Rouen, cukr a kasel

V sobotu jsem odvezla Diddus "k tatovi", jakoze teda jemu, ale do meho baraku. On ji mel do nedele vecer, kdy si pro ni prijela jeho mama a odvezla si ji k sobe, neb N. mel v pondeli rano schuzku kvuli bydleni. Tak po roce a ctvrt si zacina neco hledat. :D No lepsi pozde, nez nikdy, to je jasny.
My jsme si zasli v sobotu vecer do kina na film Life, zalozenem na pravdivem pribehu fotografa Dennise Stocka, co fotografoval Jamese Deana. Libilo se nam to. Jednak je to o foceni, tak to uz je hned pro nas zajimave a druhak me prijemne prekvapilo vykresleni osobnosti Jamese Deana.
Zato my jsme tomu foceni tenhle vikend moc nedali. V nedeli jsme se vydali do mesta Rouen, mne bylo v noci nic moc, bolelo me v krku a spatne jsem spala, ale i tak jsme jeli. Prosli jsme si krasne historicke centrum a ja nevyfotila ani jednu fotku. Proste se mi nechtelo. Pri prohlidce mistni katedraly jsme zaznamenali, ze v pet bude varhanni koncert, a tak jsme sli. Pro oba to byla premiera. Pekne to bylo, jen tam byla zima (jak prekvapive, v kostele;), a to me asi jeste donakraplo. Vecer v pizzerii jsem snedla ctvrtku pizzy a mela jsem dost a noc byla zas desna. Rano prselo, jedine, na co jsem mela chut, byl nejaky cerstvy dzus. Podarilo se nam ho sehnat v obchodnim centru, po jeho vypiti jsme si rekli, ze jedeme domu. Jenze jak jsme meli cas, stavili jsme se v dalsim meste Caen, kde jsme zavitali do Ikey, pac u nas nemame, a koupili si par veledulezitych veci. Oranzovy pled na gauc, takovou peknou uzkou policku na ramecky a dalsi serepeticky, popinaci kytku, krabici na papiry, krabicku sroubu ruznych velikosti, neb Vuthe ted stale neco nekam privrtava a drevena raminka.
Pote jsme zamirili pro Diddus k babicce. Byla odena v cervenych puncochacich se srdicky a satech se srdicky, ktere si vybrala v obchode. Skoda jen, ze je to velikost dva roky, puncochy ji sjizdeni, saty maji kratke rukavy a gumicka se ji zarezava do rukou... Takze po prijezdu domu, kdyz se sla koupat, jsem vse zabalila a schovala, aby na to zapomnela, neb v tomhle ji nemuzu nechat chodit snad ani doma. Pry to tolik chtela... No nektere veci fakt nepochopim. Krom toho nam dala tasku s vecmi, co Diddus nesnedla, coz je od ni hezke, jenze krom piticek a presnidavek, tam byla kinder vajicka, chocobons, susenky, a ze vseho pulka ujedena - za jeden den. No a jelikoz neni zvykla, melo to samozrejme sve dusledky, ve ctyri rano zvracela. Dnes jsem mluvila s N., pry s ni promluvi. On sam otocil, neb mluvil s nekym, kdo mu vypravel o poslednich americkych studii vlivu vyzivy na autisty. At je na tom pravdy, kolik chce, alespon uz ji nebude davat tri zmrzliny! :D My jime celkove dost zdrave, takze ja si s tim tolik hlavu lamat nemusim. Ikdyz je fakt, ze Diddus zboznuje parky a klobasy, to je jeji nezdravy hrich.Ona je takovy masozrout. Ale ji hodne ovoce a syrove zeleniny a sladkosti kupuji sporadicky.
Vcera byla ve skolce, dnes jsme doma, ja jsem porad nemocna, Diddus se byla jen odpoledne projit s Vuthem ve meste, a pry byla hodna.
Dnes rano jsem se vzbudila v sest svym huronskym kaslem a vzpomnela jsem si na to, jak me N. vzdycky rikal, ze kasel se musi zadrzovat, jinak se kasle jeste vic, a plisnil me, ze to nedokazu (fakt nevim, jak nekaslat, kdyz ma clovek kasel...). Lezlo mu to moje kaslani na nervy. A Vuthe me pul hodinu masiroval zada a pak me hladil po vlasech, sam uz nezaspal... Ja se tak mam...

A fotky teda zadne nemam! Jen Vuthe neco malo vyfotil. Me v katedrale, jak si prohlizim vystavu a vzajemne jsme se zvecnili, jak nam chutnala pizza. :D Teda Vuthemu docela chutnala, jenze chudak musel dojist ty moje tri ctvrtiny. Jeste ze on tim jedenim hubne! :D

Houby a zmrzlina

Streda byl krasny den. Jesle jsou ve stredu zavrene, a tak jsme se rozhodli jet na vylet, neb svitilo slunicko. A rozhodli jsme se pro les. Didduska je v lese rada, docela ted rada chodi, ne jako driv, ze udelala par kroku a chtela nest. A Vuthe byl nalakan na houby, stava se z nej nadseny houbar :D Zakoupil si kapesni atlas hub, chodi a rozhrabuje listi a travu klackem a pak nad houbami studuje, ktera to asi je. :D Stejne pak skonci tim, ze se me zepta, jestli tuhle berem. A ja lupenate neznam, takze neberu, ac v tom atlase jich je spoustu s oznacenim tri vidlicek, coz znaci velmi chutna. Nebyly to sice zne jako s dedou a babi, ale nasli jsme, pekne jsme se prosli, vecer nakrajeli na suseni na dva plechy a jeste zbylo na kyselicu. Uz nam zbyva jen jeden pytlicek ceskeho zelicka, buuuu! Asi se vrhnu na nakladani zeli.
Vcera a dnes byla Diddus cely den v jeslich. My jsme vcera jeli do Frevalu, neb jsme tam neco pri odjezdu zapomneli, cestou zpet nam to nedalo, nakoukli jsme do toho zneciho lesa, a nasli tri obri houby behem peti minut. Pak jsme se stavili v obchode, ktery me svym nazvem vyvolava usmev na rtech, v prekladu to znamena "Pan Kutil", koupili jsme potrebne veci na pridelani policek, a dnes uz vsechny ctyri visi na stenach. Krasa. Ja jsem dnes vytridila satni skrin, cela taska poputuje do mistniho charitativniho obchodu, ktery se jmenuje Emmaus. Je to velky retezec, vsude po Francii, zalozeny otcem Pierrem. Lide tam davaji, co uz nechteji a ostatni tam chodi nakupovat, vytezek jde na chude. My tam chodime casto, najdou se tam zajimave kousky obleceni, napr. Diddus jsem tam koupila cerveny svetr, co ma na fotkach z vyletu, hned se do nej zamilovala a nosila by ho porad. Je to rucne pleteny, stal me 2 eura. Maji tam hracky, nadobi, nabytek, elektroniku, knihy, tasky, galanterii, kola, kocarky, proste vsechno. Tady celkove hodne lidi otaceji veci, mne se to libi, radeji, at se neco vyuzije vickrat, nez aby to skoncilo v odpadu a my kupovali porad nove a nove. Nemam to rada, ceny jsou nadsazene, vse je z Ciny, vsude hordy odpadu, pritom je tolik starych veci, co jeste slouzi. Nerikam, ze nekupuji nic noveho, jisteze jo, ale do Emmaus chodim pravidelne a kdyz neco poridim tam, mam z toho dvojnasobnou radost.:)

Konec prazdnin

Dovolenka skoncila, deda s babi v utery rano odejeli a my uz v pondeli vecer, neb v utery rano se konal nastup do jesli.

 Uzili jsme si to pekne, sice nebylo kazdy den uplne posviceni, co se pocasi tyce, ale i tak jsme si uzili plaze, nejvice asi posledni den, co Diddus vlezla do 17ti stupnoveho more. Zacala se tam vrhat, no a tentokrate mela to stesti, ze tam mela s kym jit, me by do toho ledu nikdo nedostal ani heverem. ;) Take jsme si s Vuthem zajeli do Caen, mesta hodinu a ctvrt od nas, jen tak na odpoledne. Prosli jsme si botanickou zahradu, pak mesto, par obchodu a vecer si  zasli do japonske restaurace.
 V nedeli byli k nam pozvani Vutheho rodice na kachnu s knedlikem a se zelim (vse dovezeno z Cech, samozrejme, domaci kachynka ze zahradky byla vyborna!) a strudlicek a oni nas na oplatku pozvali na veceri k nim do restaurace. To uz jsme nikdo dezert nezvladli, tak jsme ho dostali zabaleny domu. Bylo to vse fajn, i pro nas, ikdyz jsme byli u sebe, to bylo jako dovolena.

Navrat do jesli probehl uplne v poklidu, Diddus ted chodi i na odpoledne, bala jsem se, ze ji to bude dlouhe, ale naopak, ona se tam vyslovene tesi. Dnes hlasili, ze ma noveho partaka, jmenuje se Leon. Hraji si spolu takovym zpusobem, ze je slysim az na ulici, kdyz jdu Diddus vyzvedavat. :D Takova dracata. No hlavne, ze tam chodi rada.

Nestiham psati...

...tak alespon par obrazku a po dovolence to vse doplnim!

Rostou!

Vcera byl uzasny den. Didduska se vykakala a vycurala do zachodu (poprve, sama se zacala vysvklekat, kdyz se ji chtelo), tak to byla velka slava. Ale dnes uz se ji nechtelo. Treba zase zitra.:) A odpoledne jsme se sli jen tak projit k viaduktu a nasli jsme spoustu hribu! Vubec jsme to necekali. No tady lidi moc houby nesbiraji, protoze je neznaji a boji se, tak na nas vsechny zbyly. :) Kolemjdouci na nas teda koukali dost divne, ale nam to bylo jedno, my byli v sedmem nebi! :D
Dnes jsme jeli na takovy bazar, kde lide prodavaji, co uz nechteji, a byl zrusen. Tak jsme se alespon prosli ve vichru. Pocasi je teda nic moc, ale pry od utery se to vycasi. Toz doufam.

Dovolenkovani

Tak deda s babi jsou tu. Privezli nam spoustu dobrot, Diddus dnes mela k veceri cesky parek a snedla ho cely!:D
Rano se divala na krtecka, aby se mohli trochu dospat, neb jeli 18 hodin v kuse, tak toho meli plne kecky. Chce neustale dokola stale jen krtecek a auticko. Ostatni ne. Po obede jsme se stavili v obchode a dostala tri kinder vajicka. Dovolila jsem ji otevrit jen jedno, at ma jeste na dalsi dva dny.
Pak se trochu prospala a vyrazili jsme za dedou a babi na plaz. Foukal vitr, my meli svetry, ale deda s babi se vykoupali, otuzilci. Diddus si pekne hrala a pak sla cestou cestu az domu po svych. A vecer ji dokonce smel Vuthe uspavat, byla v nejakem dobrem rozpolozeni.:)
Diddusce take privezli tabuli, co ji zakoupila teta, kdyz jsme byli v cervnu v Cechach, tak jsme ji hned smontovali a Diddus vyzkousela. A take dostala krasnou cervenou retro zasterku.

Streda, pisemky treba

 Jsem nevedela, co za nadpis, no. Tak me napadlo tohle rceni jedne profesorky z gymplu, kam chodily tri moje drahe kamaradky. A jelikoz to byl gympl francouzsky, je to zcela na miste. Takovy osli mustek jak prase. Takovy tedy spis praseci most. Ale k veci!

Dnes rano byla Didds naposledy v centru, byla tam jen ona a jeji oblibeny Noah alias Logan. V pondeli maji schuzi s pedopsychiatrickou, ktere budou referovat, jak to probihalo, a ja ji pak s Diddus uvidim ve ctvrtek. Tak jsem zvedava na jejich zavery.
Rano bylo vtipne, v klidu si snidame, ja se jen tak mimochodem podivam, kolik je hodin, a zbyvalo asi deset minut na to se obleknout, obleknout Diddus, vycistit nam zuby, ucesat a vyrazit. Zvladli jsme to. A jelikoz prselo, auto bylo zaparkovano dal nez obvykle a cas byl na knop, nechala jsem Diddus v Vuthem a sla sama pro auto. To se ji samozrejme vubec nelibilo, pac nechapala, co se deje. Uz byla nachystana s Totocem a cekala, ze pujde jako vzdy se mnou. Ale zvladlo se to bez vetsi krize. Dokonce mi sli naproti, ruku v ruce, Did jak milius... ale jakmile je maminka pritomna, nikdo jiny ji nesmi vzit za ruku ani nosit. A to ma holt pak smulu, neb ja uz ji nosit odmitam.
Vcera a dnes byla klidna, naprosta pohoda. Uz se srovnala... Ted neuvidi tatu jeste dalsi dva vikendy, neb jsem ho pozadala, ze chci, aby Diddus byla s nami, kdyz tu budou deda s babi. Nemel nic proti. Za to jsem mu nabidla, jestli chce tento vikend, predtim, nez prijedou, protoze jinak ji neuvidi vlastne mesic. Neozval se... Je to hrozny, ale ja si rikam, tim lip, neb jak uz jsem psala, nez se srovna, je to zbesile. Zkusim o tom promluvit s tou psychiatrickou pristi tyden, mam z toho vzdy pocit, ze my se snazime, a pak po jednom vikendu je vse zmareno. Tohle musi byt narocny i s detma, co nejsou autisti. O to vic by se ale mozna mel tatinek trochu snazit. Jak ja ji pak vysvetlim, ze s nami proste jsou urcita pravidla a ze mimo jine tri zmrzliny si za odpoledne fakt neda... Pak kdyz se srovna, uz nic podobneho ani nevyzaduje, nepotrebuje to a je videt, ze je spokojena, kdyz se dny odvijeji alespon v urcitych vecech stejne. No jo no, co nadelam, zatim asi nic moc, bohuzel. Ale stve me to.

Moc posledni dobou neji, porad po ni dojidame... budu mit za chvili sto kilo. Musim to vse podstrkavat Vuthemu, ten jedenim hubne. :D  Zitra nam privezou deda s babi vysluzku, tak doufam, ze ceske parecky si da Did s chuti, jako kdyz jsme byli v Cechach, to porad jen jedla. To byla krasa!:)

Dnes nas Vuthe vyfotil, ja pozuji a Diddus se diva ukosem na youtube na rozbalovani kinder vajicek...:)