Houby a zmrzlina

Streda byl krasny den. Jesle jsou ve stredu zavrene, a tak jsme se rozhodli jet na vylet, neb svitilo slunicko. A rozhodli jsme se pro les. Didduska je v lese rada, docela ted rada chodi, ne jako driv, ze udelala par kroku a chtela nest. A Vuthe byl nalakan na houby, stava se z nej nadseny houbar :D Zakoupil si kapesni atlas hub, chodi a rozhrabuje listi a travu klackem a pak nad houbami studuje, ktera to asi je. :D Stejne pak skonci tim, ze se me zepta, jestli tuhle berem. A ja lupenate neznam, takze neberu, ac v tom atlase jich je spoustu s oznacenim tri vidlicek, coz znaci velmi chutna. Nebyly to sice zne jako s dedou a babi, ale nasli jsme, pekne jsme se prosli, vecer nakrajeli na suseni na dva plechy a jeste zbylo na kyselicu. Uz nam zbyva jen jeden pytlicek ceskeho zelicka, buuuu! Asi se vrhnu na nakladani zeli.
Vcera a dnes byla Diddus cely den v jeslich. My jsme vcera jeli do Frevalu, neb jsme tam neco pri odjezdu zapomneli, cestou zpet nam to nedalo, nakoukli jsme do toho zneciho lesa, a nasli tri obri houby behem peti minut. Pak jsme se stavili v obchode, ktery me svym nazvem vyvolava usmev na rtech, v prekladu to znamena "Pan Kutil", koupili jsme potrebne veci na pridelani policek, a dnes uz vsechny ctyri visi na stenach. Krasa. Ja jsem dnes vytridila satni skrin, cela taska poputuje do mistniho charitativniho obchodu, ktery se jmenuje Emmaus. Je to velky retezec, vsude po Francii, zalozeny otcem Pierrem. Lide tam davaji, co uz nechteji a ostatni tam chodi nakupovat, vytezek jde na chude. My tam chodime casto, najdou se tam zajimave kousky obleceni, napr. Diddus jsem tam koupila cerveny svetr, co ma na fotkach z vyletu, hned se do nej zamilovala a nosila by ho porad. Je to rucne pleteny, stal me 2 eura. Maji tam hracky, nadobi, nabytek, elektroniku, knihy, tasky, galanterii, kola, kocarky, proste vsechno. Tady celkove hodne lidi otaceji veci, mne se to libi, radeji, at se neco vyuzije vickrat, nez aby to skoncilo v odpadu a my kupovali porad nove a nove. Nemam to rada, ceny jsou nadsazene, vse je z Ciny, vsude hordy odpadu, pritom je tolik starych veci, co jeste slouzi. Nerikam, ze nekupuji nic noveho, jisteze jo, ale do Emmaus chodim pravidelne a kdyz neco poridim tam, mam z toho dvojnasobnou radost.:)