vetsim meste (takze u nas v Cherbourgu ne, proto jezdim porad kvuli vsemu do Caen, a nejen kvuli tomu - i na to ocni s Inou jsme tam museli nekolikrat). Je to hodinu a ctvrt az pul cesty od nas. Skoleni je super, uz to byl treti den a zbyva mi posledni v cervnu. Dozvedela jsem se tolik uzitecnych veci, dobre se ted orientuju ve vsem papirovani a take ve skolstvi - jake jsou moznosti, na co mame narok, koho jak proc kontaktovat. Navic je to zdarma a jeste chodime na obed do restaurace, a plati to oni ! Skoda, ze uz bude konec. Ale uz mam vyhlidnute dalsi skoleni v rijnu, to je teda placene, ale protoze zvou nejake externi odborniky a porada to asociace "Autismus Dolni Normandie", ktera musi byt financne sobestacna, takze holt naklady musi uhradit ucastnici kurzu, to je jasny. Bude to opet v Caen, tentokrat tri dny za sebou a bude to zamerene na zvladani krizi, i s praktickymi cvicenimi, takze bacha na me, pak uz me nic nerozhazi ! :D
Mno, tak to by mohlo stacit, Inek spi a ja bych mohla treba i vyjimecne doma neco udelat... Ale jeste je treba vybrat a pridat fotky, to je jasne ! :)
Pekarna
Zamecky park
Odpoledni prochazka u nas za humny
