Ach jo, dnes se vratila Didda ze skolky jak utrzena ze retezu. Zase krici a je velmi nespokojena. Jestli to bude jako minule, tak mi dozajista hrabne. Za hodinku pojedeme za Vuthem do mesta, snad ji to trochu uklidni. Je teprve streda, musim vydrzet do nedele a pak jeste jeden tyden ...

Mno. Odpoledne bylo moc fajn, zajeli na nase oblibene hriste, kde nebyva nikdy moc lidi a jsou tam pekne prolezacky. Diddus se vyblbla, dokonce si i hrala s ostatnimi detmi. Stava se, ze to na hristi neni nic moc - jakmile se priblizi, deti prchaji (napr. chce s nima delat takovou tu houpacku pro dva, a oni jdou hned pryc, jakmile prijde) a jindy je to uplne v pohode. Zalezi na detech, nekterym vubec neprijde jina, jinym jo, ale nevadi jim to, a dalsim to vadi. Clovek nikdy nevi, jak to bude probihat.
I Inus se zhoupla. Kdyz jsme tam byli poprve, moc se ji to nelibilo, ale vcera uz to bylo lepsi. Jestli to nebylo tim, ze tam byl i tatinek. :)

Na pul sestou jsme odvezli Vutheho na staz a jely domu. Vecer byl pekelny. Ja jsem se radovala, jak to tentokrat jde dobre, no tak to mam ... 😢  Kricela, nervovala se, brecela. Do toho Ina mela teplotu, dle me zub (dnes rano uz nema). Rikala jsem si, ze budou unavene, ale ani jedna nechtela spat, Didda usnula v deset a Ina v pul jedenacte. Pote jsme diskutovali s Vuthem pres telefon, cim to muze byt. Tak jednak on tu zase neni a druhak se vratila z materske vychovatelka, ktera ma mit Diddu na starosti, pricemz Didda zboznuje tu, co ji nahrazovala. Sice tam je jeste na pulku casu, ale stejne je to zmena. Asi tohle vsechno dohromady. Taky urcite hraje roli moje "forma". Minuly tyden jsem mela spoustu energie a veskere Diddusciny krize jsem zvladla uklidnit. Ted uz jsem unavena a nezvladam to. Obcas na ni kriknu, cimz se to samozrejme cele jeste zhorsuje. Ja bych si potrebovala proste odpocinout, aspon na jeden den, ale o tom si muzu jen nechat zdat.

Vzala jsem si Vutheho kartu a stahla jeho fotky z vyletu a ze vcerejsiho hriste. Jak tam vypadame stastne a spokojene. Taky ze jsme, jen proste clovek vzdycky foti ty pekne momenty, to peklo potom zustava mezi ctyrma stenama... Ze bych to zacla fotit? 😉  Jestli by to ale vubec na fotkach tak vyznelo, to je mozna i vyzva... Jen Verunka mela vcera kratkou ukazku na zivo v primem prenosu pres Skype. :)
No tak jo, hlavu vzhuru! Heslem nasledujicich dni je "prezit" !!!