pondělí 28. března 2016

Ach jo... S tim kojenim to je stale nic moc. Mala neumi poradne otevrit pusu a pije pouze z bradavky, takze si to umite predstavit. Kdyz usne, pusa se ji povoli a ma ji krasne, jak by mela. Jakmile se probere, zase ji prizavre a pak to proste boli. Neumim ji ji nijak otevrit, ani tlaceni na bradicku nepomaha. Do toho Diddus, ktera ted dost krici, takze klid na kojeni zadny a u me uz i panicka hruza z kazdeho zacatku kojeni, takze stres tomu taky neprida. Nekolikrat denne dokrmujeme umelacem pres strikacku, protoze ji to nestaci, ale ja to vic jak deset patnact minut nedam, uz me to pak moc boli a nechci mit nanovo krvave bradavky... Musim otevrene priznat, ze bych s tim nejradeji sekla. Vim, ze je to skoda, mliko je, vim, ze je to to nejlepsi, jenze si zacinam klast otazku, jestli to stoji za ten stres. Miminka si totiz takhle moc neuzivam. Kdybychom byly jen my dve, jako to bylo s Diddus, ale takhle je to proste nejak narocnejsi. Navic Didduska evidentne zarli a potrebuje moji pozornost, a kdyz kojim, porad ji od sebe odhanim, protoze jak me to boli, kazdy pohyb okolo me znervoznuje... Ach jo, ach jo, tak nevim, co s tim.
Vcera jsme byli na docela dlouhe prochazce, to bylo fajn.
Na Velikonoce jsme vubec nic nepripravovali, Didduska jen dostane velke kinder vejce a zajicka. Pristi rok si to vynahradim!:) Preji vam vsem krasne svatky jara, hodne slunicka a pohody!
A zde par fotek, co poridila Julie, uz po navratu z porodnice:





8 komentářů:

  1. Ach jo Peto! Babo rad, vid? Uplne Te chapu, ze kojit s rozkousanyma bradavkama neni zadnej med, kor kdyz se prisava tak, jak popisujes....ja si tohle peklicko prozila jen v porodnici, aspon co si vybavuju, nez se to tak nak naucila a bylo dost mlicka, a bohate to stacilo...to pak clovek koji se zatatyma zubama a slzama v ocich...a taky si pamatuju, jak jsme " spravnej natisk" daly treba az napodesaty, nez se hezky prisala. A nejaka laktacni poradkyne na zavolani, co by treba prijela ti poradit naky figle, nebo ty k ni, to v Cherbu nefunguje? No kazdopadne si myslim, ze rozhodne nebudes spatna matka, kdyz to proste nepujde a skoncite na umelym...nez z toho mit kazdodenni nekolikanasobny tryzneni, tak se ten stres pak stejne prenese i na miminko a v pohode nebude nikdo z vas....hele moc drzim palce at se to nak vyvrbi a bud jak bud, at jste brzy v pohodovem souzneni vsichni!!!
    Jo a mala je kouzelna! Tady na tech novych fotkach v ni vidim Vuteu, ale taky hrozne Didusku, kdyz byla mala :-)
    papa Evic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji Evic za tva podpurna slova! Musim rict, ze dnes (patnacty den po porodu) je lip! Sice se porad spatne prisava, ale min to boli - prsa si asi zvyknout na vsechno... Ja jsem si to vsechno nastudovala, spravne prisati, jak ho docilit, ale bohuzel v praxi se to nejak moc nedari. Ale jak to min boli, uz z toho aspon nemam trauma. Dnes tu byla "sage femme", co ji zvazila, a pribrala 50 gramu za tyden, takze mame narizeno dokrmovat, ikdyz se napije z obou prsu. Toz uvidime, jak se to bude vyvijet... Ale zatim ji chutna oboji, tak to je hlavni.:) No my jsme si zrovna dnes prohlizeli fotky Diddusky, kdyz byla miminko, a neco tam je, hlavne ta pusa. Tak uvidime, az povyroste. No a za dva mesice ji uvidite nazivo!:)))

      Vymazat
    2. Jeeee supeeer! Uz se moc tesim!!! Tak urcite mi dopredu pisni, kdy se sem chystate a ja si naplanuju Prahu tez ♡!

      Vymazat
  2. Ona je tak kouzelná! Píďuško moje, jak já si vzpomínám na to bolavé kojení u Sebastiána! Já ostřílená kojná, obě děti jsem kojila do 22 měsíců, jsem byla u třetího bezradná. Sebastián se blbě přisával. Možná ještě dnes to není ono, ale mě to už vůbec nebolí :-D. Snažila jsem se ptát laktačních poradkyň, ale nic nepomohlo. On svou techniku přisátí změnit nechtěl. Radili mi třeba "samopřisání", aby si sám našel a sám se chytil... Vybavuji si, že pro mě každé kojení bylo šílené a trvalo to zhruba 3 týdny. Pak jsem si jela pro Dafné na Slovensko a měla rázem jiné starosti. Na bolavé kojení jsem zapomněla a nebo to prostě přestalo bolet... Prsa si zvykla. Je pravda, že krvavá nebyla nikdy, jen bolavá, jak to blbě chytal. Takže ať už se rozhodneš, jak chceš, bude to ta správná volba! Důležitá je máma, která je v pohodě! A třeba bude fajn, když bude moci Didduška pomáhat Inušce při krnení... Oni většinou ti starší vždycky "něco" nutně potřebují, když se začne kojit... Těším se na Vás! Doufám, že se přijedete podívat, jak se nám bydlí :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je presne to same u nas, a to samoprisati jsem zkousela taky. Ja si jen neumim predstavit, ze bych nekojila, to je proste takovy "tlak", citila bych se jako spatna mama... Ale jak rikas, nejdulezitejsi je byt v pohode. Ja to jeste zkousim, dnes to opet vypadalo lip, vzdat to muzu vzdycky. Ale je fakt, ze s Diddus, ktera krici a beha okolo, na to clovek ani nema klid. Dekuji Ti za podpurna slova, Gabrousku, cloveku to doda kuraz, kdyz vidi, ze druzi taky bojovali a nakonec vyhrali!:) Velkou pusu a tesim se na vas, to je jasny, ze prijedeme!:)

      Vymazat
  3. Někdo to sice nedoporučuje, ale mě to pomohlo u dvou kojení. Bradavky namazat Bepanthenem a před každým kojením umýt. Tohle je ze začátku, než si prsa zvyknout a pak už se jenom kojí a kojí :-) Hlavu vzhůru, to bude dobré ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji za radu a podporu! Zatim vytrvavam a verim, ze bude lip (uz ted jsou momenty, kdy to lepsi je, tak doufam v priznivy vyvoj)...

      Vymazat
  4. Začátky jsou krušné, ale bude líp!

    OdpovědětVymazat