Hlasim, ze jsme v poradku, jen bez internetu. V patek tu byla velka bourka a jeden z blesku bouchnul u nas v ulici. Vyhodilo to internet naseho operatora, nefunguje to nikde. Dnes prijeli vyzvednout box a pry o vikendu by to meli opravit. Toz doufam, doufam. Tak akorat nakukuju na fb na telefonu, ale jelikoz jsem absolutne neschopna, co se novych technologii tyce, neumim si nainstalovat messenger a nemuzu si tudiz precist ani pripadne zpravy... Toz tak se veci maji.
Jinak minuly tyden bylo krasne a my byli stale venku. Toz mame spoustu fotek, snad je sem postupne dodam. Dnes jsme byli s Inuskou u doktora, dostala ockovani, vazi ctyri a pul kila a meri 55 cm.

Dnes sla Didduska na poniky. Neobeslo se to bez srdceryvnych scen a krokodylich slz, musela si totiz obleknout prislusne obleceni a tenisky. Koupila jsem ji takove ruzove lakovane strevicky, sama si je vybrala, aby mela k sukni. Nic jineho od te dobry nenosi, ke vsemu a uz jsou cele odrene... A porad musi mit svou bundu s kapuci, a zacina byt teplo. Uz jsem s ni byla v jednom obchode, kde meli pekne kytickovane ksiltovky, ani si ji nechtela zkusit. Zkusim ji jeste zavest do haemka, tam maji pekne klouboucky a treba by ji zaujaly i slunecni bryle. Jde o to, ze kapuce ji slouzi jako "blok" pred okolim, takze to musim necim nahradit. Jenze zatim nic nevzala na milost...
Dnes je tak krasne, Vuthe jde na skate a ja na spacir s kocarkem. Musim se hybat, bych shodila tu prisernou pneumatiku, co mi zustala kolem bricha. :D Nevejdu se vubec do zadneho obleceni a nosit tehotenske kalhoty me depta.
A zde jeste Vutheho dubnove fotky, a pak uz budeme tak nejak "v pritomnosti". :)

Bohuzel zatim nestiham psat, co delame kazdy den, jako driv. Ale alespon doplnim fotky, jeste dubnove ode me. Mame se dobre, hodne se prochazime, neb uz se otepluje a casto sviti slunicko.

 

 

Toz co je u nas noveho?

Didda

Je to o hodne lepsi, regres prestava. Myslim, ze to je krasa, ze takhle brzy. Uz ji zase bavi veci, co predtim, knizky, omalovanky, pohadky. V jeslich vse v pohode, dokonce tam zacala chodit i na zachod. Porad chce pect buchty, hrozne ji bavi vysypat hrnecky s prisadami a michat. Vzdy na to musi mit nalezite uvazanou zasteru!:) Neustale si prozpevuje melodie ruznych pisnicek, co zna. Naucila se cisla od nuly do deviti, umi je vyjmenovat a spravne poskladat. Nechce se vubec koupat, mame problem s tim, umyt ji jen telo, myti vlasu je boj za nesmirneho revu. Ma znacne stereotypy co se tyce oblekani, chce ted porad nosit puncochace a na nich ponozky a leginy (jedno bez druheho v zadnem pripade) a neobjde se bez kapucy a pres ni uvazanym satkem kolem krku. Vse navic musi byt nandano v presnem sledu, jinak je problem. Stale pusinkuje a hladi svou malou sestricku a rika "mala mala bébé". Dobre spi i ji, ale stale jen sve vyvolene potraviny. Snida ted ale chleba s marmeladou, uspech nevidany a vcera snedla kus celozrnne bagety.

Ina

To je zlaticko nejhodnejsi. Ji a spi ( jak rika Gabro - neskodny lezak :D ), breci jen, kdyz ji boli nekdy vecer brisko. Normalne spi tak od pulnoci do sesti, nadhera. Dnes v noci se ale vzbudila ve tri a my z toho meli pekny sok, jsme zhyckani! :D Na vazeni uz nechodime, je videt, ze prospiva dobre. Tvaricky se ji zakulatily, plinky c.1 ji zacinaji skrtit a i pri noseni vidime rozdil. Stale kojim, ale dokrmujeme lahvickou. Je cela tatinek.:)

Vuthé

To je take zlaticko nejhodnejsi! :D Prebaluje, koupe, krmi, houpe, proste tatinek k pohledani. Ja se kolikrat musim fakt vnutit, abych prebalila aspon jednu plinu! Vodi Diddus do jesli, nakupuje, vari, myje nadobi, vysava... jezis, dyt ja vlastne nedelam vubec nic!!! Stresove obdobi po porodu, co se tyce problemum s kojenim a s Diddus, jsme ustali na jednicku. Ja si rikam, ze pote, jakym zacal nas vztah stresem, kvuli N., ktery nam to daval fakt "vyzrat", uz zvladneme vsechno. Ma to takovy obraceny vyvoj, normalne jsou vztahy v pohode, bez problemu a pak az se ukaze, kdyz jde do tuheho. U nas to bylo narocne od zacatku a ted je jen lip a lip a hlavne mame vazne pevny vztah, po tom vsem... Vcera to byli dva roky, co jsme se dali dohromady a ja to tak zbilancovala, ze za ty dva roky jsme toho zazili dost - drama s N., narocne obdobi s Diddus pred diagnostikovanim, nasledna diagnoza autismu, tehotenstvi, porod, narocne kojeni... Za dva roky slusny! :D Krom toho jsme ale zazili spoustu krasneho, kazdy den je krasny, kdyz clovek ma vedle sebe nekoho, na koho se muze spolehnout a vedle koho muze byt takovy, jaky je, aniz by se bal, ze ho ten druhy bude mit "min rad". A hlavne, kdyz se kazdy den muze podivat na nekoho a rict si, ze ho miluje a ze by na nem nic nemenil. Jaky to krasny pocit po letech, co me porad nekdo s..l.... :D

Ja

Nedelam vubec nic. :D Ba ne, kojim a moudrim! :D Musim rict, ze mi tahle zkusenost hodne dala. Uvedomila jsem si, ze na sebe ( a vlastne i na ostatni ) nemuzu byt tak prisna. Mela jsem zafixovano, ze jedina dobra a mozna volba je kojit. Za kazdou cenu. A nechapala ty, co kojit nechteji. Ted to vidim uplne jinak. Jak je mi ted lip, kdyz jsem si "dovolila" dokrmovat a kdyz kojeni zacalo jit lip pote, co jsem pripustila moznost, ze prestanu. Ted si rikam, ze kazdy den kojeni navic je dobry a nechavam veci plynout... A konecne si muzu naplno uzivat miminka, bez stresu.
Skoncilo mi sestinedeli a citim se dobre (az na ty kila a bruch, ale to holt nemuzu chtit vse hned, vim vim). Zacinam nabirat sil.

Vsichni ctyri

se radi prochazime. Posledni dobou je slunecno, porad sice chladno, ale na prochazky je to jak delane. Ina usne ve vterine, kdy vyjdeme ven a Diddus chodi ve meste poslusne vedle kocarku a drzi se meho popruhu u kabelky, co je zavesena na kocare. :) Kdyz jsme mimo mesto, beha a hyka, vybiji nahromadenou energii. Obe dve jsou v pohode v aute, Ina spi a Diddus kouka z okynka. Musime trenovat, brzy nas ceka dlouha cesta! :) No a samozrejme stale fotime!

Zde par ze vcerejska, s matkou pluku (zdravime Evic!:)) a pak postupne dodam jeste z vyletovani.