Kvetinky

Vcera kveceru se jeste Vuthe sel projit do mesta, vyfotil nejake fotky a stavil se za kamaradem, co ma obchod, aby mu pomohl obleknout dreveneho manekyna. Je pry desne tezky a v jednom se to neda. Jenze on mu prekopal i cely ten model! Pry pro nej mel pripravene vse cerne a bile boty a Vuthe mu rekl, ze to nejsou podzimni barvy a navrhl mu jinou kombinaci. A tak ma manekyn hnede boty, sede kalhoty a zelenou bundu. :D A cestou zpatky se jeste stavil v kvetinarstvi a prinesl nam darky, pro me orchidejku (doufam, ze tentokrat ji zvladnu udrzet pri zivote a kvetu, ta, co mi dal k narozeninam, ma vsechny kvety uschle a uz nekvete, pritom list i stonek jsou zelene) a sobe maly kavovnicek, pry protoze se mu libil ten hrnek. :)
Ja se uspesne prokaslala vecerem a ranem, Vuthe Diddus odvedl do skolky (jsem je vyfotila z postele, jak ji v chodbe obouva rano boty, takovy pekny okamzik), pak pro ni sel, aby ji privedl na obed (zase jsem je vyblyskla, z okna, Diddus se hrozne rada kouka nahoru, jestli tam jeden z nas je, vzdy je nadsena, kdyz je tomu tak). Pry si nechala obleknout zasteru na malovani (to predtim odmitala) a pekne malovala. Po obede jsme ji tam odvedli spolu, pak zasli do lekarny pro sirup na muj kasel a vydali se do Emauss. Vuthe koupil pro Diddus vesacek s zirafou, aby si mela kde v pokojicku veset batuzek a ja to tam tak nejak prochodila s telefonem na uchu. Volal N. Myslela jsem si, ze kvuli tomu, aby mi rekl, jestli teda muze hlidat Diddus 9. rijna, to je patek, a my bychom chteli jet pryc uz rano. Cekam na odpoved uz tri dny, pac jeste nevi, ale kvuli tomu nevolal, chtel mi sdelit, ze dostal ten byt, ktery chtel. Uplne novy, tripokojovy, kousek od centra. Tak jsem za nej rada, byl stastny, ale teda zacal s tim, jak chce ted Diddu vidat casteji, kdyz bude mit ten byt, a jak je na ni emocionalne navazany a zacal se vyptavat, kdy se to chceme jako stehovat a ze ji pak urcite bude vidat min... Toz rikam, ze sice nebudeme jezdit kazde dva tydny, ale ze kazde tri nebo ctyri, ale ze to ve finale vyjde nastejno, ze i tak se stalo nekolikrat, ze ji i mesic nevidel. A na to mi rekl, ze pry to ale vzdy byla moje chyba, ze jsem bud byla v Cr nebo mela neco, kdy jsem ji chtela mit dva vikendy za sebou. Toz jsem mu pripomnela, ze jsem mu za to vzdy nabidla vymenou jiny vikend, ze mohl mit treba dva za sebou a na to se nikdy neozval... Nehlede na to, ze jsem mu kolikrat opakovala, ze muze kdykoliv zavolat a vzit si ji na odpoledne, a to neudelal ani JEDNOU! Pritom bydli kousek. Krom toho nebyl ani jednou ve skolce, nepta se, jak to mame dal se schuzkami u psychiatricky, logopeda, zdr. sestry... Proste se nestara, ale hlavne, ze je desne emocionale navazany. Kdyz jsem to prevypravela Vuthemu, hrozne ho to nastvalo. On je povahy mirne, klidne, chapave, maloco ho rozhodi, ale tohle ho nejak dostalo (hlavne to, ze mi daval za vinu, ze ji nekolikrat i mesic nevidel). Zato ja zachovavam ledovy klid, nikterak se s nim nehadam, at si rika, co chce. Me plany jsou jasne, a s tim nic nenadela. Kdyby bylo nejhur, a on se chtel nedejboze nejak soudit, mam tolik svedku, ze se vubec nestara, ze to by musel mit v hlave piliny, aby do toho sel. Zatim ale tvrdi, ze chape, ze chci pryc z Cherbourgu, a ja proto drzim usta a krok, ticho po pesine, jako by se nechumelilo a nehodlam se poustet do nejakych sporu. Jeste jsem zapomnela dodat, ze kdybych mu nepujcila barak, nema si ji na vikendy ani kam brat... Taaaaak, jsem se hezky vypsala! :)