Prazdniny 2

Asi ani nebudu vypisovat, co jsme kazdy den delali, ackoliv zapisky mam, to zase jo! :D Radeji dam par fotek z navstevy knihovny a z uterniho vyletu.
Ve stredu jsme byli u doktora, dalsi tri kila nahore. Objasnil mi, ze neporodim-li normalne do terminu, udelaji mi automaticky cisare, protoze po jednom prodelanem cisari porod nevyvolavaji...
Zasli jsme pak na obed do restaurace, neb jsme meli desnou chut na rybu. Jako dezert jsme si dali tiramisu, z ktereho jsme byli zklamani, toz jsem dnes udelala domaci. :)
Ve ctvrtek jsem byla akcni. Vysterilizovala jsem odsavacku mlika, lahvicky a dalsi serepeticky (i dudliky, ktere ale pochybuju, ze uzijeme, neb Diddus se po nich desne vrha, jakmile nejaky vidi), jela jsem se zapsat do porodnice k porodni asistentce, cestou se stavila na poste - a jelikoz mist k parkovani nikde moc nebylo, dvakrat jsem uspesne zaparkovala do rady. Mela jsem z toho vzdy hruzu, ale zacala jsem se nutit, kdyz za mnou nikdo nebyl a nestresoval, dyk prece kdyz ostatnim to jde, tak se to taky musim naucit! No uz je to lepsi a fakt se to obcas hodi. Odjel strycek Vutana. Jsem rada, ze tu pres prazdniny byl, Diddus ho ma rada a ma tak alespon taky zmenu, ne jen nas dva. I pro nas je to fajn, zahrat si karty, zajet na vylety...
Vecer me zmohla hrozna unava, Diddus po me porad neco chce a ja bych jen lezela a odpocivala... A to az tak, ze jsem napsala jeji babicce, jestli si ji nechce vzit na vikend. A ona ze jo a v patek si ji vyzvedla az do nedele. A tak my mame pre! :) Tak jsme si rikali, ze je to mozna nas posledni vikend jen ve dvou...

Prazdniny 1. cast

Minule utery jsem byla u zubare. V patek mi totiz praskla stolicka, kdyz jsem jedla celozrnny chleba. Sla ven. Moc z ni nezbyvalo, pry mela byt vytrzena uz davno. A tak jsem vyfasla antibiotika. Vcera to bylo tyden a porad to jeste citim. Ale hlavne, ze se to stalo ted a ne za mesic okolo porodu nebo po. Dorazil nam balicek od Maji, zrovna na den jejich narozenin. Didduska se hned chopila svych darecku, lzickou musela ihned snist obed (napichovala si na ni brambory:)) a pak predstavila igracka cele rodine svych mini hracek. To je jeji, miniaturni postavicky, zviratka, ruzne je stavi a sklada. Nevim, jestli je to ted i v Cechach, ale tady Kinder ted delaji ve vajickach takzvany Infini mix, kde jsou ruzne casti, ktere se daji pak vsechny propojovat dohromady. Jsou holcici a klucici, v holcicich ruzne postavicky, miminka, zviratka, kocarky a v klucicich roboti a dinosauri. Jelikoz Diddus jednou dostala 6 klucicich, zacal skladat i Vuthe, a tak ted musim kupovat pro oba! :D
Ve stredu jsme vyrazili i s Vutanou na nakup do bioobchodu a pak do susenkoveho kralovstvi pro dobroty. Ve ctvrtek bylo hezky, a tak jsme se prosli kolem more u baraku ve Frevalu. Jeli jsme schvalne tam, neb jsme toho vyuzili a privezli odtamtud pracku, ta stara tady definitivne doslouzila.

Didduska stale opakuje pismenka a uci se nova slova. Ja se sotva sinu, mam pocit, ze mi to bricho musi kazdou chvili prasknout. A to mi zbyva jeste mesic!!! A Vuthe udelal testy v autoskole a bude moct zacit jizdy!!! :)

Jen takovy rychly post - nebojte se, nerodim, jenom nestiham... :D Jak jsou ty prazdniny, nejak ten cas rychle utika a vecer misto psani blogu mastime karty. A ja kynu jak testo na vanocku...
Fotime, vse brzy doplnim.

V sobotu po hudebnim krouzku jsme se vydali k fotografovi, neb musime prilozit prukazovou fotku k te zadosti o uznani hendikepu. To bylo neco, primet ji, aby se divala do objektivu a mela zavrenou pusu. (Rekli jsme, ze je to na pas, neb ten bude za necely rok taky potrebovat novy, takze proto takova pravidla.) Fotky podle toho vypadaji. Dal nam dve ruzne za cenu jedne, pry snad z toho alespon jednu uznaji... No na tu prukazku to staci, na pas uvidime. Nevim, jak ma clovek primet autisticke dite, ktere nerozumi pokynum, zavrit pusu a koukat urcitym smerem.
Po obede jsme skypovali a ja se pak natahla a Diddus kupodivu se mnou. Za pet minut spala a probrala se az za dve hodiny! Jinak uz normalne odpoledne nespi. Ja jsem se vydala na nakupy, uzit jeste slev. Koupila jsem Diddus jeste nejake obleceni, dve holcici pyzamka pro miminko (mame vse takove neutralni a spis klucici), sobe kabelku prostredni velikosti, kam se mi vejde fotak, kdyz jdeme nekam courat a jedny saty, do kterych se samozrejme nevejdu, ale ktere se mi libily a ktere byly slevnene se 44 na 7 euro. Jsem musela! :D No Diddus se libily moc... Taky jsem poridila prebalovaci podlozku a na vecer kilo uzenin, muj tehotensky hrich, furt na ne mam chut... Snad me to pak zase prejde!

V nedeli zacalo pocasi, ktere ma pretrvavat i tento tyden - kazdou chvili se strida slunce, dest, kroupy a fouka silny vitr. Svitilo asi hodinu, tak ze to risknem a vyrazime ven. Jen co jsme vylezli z domu, zacaly padat kroupy. :D Dobehli jsme do auta a jeli za mesto, pak to zase prestalo, takze jsme se i chvilku prosli.

Tento tyden zacaly dvoutydenni prazdniny, ale jesle budou jeste v utery otevrene a logopedka taky premava. Zitra prijede strycek Vutana, tak bude mit Diddus zabavu. Jinak uz spi skoro tyden bez plin bez nehod, ochutnala jiny jogurt, nez ji normalne, ale snedla jen pulku. Ale ochutnala, to je vykon!:) Neustale sjizdi dokola dvdcko Dorotka a papousek, co ji poslala babi Maruska. Venku se stale nekde zastavuje a kouka na napisy, ale opakuje pismena z hlavy, ktera si pamatuje. :)

Vcera jsem mela odpoledne schuzku v nemocnici s anesteziolozkou, Vuthe byl mezitim venku s Diddus. Chteli jsme pak jit nekam ven pofotit par fotek s brichem, jenze nejprve nam zhatilo plany pocasi a pak i Diddus, ktera usnula. Vydali jsme se tedy na nase oblibene misto, rikali jsme si, ze se to jeste vycasi, a ze se Diddus treba probudi, ale nic z toho se nekonalo. Tak jsme se v aute fotili sami, bychom nemeli dlouhou chvili. Alespon mam pro Verunku fotku s chlupatou salou! :) Ale teda rikam si, ze bych asi mela zacit pouzivat krem na vrasky, jestli uz neni pozde! :D Driv mi to vyplnoval tuk, ted mam ten oblicej nejakej povislej, ackoliv se cinim a cpu se maslem a dorty. No nevim teda, s tim uz se asi nic nenadela, holt mi tahne na tu ctyricitku, ze ano... Po hodine spanku jsme Diddus probudili, sice se ji to nelibilo, ale pak by v noci nespala. Stavili jsme se na svacince v mekaci, ano prosim, v pet hodin jsem snedla hamburger, ale to jenom kvuli tomu, ze to je smazeny syr a to ja miluju a musela jsem ho nutne vyzkouset! Ale nic moc teda, priste si ho udelam radsi doma. Vecer sla Diddus do postele az v devet a stejne nam chodila vyzityrovat do obyvaku co ctvrt hodiny. Usnula pak kolem desate.
Dnes, ve ctvrtek, rano, jsem mela v devet schuzku s porodni asistentkou, jakoze priprava na porod. Vse mi krasne vysvetlila, poradila, muzu vesele rodit! :D (Diddus jsem rodila planovanym cisarem, takze o normalnim porodu vim houby, tak snad tentokrat se to zadari "normalne"). Pak jsme zasli s Vuthem na trh pro masicko, pro Diddus do jesli, obed, a odpoledne jsem stravila sama doma. Jeste jsem na pude dohledala nejake veci, upekla babovku a rozcilovala se nad tim N. telefonem. Nechteji to prepsat, neb jeho ucet neni solventni. Ja se na to fakt vy... Clovek jim doda vsechny dokumenty, a pak zas tohle. Fakt uz me z toho klepne. Takze mi musi dat bud udaje k jinemu uctu anebo ja to proste zrusim a zaplatim penale a nazdar, aspon bude vyreseno.
Vuthe s tatinkem mi vymenili to urvane zrcatko. Mysleli si, jak to bude hracka, ale ouha, museli rozmontovat cele dvere, zabralo jim to cele odpoledne.
Za chvili se mi vrati z jesli hykal Diddous a zitra uz je zase patek. Tak strasne to leti!!!

V patek jsem stravila cele odpoledne u Julie, pily jsme chicoré a jedly bagetu s maslem a cokoladou. Dve tehotny...:D
A v sobotu me cekal druhy den skoleni o autismu. Diddus s Vuthem byli cely den doma, neb hodne prselo. V poledne clovek mel pocit, ze je vecer. N. rikal, kdyz jsme se videli naposledy u nej, ze si Diddus vezme v sobotu vecer do pondelka. Neozval se. (To uz sem ani nepisu, ze si chci stezovat, ale bylo mi doporuceno, at si to vse pisu, a ja jsem si uvedomila, ze vse je jen taky na blogu, tak v tom pokracuji, at v tom mam poradek. No a aspon taky vite, ze jo...;))
V nedeli pokracoval hnusopocas, spatne jsem spala, a tak jsem se rano probudila s desnym hladem. :D Sla jsem s Diddus do kramu po kure, ktere jsem upekla a k tomu jsem udelala bramborovou kasi. Diddus se narvala kase a kurete se ani netkla. Po skypovani a obede jsme se rozhodli k uklidu, kdyz uz je tak hnusne a nemuzeme ven. Ja umyla dukladne koupelnu a zachod a Vuthe kuchyn a lednicku.
V pondeli po logopedii me tahla do mesta. Stava se to zvykem, ze pak vzdy nekam jdeme. A neomylne do obchodu, protoze chtela nejaky mls. Nechala jsem ji vybrat, sahla samozrejme po kinder, ale jen takovem tom maxi, te male tycince, skromne to devce. Ale co nasledovalo potom, to me dostalo. Zpusobne cekala ve fronte a pak si polozila tycinku sama na pas a cekala, az zaplatim. Driv to byly vzdy sceny, neb nechapala, ze si ji nemuze vzit hned.
V utery odpoledne, kdyz sel Vuthe pro Diddus do jesli, pry byly vsechny vychovatelky shromazdene kolem bazenku s balonky a byly mrtve smichy. Pak uvidel proc. Diddus si dala pod svetr dva balonky jako prsa. A hned to po ni opakoval dalsi chlapecek... :D
Dnes je streda, volny den. Diddus je v dobrem rozpolozeni, dava mi pusinky a pohladila bricho a rekla mala mala a jmeno sve sestricky. :) No jsem zvedava, jak se na to bude tvarit, az ji tady bude cely den vriskat. (Treba nebude, treba to bude klidne miminko, kdo vi....) Tim se dostavam k tomu, co me nejvic zaujalo na tom skoleni, a to, jak autiste vnimaji podnety z vnejsiho sveta. Zvuky, svetla, pohyby, dotyky... Muze jim vadit uplne nepatrna vec, ktere my si mnohdy ani nevsimneme, je pak vlastne normalni, ze clovek nevi, proc se nervuje nebo breci. A napriklad pohyby vnimaji vic zrychlene nez my, takze kdyz se k nim nekdo blizi - pro nas normalnim tempem - pro ne se to muze zdat natolik rychle, ze jim to nahani strach nebo je to stresuje. No je toho tolik... Musim se holt smirit s tim, ze asi nikdy nebudu vedet presne, co vse ji a do jake miry, vadi, ale rikam si, ze letama se clovek prece jen dost veci dovtipi pozorovanim. A podobna skoleni jsou super. Dalsi je v dubnu v Caen, tak uvidime, jestli to nejak zvladnem i s miminkem, protoze tam bych vazne moc rada, bude to specializovane na male deti, tohle bylo spis pro skolni vek. A v breznu tu bude mit konferenci autisticka celebrita Josef Schovanec. Tak mam po porodu co na praci! (Uz jsme objednali odsavacku mlika...:D ).

Par fotek z tydne pouze z telefonu: