Dva měsíce

Tak dnes jsou Didušce dva měsíce! Začíná už se trochu zajímat o okolí. Vyndala jsem jí kobereček s obloukem se zavěšenými hračkami, jen tak zkoušku a ona je z toho úplně konsternovaná, na visící hračky civí a i se na ně občas směje. Do ručky ale zatím ještě neuchopuje.

Zábava na koberečku:

Tak jsme byli na dvouměsíční prohlídce, Didouš měří 55 cm a váží již 4,570 kg. Už je to kus! Začali jsme též používat druhou velikost plenek. Jsou mnohem barevnější s krásnými obrázky, to jsou hodní, že na ty rodiče tak myslí, by měli při tom přebalování nějaké povyražení!

S tatínkem:

Steskní

Je nádherně, nebe bez mráčků, krásně modré, to se to bude dnes procházet. Nějak na mě ale padl stesk... Jak by se mi asi procházelo s kočárkem na Kavkách? Určitě krásně. A vůbec celé to české jaro, to je taková krása! Tady je to ale taky krásné, móře holt má svou specifickou moc, ale je to úplně jiný rozměr, je to těžko popsatelný, ale myslím, že všichni milovníci českého jara mi rozumí.
Tak jakej park to dneska z těch tří bude? Anebo radši přístav, když už teda tu to moře je, ať tolik netruchlím...:)
(Netruchlím jen po krajině, ale hlavně po lidech, Diddoušek bude mít za týden dva měsíce, je mi to líto, že jsme tak daleko...)

Diddoušek v modrém:

Rákosníček

Tak jsme tu měli paní Mlhu, hustou tak, že by se dala krájet. Tak jsme se vypravili s Rákosníčkem ven, nafotit po dlouhé době nějaké ty vůkol kolní krásy. Podívat se můžete zde: http://petruskaphotos.over-blog.com/
Plus jedna fotka Rákosníčka u Brčálníku anóbrž moře La Manche:

A jeden Salade de fruit - Ovocný salát (nevím, kam na ty nápisy na pyžámka choděj) s maminkou:

Nedělní procházka v přístavu

V neděli bylo krásně, ani vítr nefoukal, a tak jsme se vydali po dlouhé době na procházku do přístavu. Úplně mě to navnadilo na jaro a léto, kéž by letos bylo hezky. To si to tady pak vysloveně užívám. Zima je naprd, je tu taková indiferentní, jako jedno velké "nic" - prostě nijaké počasí, ani teplo ani zima, šedivo, občas deštivo. Ale občas i to má něco do sebe, jenže je to moc dlouhé. Teď si vybavuju, že v lednu jeden týden bylo krásně - když jsem byla v porodnici a závistivě pozorovala tu vymetenou krásně modrou oblohu z okna svého pokoje. Aspoň se Diduška narodila do sluníčka! :)

Pěkně to vedu, nebo spíš nevedu... Didoušek začal přes den bdít, a tak mi moc času na psaní nezbývá. Ta trocha, kdy si přeci jen trochu chrupne, je spotřebována na lehký úklid a občasné uvaření a večer, když usne na delší dobu, jsem utahaná a psáti se mi moc nechce. Ale začínám se pomalu sžívat s jejím novým spacím režimem, a tak bude třeba brzy líp. Ale fotit se snažím, každý, kdo má děti, děsně nabádá, že je třeba neustále fotit, neb dítko děsně rychle roste. Mají pravdu, zkušení rodičové, na pyžámkách se to potvrzuje nejlépe. Za chvíli budeme opouštět velikost 1 měsíc a přehoupneme se na 3. To je vlastně stejně zvláštní, nevím jak v Čechách, ale tady velikost 2 měsíce neexistuje.
Dnes čekáme návštěvu. Navlíkla jsem Didušku do hodobóžového svetříčku, kterému jsem neodolala ve slevách. Teď si ale říkám, že ty pěkné hadříčky ani není kam nosit, tak aspoň pro tu návštěvu. :) A až bude teplo, tak i ven, pěkně jako v lázních na promenádě!

Foto z první vycházky k moříčku a jedna pokoupací:

To to letí!

Mám skluz! Mám fotky ze včerejška z vycházky, zatímco jsem ještě nepřidala fotky, které jsou již připravené z přechozích dní. Každý den to tak uteče...
Včera bylo krásně, tak jsme šli na docela dlouhou procházku, dnes je taky hezky, hned bych šla zas, ale máme na čtvrtou domluvenou návštěvu, tak to asi nestihneme. No zítra jdeme do nemocnice na krev, musíme tam být už v 10:45, tak si na to aspoň dneska odpočineme:) Normálně v deset vstáváme, takže to bude zítra náročné!