Patek byl skolkovy. Dopoledne jsem zasla do laboratore na krev, pak pokoukat do knihkupectvi a cestou domu jsem potkala Julie, takze jsme sly opet na kafe a ja misto domu pak sla rovnou v poledne pro Diddus. Po obede jsme se jeli s Vuthem projet na kole a myslim, ze to byla ma posledni projizdka v jinem stavu, tak nejak mi to bylo nepohodlny, jak pri slapani stehna tlacila do bricha, ac je jeste male, stejne to nebylo nic moc. Pak jsme zasli do Carefouru pro pliny, vzali jsme ty kalhotkove, kdyz se Did ted tak uci na zachod. A dnesek byl uspesny. Jednou se pocurala do kalhot (doma plinu uz nedavame), dvakrat chtela na zem, ale to jsem ji vcas zbystrila a prenesla, no a poctvrte si dosla SAMA! Vylezla si na schudek, sedla na prkenko a curala! :)
Vcera jel Vuthe vyzvednout Diddus do skolky na skatu. Ona to miluje. Drzi ji pred sebou pod pazdi, ona na nem stoji a on za ni, odrazi se a jedou. Diddus se u toho smeje, je to fakt vtipne. Musim je takhle vyfotit. A tak ho to navnadilo, ze pak jel jeste sam na skatepark. Vratil se kol osme s mirne narazenou rukou, ale nic zavazneho. Porad rika, ze uz toho necha, ze uz je star, ale neda mu to. :D Se mu nedivim, kdyz to dela uz od patnacti.
Jinak jsem dnes fotila zname s jejich devitimesicnim chlapeckem. Fotila jsem jim uz tehotenske fotky, tak proto jsem souhlasila. Ja si jinak rikam, ze to neni pro me, prijde mi, ze nejsem dostatecne komunikativni typ a neumim ty lidi dobre vest. Jenze ve finale ty fotky jsou prekvapive vydarene, tak ja nevim...:D
Vuthe byl mezitim s Diddus na hristi. Vecer jsme byli radi, ze jsme doma, neb uz venku zacina byt pekna zima.
Jo, a u tech znamych, nez jsem zacala fotit a vyslala je na hriste, Diddus chtela lezt miminku do sedacky a neustale mu brala dudlik. Se mame na co tesit! :D

Ponici, dve houby a hambac

V utery byla Didduska se skolkou na ponicich. Pry vse probehlo v pohode, nechala si nasadit helmu a i se svezt na ponikovi. Ona je zvykla na zviratka od babi a dedy ze statku, takze jsem z toho nemela strach, ze by se treba bala. Samozrejme na ponika jedine s Totocem. Pani reditelka, co tam s nimi jezdi, mi poslala fotku, co vyfotila mobilem. Priste tam muzu jet s nima a fotit. :)

Vcera nebyla skolka, a tak jsme se vydali opet do lesa. Nasli jsme cele DVE houby. :D Pote jsme zajeli na to same misto, jako minule na zmrzlinu, ale dali si vafli se slehackou a cokoladou, neb uz bylo na zmrzlinu zima.

Dnes jsme meli jit s kamaradkou Julie na kafe, kolem desate, neb jeji chlapecek, co chodi do skolky s Diddus, stava pozdeji. Ale vzbudil se brzy, a tak jsme vyrazili brzy na kavu a na trh. Zakoupila jsem Diddus nove zimni boty, je tam jeden stanek, co prodava vyhradne boty Kickers, ale jen stare kolekce. Pro dospele je ma za 30 az 50 euro (nove se pohybuji v rozmezi 90 az 160...) a detske za 10. Tak ma krasne botky na zimu, dobry kup. Pristi tyden budou mit novinky pro dospele, tak tam hodlame uz rano nabenouti. :)
Odpoledne jsme zajeli na nakup a ja pak mela hrozne chute na hamburger, ja, co normalne maso nemusim a do mekace chodim tak maximalne na kafe. No tehotenske chute, holt. Ach jo;) Tak jsme zasli a ja si dala takovej obri hamburger, a rikala si, se tim precpu a budu mit zas na chvili po chutich, a ono houby, slupla jsem ho jako malinu, byl vybornej! Ach jo...;)

Jinak pokracujeme se zachodovymi snahami, tak nejak to jde, ale nerekne si, musime porad ostrizit a v pravy okamzik ji tam odvest a posadit. Ale hlavni je, ze uz se nevzpouzi a klidne si na zachod sedne, i ve skolce ji davaji, tam se ji zatim ale nikdy nechtelo nic vyrobit. Ale aspon si sedne.

Zas par fotecek, co vyfotil Vuthe, ja se tak mam, po letech mam pekne fotky s Diddus, driv jsem fotila porad jen ja. Je tam taky jedna, jak breci, pac si chudak musela vzit bundu. Abyste si nemysleli, ze je porad jenom zlata. ;)

Le Havre

Vikend v Le Havru byl krasny. V nedeli jsme si krasne uzivali slunicka v lesovem parku a posleze na velmi turistickem, ale i tak nadhernem miste, ktere se jmenuje Etretat. Jsou to bile kridove skaly, ktere se vypinaji strme nad morem. Nejslavnejsi je "Jehla", ktera vycniva z more hned vedle brany, no radost pohledet. Vyslapli jsme si nahoru, pofotili, prosli se a i se natahli na vrcholcich na travu (dobre jsme udelali, ze jsme si deku vzali).
V pondeli jsme zasli na cerstvy dzus do Columbus café (uzivali jsme si vydobytky velkomesta, tady nic podobneho nemame, ac Cherbourg zas tak maly neni, spoustu veci aby tu clovek pohledal) a pak do naseho oblibeneho knihkupectvi, kam zajdeme pokazde, kdyz jsme v Havru (tentokrat uz po ctvrte). Pak jsme se najedli v thajskem bistru a vydali se na cestu zpat, vzali jsme to vsak pres Honfleur, pekne pristavni mestecko kousek pod Havrem. Tam mi volal N. a pekne jsme se pohadali. No aby ten vikend nebyl az zas tak dokonaly, ne? :D Nas..l me jak mraky, ale vikend mi tim rozhodne nezkazil, to zas ne. Vecer jsem si vyzvedla Diddinka, navrat probehl v poklidu. Je sice divocejsi, ale da se to.
Toz par fotek z vyletu, a pak taky my dva, a ja, jak se porad cpu. Se nedivim, ze mi narostlo takovyhle bricho!

 

Zas je tu vikend

Vcera a dnes se Didduska vycurala do zachoda. Vcera tedy chtela curat do sprchoveho koutu, ale ja ji kvapem posadila na zachod, dnes si vsak sama rekla rovnou na zachod! Ze by se blyskalo? No uvidime, uvidime. Kazdopadne ted s ni o vikendu nebudu, ale treba se zadari i tatinkem. Vymenili jsme si vikendy, on ma pristi tyden koncert, a tak ma Diddus ted dvakrat za sebou a my pak take. A toz jsme se vcera rozhodili, ze pojedeme na vylet do Le Havru. Na barak jit pracovat nemuzem, neb tam jsou Diddus s N. a ma byt hezky.

Fotka Totoce, jak stoluje a nas z dnesni snidane. Vuthe sel rano pro cerstve croissanty a coko rolky a bagetku, tak jsme si pochutnali.

Cesta do skolky

Kvetinky

Vcera kveceru se jeste Vuthe sel projit do mesta, vyfotil nejake fotky a stavil se za kamaradem, co ma obchod, aby mu pomohl obleknout dreveneho manekyna. Je pry desne tezky a v jednom se to neda. Jenze on mu prekopal i cely ten model! Pry pro nej mel pripravene vse cerne a bile boty a Vuthe mu rekl, ze to nejsou podzimni barvy a navrhl mu jinou kombinaci. A tak ma manekyn hnede boty, sede kalhoty a zelenou bundu. :D A cestou zpatky se jeste stavil v kvetinarstvi a prinesl nam darky, pro me orchidejku (doufam, ze tentokrat ji zvladnu udrzet pri zivote a kvetu, ta, co mi dal k narozeninam, ma vsechny kvety uschle a uz nekvete, pritom list i stonek jsou zelene) a sobe maly kavovnicek, pry protoze se mu libil ten hrnek. :)
Ja se uspesne prokaslala vecerem a ranem, Vuthe Diddus odvedl do skolky (jsem je vyfotila z postele, jak ji v chodbe obouva rano boty, takovy pekny okamzik), pak pro ni sel, aby ji privedl na obed (zase jsem je vyblyskla, z okna, Diddus se hrozne rada kouka nahoru, jestli tam jeden z nas je, vzdy je nadsena, kdyz je tomu tak). Pry si nechala obleknout zasteru na malovani (to predtim odmitala) a pekne malovala. Po obede jsme ji tam odvedli spolu, pak zasli do lekarny pro sirup na muj kasel a vydali se do Emauss. Vuthe koupil pro Diddus vesacek s zirafou, aby si mela kde v pokojicku veset batuzek a ja to tam tak nejak prochodila s telefonem na uchu. Volal N. Myslela jsem si, ze kvuli tomu, aby mi rekl, jestli teda muze hlidat Diddus 9. rijna, to je patek, a my bychom chteli jet pryc uz rano. Cekam na odpoved uz tri dny, pac jeste nevi, ale kvuli tomu nevolal, chtel mi sdelit, ze dostal ten byt, ktery chtel. Uplne novy, tripokojovy, kousek od centra. Tak jsem za nej rada, byl stastny, ale teda zacal s tim, jak chce ted Diddu vidat casteji, kdyz bude mit ten byt, a jak je na ni emocionalne navazany a zacal se vyptavat, kdy se to chceme jako stehovat a ze ji pak urcite bude vidat min... Toz rikam, ze sice nebudeme jezdit kazde dva tydny, ale ze kazde tri nebo ctyri, ale ze to ve finale vyjde nastejno, ze i tak se stalo nekolikrat, ze ji i mesic nevidel. A na to mi rekl, ze pry to ale vzdy byla moje chyba, ze jsem bud byla v Cr nebo mela neco, kdy jsem ji chtela mit dva vikendy za sebou. Toz jsem mu pripomnela, ze jsem mu za to vzdy nabidla vymenou jiny vikend, ze mohl mit treba dva za sebou a na to se nikdy neozval... Nehlede na to, ze jsem mu kolikrat opakovala, ze muze kdykoliv zavolat a vzit si ji na odpoledne, a to neudelal ani JEDNOU! Pritom bydli kousek. Krom toho nebyl ani jednou ve skolce, nepta se, jak to mame dal se schuzkami u psychiatricky, logopeda, zdr. sestry... Proste se nestara, ale hlavne, ze je desne emocionale navazany. Kdyz jsem to prevypravela Vuthemu, hrozne ho to nastvalo. On je povahy mirne, klidne, chapave, maloco ho rozhodi, ale tohle ho nejak dostalo (hlavne to, ze mi daval za vinu, ze ji nekolikrat i mesic nevidel). Zato ja zachovavam ledovy klid, nikterak se s nim nehadam, at si rika, co chce. Me plany jsou jasne, a s tim nic nenadela. Kdyby bylo nejhur, a on se chtel nedejboze nejak soudit, mam tolik svedku, ze se vubec nestara, ze to by musel mit v hlave piliny, aby do toho sel. Zatim ale tvrdi, ze chape, ze chci pryc z Cherbourgu, a ja proto drzim usta a krok, ticho po pesine, jako by se nechumelilo a nehodlam se poustet do nejakych sporu. Jeste jsem zapomnela dodat, ze kdybych mu nepujcila barak, nema si ji na vikendy ani kam brat... Taaaaak, jsem se hezky vypsala! :)

Rouen, cukr a kasel

V sobotu jsem odvezla Diddus "k tatovi", jakoze teda jemu, ale do meho baraku. On ji mel do nedele vecer, kdy si pro ni prijela jeho mama a odvezla si ji k sobe, neb N. mel v pondeli rano schuzku kvuli bydleni. Tak po roce a ctvrt si zacina neco hledat. :D No lepsi pozde, nez nikdy, to je jasny.
My jsme si zasli v sobotu vecer do kina na film Life, zalozenem na pravdivem pribehu fotografa Dennise Stocka, co fotografoval Jamese Deana. Libilo se nam to. Jednak je to o foceni, tak to uz je hned pro nas zajimave a druhak me prijemne prekvapilo vykresleni osobnosti Jamese Deana.
Zato my jsme tomu foceni tenhle vikend moc nedali. V nedeli jsme se vydali do mesta Rouen, mne bylo v noci nic moc, bolelo me v krku a spatne jsem spala, ale i tak jsme jeli. Prosli jsme si krasne historicke centrum a ja nevyfotila ani jednu fotku. Proste se mi nechtelo. Pri prohlidce mistni katedraly jsme zaznamenali, ze v pet bude varhanni koncert, a tak jsme sli. Pro oba to byla premiera. Pekne to bylo, jen tam byla zima (jak prekvapive, v kostele;), a to me asi jeste donakraplo. Vecer v pizzerii jsem snedla ctvrtku pizzy a mela jsem dost a noc byla zas desna. Rano prselo, jedine, na co jsem mela chut, byl nejaky cerstvy dzus. Podarilo se nam ho sehnat v obchodnim centru, po jeho vypiti jsme si rekli, ze jedeme domu. Jenze jak jsme meli cas, stavili jsme se v dalsim meste Caen, kde jsme zavitali do Ikey, pac u nas nemame, a koupili si par veledulezitych veci. Oranzovy pled na gauc, takovou peknou uzkou policku na ramecky a dalsi serepeticky, popinaci kytku, krabici na papiry, krabicku sroubu ruznych velikosti, neb Vuthe ted stale neco nekam privrtava a drevena raminka.
Pote jsme zamirili pro Diddus k babicce. Byla odena v cervenych puncochacich se srdicky a satech se srdicky, ktere si vybrala v obchode. Skoda jen, ze je to velikost dva roky, puncochy ji sjizdeni, saty maji kratke rukavy a gumicka se ji zarezava do rukou... Takze po prijezdu domu, kdyz se sla koupat, jsem vse zabalila a schovala, aby na to zapomnela, neb v tomhle ji nemuzu nechat chodit snad ani doma. Pry to tolik chtela... No nektere veci fakt nepochopim. Krom toho nam dala tasku s vecmi, co Diddus nesnedla, coz je od ni hezke, jenze krom piticek a presnidavek, tam byla kinder vajicka, chocobons, susenky, a ze vseho pulka ujedena - za jeden den. No a jelikoz neni zvykla, melo to samozrejme sve dusledky, ve ctyri rano zvracela. Dnes jsem mluvila s N., pry s ni promluvi. On sam otocil, neb mluvil s nekym, kdo mu vypravel o poslednich americkych studii vlivu vyzivy na autisty. At je na tom pravdy, kolik chce, alespon uz ji nebude davat tri zmrzliny! :D My jime celkove dost zdrave, takze ja si s tim tolik hlavu lamat nemusim. Ikdyz je fakt, ze Diddus zboznuje parky a klobasy, to je jeji nezdravy hrich.Ona je takovy masozrout. Ale ji hodne ovoce a syrove zeleniny a sladkosti kupuji sporadicky.
Vcera byla ve skolce, dnes jsme doma, ja jsem porad nemocna, Diddus se byla jen odpoledne projit s Vuthem ve meste, a pry byla hodna.
Dnes rano jsem se vzbudila v sest svym huronskym kaslem a vzpomnela jsem si na to, jak me N. vzdycky rikal, ze kasel se musi zadrzovat, jinak se kasle jeste vic, a plisnil me, ze to nedokazu (fakt nevim, jak nekaslat, kdyz ma clovek kasel...). Lezlo mu to moje kaslani na nervy. A Vuthe me pul hodinu masiroval zada a pak me hladil po vlasech, sam uz nezaspal... Ja se tak mam...

A fotky teda zadne nemam! Jen Vuthe neco malo vyfotil. Me v katedrale, jak si prohlizim vystavu a vzajemne jsme se zvecnili, jak nam chutnala pizza. :D Teda Vuthemu docela chutnala, jenze chudak musel dojist ty moje tri ctvrtiny. Jeste ze on tim jedenim hubne! :D