Vikend nestal za moc. Je tady tak hnusne, ze snad ani hnusneji byt nemuze. Clovek pomalu aby cely den svitil. V deset rano to vypada, ze je sest vecer. A do toho prsi a prsi a prsi. A tak v sobotu krome hudebniho krouzku jsme stravili cely den doma, v nedeli odpoledne jsme zvladli mezi prutrzemi hodinovou prochazku a dnes v pondeli odpoledne logopedka. Diddus tedy dest rada, o tom zadna, jenze do toho fouka vitr, je lezavo, destnik to otaci, dlouho s ni v tom chodit nevydrzim. A tak posledni tri dny se vyznacovaly tim, ze me neustale tahala za ruku, bud ze chce neco delat (pochopitelne) anebo ze chce mlsat (take pochopitelne, ale to uz pokazde neprojde). Po kazdem odmitnuti nasleduje zachvatik vzteku, ale rychle ji to vzdy prejde. Ale to je takovy zdravy vztek, kvuli tomu, ze nema, co chce. Jako napriklad jit ven v jarnich strevickach, hit dvou poslednich dni. Zitra vsak nas ceka velky den. Ctvrte narozeniny. Rano donesu dobrutky pro vsechny deti do jesli a odpoledne pojede na poniky. A pak doma mufiny a darecky. :)
Za posledni tri dny nemam ani zadnou fotku. Zalovim tedy v archivu, a heleme se, mala vztekajici se Petruska! Jablko nepadlo daleko od stromu... :D

Mam nejaky skluz! Rikala jsem si, co budu mit casu, az zase zacnou jesle a normalni rezim a ono houby, ba naopak, tolik to leti!
V utery poprve po prazdninach se ji moc nechtelo, po ceste brecela, ale pry to probehlo vyborne, dokonce poprve souhlasila s tim, prevlekat se do kostymu, driv nikdy nechtela. Odpoledne jsme dorazily ke dverim akorat, kdyz vyjizdel transit na poniky. Diddus me k nemu tahla, desne chtela jet, ale je na ni rada az pristi utery. Pani reditelka vsak otevrela okno a pry, ze se uvolnilo misto, ze jestli chci, muze jet. Tak jsem ji posadila do auta, ac nebyla zrovna oblecena na poniky, ale coz, hlavne, ze byla spokojena, ze jede. :) Vecer byla utahana jako kote, ani nevecerela a sla spat. Take mela ale ke svacine dve koblihy v pul seste, takze se nedivim, ze nemela hlad. Jinak ted ji pekne a stale spi! Klepu na vse, na drevo, na celo...;)

Ve stredu na Tri krale nasla rano pod stromeckem posledni darecek, ktery jsem zapomnela na Vanoce. Byly to oblecky pro Totoce, hned ho s radosti prevlekla. Na desatou sel Vuthe do autoskoly a ja vylehavala, Diddin si hral vedle me se skrabatkem na zada. Na obed jsme se vydali do pizerie, Diddus byla hodna a vse snedla. Ke konci uz zacala trochu lozit po zidli a decentne hykat, ale nic zavazneho. Presto na nas tri pani koukaly, div jim oci z dulku nevypadly (nechali jsme totiz Diddus, at si lozi a ja si do toho se svym bruchem jeste dopravala sklenicku bileho vina :D) a najednou jedne z nich asi zaskocilo, zacala hrozne kaslat a desne zrudla. Nechci byt skodoliba, ale docela me to pobavilo. Francouzi tady maji takove prislovi "At si kazdy hledi sveho talire". Tak tady to fakt sedlo. :D
Pote jsme se sli projit do zameckeho parku, po dlouhe dobe neprselo. Diddus nechtela jit v pizerii na zachod, no a v parku se ji zacalo chtit, ale jak to jeste nezna, curat venku, rekla si pozde. Pocurala si kalhoty a ja trubka ani nemela nahradu (kdyz jsme vyjizdeli, prselo, tak me nanapadlo, ze pak pujdeme jeste na prochazku). Vuthe nevedel, jak ji chytit, vzal ji pod pazdi, tak jsem ji vzala rychle nohy a zacaly strikat gejziry primo na me. Dostali jsme hrozny zachvat smichu, chudak Diddus, ale to se fakt nedalo... Pak ji Vuthe vzal na zada a sli jsme do auta, neb nemela chudak co na sebe...
Vuthe byl poucen, jak nechat vycurat holcicku venku a ja jsem poucena, mit vzdy po ruce aspon nahradni leginy! Vecer jsme odstrojili stromecek, je to ted tady takove hole bez nej.

Ve ctvrtek jesle, rano jsme sli na trh po chleba a ja se pak vydala poprve na plavani pro tehotne. Bylo to super! Mam sest seanci. Nejlepsi byl zaver, relaxace. Utvorily jsme dvojice, kdy jedna si da pod kolena a pod krk takovou tu penovou vec, ktere tady rikaji "hranolka", ac je to valecek a druha ji vezme za kotniky a taha po bazenu. Kdo by to byl rekl, ze to muze byt tak prijemne. Pri vylezu z bazenu jsem potkala sveho gynekologa, sel si o poledni pauze zaplavat. :)
Odpoledne jsme se vydali na nakupy, zacaly slevy a Diddus ze vseho zase vyrostla. I v jeslich to konstatovali, ze roste jako z vody. Take jsme zasli do hrackarstvi a koupili ji k narozeninam velkeho plysoveho ponika. Snad se ji bude libit. Krom toho dostane take takovy minipocitac na vyuku abecedy. Zacala se zajimat o pismenka, musim ji porad rikat, ktere je ktere.
Vecer byl Vuthe v autoskole a pak prisel domu. Myslel, ze jeste pujde do prace, ale tatinek uz se zotavil, takze nebylo treba.

V patek jsem mela na desatou schuzku v bance, bych poresila pojisteni, pak jsem se stavila v bonbonovem obchode a nakoupila dekoracni bonbony a mysky a kyticky na narozeninove mufiny. Rozhodla jsem se, ze upecu Diddus 12 cokoladovych mufinu misto dortu, je to jeji nejoblibenejsi dezert, tak co budu zkouset dort, ktery pak treba ani nebude jist. Odpoledne jsme se stavili jeste v haemku a koupili Diddus dalsi varku obleceni, ja mam dve pyzama (bych nedelala v porodnici ostudu;)) a kojici tricko, vse ve slevach. Zasadne uz jindy nic nenakupuju, vazne jen vyjimecne. Vse je pak za pulku ci min... A tady je to vsechno dane, od kdy do kdy jsou slevy, zadnej holubnik, ale radna socialisticka organizace: :D Takze si na to clovek vzdy pocka. Jedny laclace pro Diddus uz mam vyhlidnute asi dva mesice, staly 25 euro a dnes jsme je koupili za 10...
Vecer jsme si s Diddus prohlizely knizky. Ma pokazde hrozne zachvaty smichu ze slova "feuille" - list. Vzdy, kdyz na to narazime, smeje se jak blazen a ja to musim stokrat opakovat. :D Dala mi pet velkych pus na tvar, po dlouhe dobe. Se mam. :)
Vuthe sel vecer na skate, varim kureci vyvar, neb urcite prijde vymrzly. A pak nas ceka Sherlock Holmes.

Na Novy rok prselo, cely den. Byli jsme doma. V sobotu rovnez tak, dest cely den. Vydali jsme se odpoledne alespon do Jardilandu, obchodu se zahradnickymi potrebami, rostlinami a zviraty, at se Diddus aspon podiva na rybicky a na kralicky a at zase nesedime cely den doma. Jenze, ouha, u vchodu byl plastovy pes, jako zivy a Diddus jsme od neho nemohli odtrhnout. Nejaci kralicci ji pak uz vubec nezajimali. Asi ji ho koupim k narozeninam. :D Vecer sel Vuthe pracovat do restaurace misto tatinka, ktery zalehl s migrenou. Po dlouhe dobe jsem byla sama doma a udelala jsem tolik veci! :D Uvarila jsem polivku, vytridila nejake papiry a pripravila seznam ukolu, ktere musim ted na zacatku ledna zvladnout. Dokonce jsem i naladila po dlouhe dobe kytaru a trochu si zabrnkla.
V nedeli zase cely den proprseny, a v nedeli je tu vse zavrene, clovek ani nema kam jit... Takze jsme opet byli doma a Diddus tu behala jak tygrik v kleci. Ale docela dobry, kreslenim, knizkami, jedenim a pohadkou se zabavila. Upekla jsem mufiny, Diddus se muze po tech cokoladovych utlouct. Hrozne ublizene brecela, kdyz jsme ji nechteli dat treti, protoze by pak nevecerela. My meli jeden a zbyle tri si dala dnes. Jesteze pro nas jsem udelala vanilkove s liskovymi orisky, ty ji tolik nelakaji. :D Vecer jsme si zahrali onu cinskou damu, co jsem koupila Vuthemu k Vanocum.
Dnes je pondeli a opet dest. Rano jsme jeli nakoupit, obchod byl uplne prazdny. A odpoledne logopedka, prazdniny skoncily, konecne je tu opet stary dobry rezim. :) Dokud tu byli Vutheho bratri byla zabava a taky tolik neprselo, tenhle posledni vikend byl ale dlouhy.

Chtela jsem udelat jakousi rekapitulaci minuleho roku, ale asi to nedam, moc si nevybavuju, kdy co bylo... Prvni pulrok jsem totiz jeste nepsala blog. Co si tak globalne vybavuji je, ze s Diddus to bylo hodne narocne, kazda vyprava koncila nasim totalnim vycerpanim. Hodne se vse zlepsilo, kdyz jsme konecne v kvetnu meli potvrzenou diagnozu a take po navsteve Cech. Zacala taky chodit do tech jesli, to urcite take melo nemaly efekt. A ted uz si predstavuju, jak budeme moci jit do zoo, ikdyz jsem po lonske dubnove navsteve prohlasovala, ze me tam nikdo uz nedostane ani heverem. :D
Ale tech fotek! To sem nejakou dam, Diddus tolik vyrostla!

Volala jsem kvuli necemu N. Tak me s..e!!! Nebudu to tu ani vypisovat, to je furt stejna historie, ale alespon si musim trochu ulevit. :D

Leden

 Unor

Brezen

Duben

Kveten

V cervnu jsme byli v Cechach, to mame dva miliony fotek, a z toho vybirat nelze.:)

Cervenec

 

A v srpnu uz jsem zacala psat blog ... :)

V utery jsme jeli s Vutanou do Emauss. S Vuthem jsme se stridali u Diddus v oddeleni hracek, druhy si vzdy prosel, co potreboval a ona si tam mezitim hrala. Pri odchodu se nechtela vzdat bile plysove ovecky, porad prohlasovala "agneau agneau" (ovecka, ovecka), tak se ptam pana, kolik stoji a on, ze to je dobry, ze si ji mame vzit. :) Pak jsme se chteli projit v lese, ale nechtela slapat, zasli jsme tedy aspon na hriste. A vecer jsme byli v restauraci, Vutana hlidal, Diddus vzorne spala. Pri prichodu do restaurace, koho nevidime. N. mamu a segru. A dostali jsme stul hned vedle nich... No co, pozdravili jsme, prohodili par frazi a pak az pri odchodu jim poprali hezky novy rok. S N. segrou jsme byli predtim velke kamaradky, pracovaly jsme spolu v Dublinu, znala jsem ji driv nez N. Ale po rozchodu se to vyvinulo spatnym smerem, od te doby spolu nemluvime, ale to je delsi historie...

Ve stredu jsme se probudili driv nez Diddus. Vuthe mi pral krasne narozeniny, hladil mi bricho a rikal, ze pristi rok uz budeme ctyri. :) Odpoledne jsme se nadlabli dortu a Vutana pak sel na vlak. Ani jsme s nim nesli, aby to Diddus zas neobrecela. Pak mi volali kamaradky, jestli mam chvilku. Sla jsem s nima kolem seste ven, dostala jsem tulipany a kabelu. Takovou vetsi, kam si muzu dat i papiry apod. To jsem presne potrebovala, neb od tety jsem dostala krasnou malou kabelku, tak jsem ted vybavena. Mela jsem radost, ze si na me takhle vzpomnely. No a pri navratu me cekal darek od Vutheho. Zlate nausnice. Taky takove, jake jsem presne chtela. :) Male, abych si je nemusela sundavat na spani. A hlavne zlate, protoze se mi za posledni rok zahadne vyvinula alergie na vsechny jine kovy. Predtim jsem mohla nosit cokoliv, ted me ale do peti minut svedi usi a cervenaji mi. Vuthe mi svym darkem udelal velkou radost, jsem rada, ze mam neco od nej, co ted budu mit porad na sobe. A hlavne, jaka zena nedostava rada sperky!;)
 Tak jsem mela pekne narozeniny, a jak rika tatinek, mam naslapnuto na ctyricitku! :D

Na Silvestra jsme byli doma, Diddus sla normalne spat v hodinu, jak je zvykla, jen jsme pred spanim spalili nejake prskavky. My jsme si pripravili stul s dobrotami a koukali se na Limonadoveho Joe, dalsi z vanocnich dvdcek.

Preji vam vsem krasny novy rok 2016. At jsou vase deti stastne, protoze jejich rodice jsou stastni. At jste vsichni zdravi a nic vam nechybi. At vas laska a klid v dusi provazi celym timto rokem, bude urcite krasny, citim to!:)