Dovolenkovani

Tak deda s babi jsou tu. Privezli nam spoustu dobrot, Diddus dnes mela k veceri cesky parek a snedla ho cely!:D
Rano se divala na krtecka, aby se mohli trochu dospat, neb jeli 18 hodin v kuse, tak toho meli plne kecky. Chce neustale dokola stale jen krtecek a auticko. Ostatni ne. Po obede jsme se stavili v obchode a dostala tri kinder vajicka. Dovolila jsem ji otevrit jen jedno, at ma jeste na dalsi dva dny.
Pak se trochu prospala a vyrazili jsme za dedou a babi na plaz. Foukal vitr, my meli svetry, ale deda s babi se vykoupali, otuzilci. Diddus si pekne hrala a pak sla cestou cestu az domu po svych. A vecer ji dokonce smel Vuthe uspavat, byla v nejakem dobrem rozpolozeni.:)
Diddusce take privezli tabuli, co ji zakoupila teta, kdyz jsme byli v cervnu v Cechach, tak jsme ji hned smontovali a Diddus vyzkousela. A take dostala krasnou cervenou retro zasterku.

Streda, pisemky treba

 Jsem nevedela, co za nadpis, no. Tak me napadlo tohle rceni jedne profesorky z gymplu, kam chodily tri moje drahe kamaradky. A jelikoz to byl gympl francouzsky, je to zcela na miste. Takovy osli mustek jak prase. Takovy tedy spis praseci most. Ale k veci!

Dnes rano byla Didds naposledy v centru, byla tam jen ona a jeji oblibeny Noah alias Logan. V pondeli maji schuzi s pedopsychiatrickou, ktere budou referovat, jak to probihalo, a ja ji pak s Diddus uvidim ve ctvrtek. Tak jsem zvedava na jejich zavery.
Rano bylo vtipne, v klidu si snidame, ja se jen tak mimochodem podivam, kolik je hodin, a zbyvalo asi deset minut na to se obleknout, obleknout Diddus, vycistit nam zuby, ucesat a vyrazit. Zvladli jsme to. A jelikoz prselo, auto bylo zaparkovano dal nez obvykle a cas byl na knop, nechala jsem Diddus v Vuthem a sla sama pro auto. To se ji samozrejme vubec nelibilo, pac nechapala, co se deje. Uz byla nachystana s Totocem a cekala, ze pujde jako vzdy se mnou. Ale zvladlo se to bez vetsi krize. Dokonce mi sli naproti, ruku v ruce, Did jak milius... ale jakmile je maminka pritomna, nikdo jiny ji nesmi vzit za ruku ani nosit. A to ma holt pak smulu, neb ja uz ji nosit odmitam.
Vcera a dnes byla klidna, naprosta pohoda. Uz se srovnala... Ted neuvidi tatu jeste dalsi dva vikendy, neb jsem ho pozadala, ze chci, aby Diddus byla s nami, kdyz tu budou deda s babi. Nemel nic proti. Za to jsem mu nabidla, jestli chce tento vikend, predtim, nez prijedou, protoze jinak ji neuvidi vlastne mesic. Neozval se... Je to hrozny, ale ja si rikam, tim lip, neb jak uz jsem psala, nez se srovna, je to zbesile. Zkusim o tom promluvit s tou psychiatrickou pristi tyden, mam z toho vzdy pocit, ze my se snazime, a pak po jednom vikendu je vse zmareno. Tohle musi byt narocny i s detma, co nejsou autisti. O to vic by se ale mozna mel tatinek trochu snazit. Jak ja ji pak vysvetlim, ze s nami proste jsou urcita pravidla a ze mimo jine tri zmrzliny si za odpoledne fakt neda... Pak kdyz se srovna, uz nic podobneho ani nevyzaduje, nepotrebuje to a je videt, ze je spokojena, kdyz se dny odvijeji alespon v urcitych vecech stejne. No jo no, co nadelam, zatim asi nic moc, bohuzel. Ale stve me to.

Moc posledni dobou neji, porad po ni dojidame... budu mit za chvili sto kilo. Musim to vse podstrkavat Vuthemu, ten jedenim hubne. :D  Zitra nam privezou deda s babi vysluzku, tak doufam, ze ceske parecky si da Did s chuti, jako kdyz jsme byli v Cechach, to porad jen jedla. To byla krasa!:)

Dnes nas Vuthe vyfotil, ja pozuji a Diddus se diva ukosem na youtube na rozbalovani kinder vajicek...:)

Kaficko

Vcera rano byla Diddus v centru, a byla tam sama, vsechny ostatni deti byly nemocne. Tak byla presila personalu, dve na jednu. :) Melo by to byt pro ne snazsi, ale bylo tomu naopak, Didduska u niceho moc pry nevydrzela, ona proste potrebuje ostatni deti, aby ji to bavilo. S dospelymi je nuda. ;) Zitra jde naposledy, tak snad tam bude jeji oblibenec Noah, na ktereho vola Logan. To rikaji ony, ale pro me to zni skoro stejne, alespon stylem, jakym Didda vyslovuje, takze treba ho nakonec vola spravne.:) Kdyz jsme odchazeli, plakala krokodyli slzy, nebot musela vyndat Totoce z kocarku a vysvlect mu ruzove satecky.
Odpoledne jsme byli doma, lilo jako z konve. Dokonce i usnula a prospala se dve hodinky. Tak to ja jsem si samozrejme taky schrupla. Vuthe odvezl s jeho brachou na barak jeste jednu matraci, abychom tam meli vsichni kde spat, az prijedou tata s Maruskou.
Dnes jsme nic nemeli, a tak jsme se rano vsichni tri valeli v posteli az do jedenacti. V poledne jsem zacala pripravovat obed a najednou slysim ticho nesmirne, tak se jdu podivat do obyvaku a vidim Diddus, jak spi na kanapi. Takhle v poledne, na hodinu a pul. Po probuzeni ani nechtela obedvat, tak odpoledne Vuthe udelal palacinky, by alespon neco pozrela. Obed ji bude predlozen k veceri. Je takova nejaka podezrele hodna, doufam, ze se ji nevraci ta nemoc.
Dnes zase prsi, ale o vikendu ma byt lepe. Tak doufam, ze to alespon na ten dalsi tyden vydrzi. Az navsteva odjede, at je klidne zase hnusne, my uz jsme zvykli. :D

Diddus desne zboznuje kafe, cerny, bez cukru. Vrha se na nej, jako kdyby to byla nejvybranejsi lahudka. Ja si micham kafe s cikorkou, a tak jsem si rekla, zkusim ji oblafnout a uvarila jsem ji do jejiho hrnicku Hello Kitty cikorku. A jak byla stastna! Hezky si v ni namacela ryzovy cokoladovy chlebicek, jako to delam ja a byla nadmiru spokojena. Jsem vyfotila nase tri hrnicky, s krasnym dekorativnim prostiranim home made artisanal by Diddus. Bych se mela stydet, kdyz vidim ty krasne interiery a dekorace na ostatnich blozich, jenze co ja budu aranzovat, pak prosvisti tornado Did a je po nadhere. :D

Hudral

Vcera jsem nepsala, neb jsem ani nemela moc co psat. Vuthe cely den brousil nahore podlahu a ja byla s Diddus dole. Ona vsechny tyhle zvuky ruznych brusek, sekacek, ale i vysavace, pracky... nesnasi. Tak to bylo vyzivne. Ale po par hodinach si holt zvykla, a uz ji to nevadilo, dnes jako by se ani nebrousilo. :) Vcera jeste mela teplotu, ale uz mensi, uz dostala dolipran jen jednou, ale nechtela porad skor nic jist. Dneska uz si dala spagetky, pekne po svem zpusobu. :D Teplotu uz nema, aspon zitra muze jit do centra. V pondeli a ve stredu jde naposledy. Ve ctvrtek prijedou tata s Maruskou, a po jejich odjezdu pujde opet do jesli.  Bude chodit utery, ctvrtek, patek, dopoledne a odpoledne, na obed domu. Chci vyzjistit, jestli by mohla chodit ve stredu do toho centra, neb se ji tam libi, a navic tam s nimi pracuji specializovane, tak to snad i nejak napomaha rozvoji. No a ja budu mit konecne cas vrhnout se na ty fotky, plan dne-tydne, piktogramy, ja to takhle pri beznem provozu s Diddus nezvladam. Vecer jsem hotova, kdyz konecne usne a pres den me nenecha temer nic delat. Jsou dny lepsi, kdy se i na chvili sama zabavi, a dny horsi, kdy od rana hudra. Jako dnes. A mne pak obcas utecou nervy, a sprdnu ji na tri doby, ba si i zarvu. Ano, rvu na sve autisticke dite, jsem matka herodes. Ja vim, proc je Diddus zrovna mym ditetem, ma me naucit trpelivosti, ktere se mi nikdy nedostavalo a myslim, ze ji mam diky ni vic a vic. Nic jineho mi ani nezbyva, ale jak rikam, obcas mi to stejne ujede. Dnes od rana natahovala a pobrekavala, ale takovym tim desne otravnym zpusobem, bez slz, bez zjevneho duvodu. Treba nejaky duvod ma, ale jak jaksi chybi komunikace, clovek se muze vse jen domnivat. No a tak jsem se tak domnivala, az mi dosla trpelivost a zarvala jsem. A vite, co je na tom nejhorsi? Ona se uplne uklidnila a prestala. Ani mi neprislo, ze by se lekla nebo ji to nejak extremne vadilo, proste jako by na to cekala. Tak ja nevim, dyt prece se furt vsude pise a rika, ze revem se nic nezpravi. :D Ja to nechci zlehcovat ani se nijak sebeomlouvat, spis me to prekvapuje a proste tem jejim reakcim casto nerozumim. Doufam, ze se nase komunikace zlepsi, az se pustim do tech obrazku.

Jinak se toho moc neudalo, vcera rano se tu stavil Vuthuv nejmladsi bratr, privezl nam rajcata od tedy z Parize. Oni bydli na predmesi a maji zahradu. Kdyz nam je minule privezli, tak nam chutnali, ze jsme si rekli o dalsi. To je co, se nezinyrujem, proste jsme si rekli, jestli nam jeste poslou. :D
A take jsme predelali spani, dali jsme vedle nasi matrace druhou velkou matraci, a tak Diddus spi s nami. A je klid, konecne se tu tak nejak vyspime. Je to lepsi.
Dnes jsem uklidila cely obyvak, kez by to do pristiho tydne vydrzelo, Diddus uz zacina zase hrabosit, no v pet jedeme zpatky do bytu, tak snad...:)

Marudek

Vcera jsem zapomnela napsat to nejhezci! Kolem pate jsem se natahla a Diddus mi prinesla sve decky, prikryla mi horni cast tela ruzovou a nohy hackovanou. A dala mu pusu. Zlaticko. A nechala me dokonce si schrupnout. Jako by vedela, ze to budu potrebovat, pac v noci se moc nevyspim. Pred patou prisla, horka jako kamna, tak jsem ji dala dolipran a sla si lehnout k ni. Zabrala v sedm, tak jsem se radovala, ze si jeste schrupnu a ono tudle, v pul osmy uz byla vzhuru! Bylo videt, ze neni ve sve kuzi, ranni ritual vyhazovani veci ze skrinek se nekonal. I presto jsme se rozhodli, ze pojedeme na barak. Ma byt nemocna tam nebo doma, to vyjde na stejno. Takhle aspon muze Vuthe nahore pracovat a ja jsem s ni dole. Cely den polehava a dvakrat spala. Kdyz usnula kolem pate, vyuzila jsem situace a sla se projit k mori. Je krasne. Uz zacinaji zrat ostruziny, je jich tu spousta. Tak jsem se tak pekne prochazela, premyslela si, par fotek udelala a rikala jsem si, ze to je sice pekny, to mooore, ale mne se stejne styska po ceske krajine, lesich, te vuni, houbach... Radsi bych se koupala na Slapech nez tady. :D Nevim, krajina muze byt sebekrasnejsi, ale holt koreny jsou koreny.
A po mem navratu doslo na stridani strazi, Vuthe se jel projet na kole. Az se vrati, bude varit opet musle, a ja chci zkusit domaci hranolky. Jednak tak se to tu tradicne ji (je to tedy puvodne recept belgicky) a druhak treba si Diddus hranolek da, cely den nic nepozrela.

Jak jsem tak lezela ty dve hodiny v noci vedle Diddus, premyslela jsem si a vzpominala, jak jsme se s Vuthem dali dohromady. Rada bych to tady jednou napsala, ale na to chci mit klid a cas. Bych nezapomnela na nejaky veledulezity detail. ;)

Vcera v noci jsem vyfotila Diddus jak spi (povsimnete si Totoce vedle ni peclive prikryteho deckou), jedna ze snidane,  jak spi s Totocem pres den, a par fotek z prochazky.

Nemocny kuchtik

Dnesni den byl poklidny, byli jsme doma, ja jen odpoledne zasla na pojisteni kvuli vcerejsi automobilove prihode a koupit Diddouskovi jeho oblibene svestky. K obedu jsme meli lorensky quiche, myslim, ze to je Didduscino nejoblibenejsi jidlo, to nikdy nezklame, vrhne se na to pokazde, jako kdyby tri dny nejedla. :D Dokonce mi ho pomohla pripravit, michala ingredience.
Chteli jsme jet vpodvecer na barak, ale mne se desne nechtelo a navic jsem chtela udelat poradny uklid v kuchyni. Tak pojedeme zitra rano, snad, nebot Diddus ma teplotu a vecer i pokaslavala... Asi je rada na ni, no uvidime zitra. 

Ach jo den ;)

Vcera jsme s Diddus vyrazily na kole na hriste, bylo hezky, tak jsme zustaly docela dlouho. Pri prijezdu jsem se zdesila poctu deti (je to prazdninama, je jich tu hodne u prarodicu, to bylo videt, temer same babicky a dedecci). Kupodivu Diddus to ani nevadilo a sla s radosti dovnitr. Nejdriv si chtela za kazdou cenou hrat na projejzackach pro velke deti, samozrejme jsem ji nemohla vysvetlit, ze tam nahoru nemuze, ze ji tam ani nevyzdvihnu, natoz abych ji pak odnekud z vysin chytala. Tak chvilku hudrala, ale pak zacala behat z jednoho konce hriste na druhe, az se vybehala, dala si svacinu a sla na prolejzacky pro male. Vydrzela docela dlouho na klouzacce, klouzala se po ni vsemi moznymi i nemoznymi zpusoby. A pak dokonce vydyndala psim pohledem na jedne mamince bonbon. Po navratu to bylo vyzivne, litala po byte, rozhazovala veci a vydala takove jakoby "zvireci zvuky", neco hroznyho, cloveku by z toho kleplo. Po vykoupani se najedla a byla odkazana k sobe do pokoje. Sic nespala, ale ja to zalomila behem peti minut na kanapi. Po mem probuzeni jsme se zacali divat v tv na film, co jsme si vyhlidli. Ale nejak blbnul signal, tak jsme to nechali a pustili jsme si dvdcko s Ryanem Goslingem The Notebook. No krasa romanticka par excellence. Za pulkou filmu, zrovna v nejlepsim, se dvdcko zaseklo, a to bylo nove, rozbalene z celofanu. Za boha jsme to uz nezprovoznili, takze smula, utrum, nazdar, sbohem a satecek, kdy uvidime konec, buh vi.

A dnes! Rano sla Diddus co centra, pak se doma naobedvala a pokracovala ve svem cirkusovem vystoupeni "lev v kleci". A mamince dosla trpelivost, a milou Diddusku zavrela k ni do pokoje, at si rve tam, ze uz toho mame dosti. Po petiminutovem halekani se vratila jako vymenena. Hodna, ticha, hrala si a pomohla mi michat testo na kolac, aniz by se pri tom konala nejaka katastrofa. A takhle je to pokazde, kdyz se vrati od tatinka, dokud ji nevycinim a nepotrestam ji, je hrozne divoka a nezvladatelna.
Vuthemu uz bylo dnes rano lip, kdyz Diddus prisla, vyskocil z postele, udelal ji mliko a zacal mit nadobi :D
Odpoledne prselo, tak ze zustaneme doma. Jenze, televize stale nefunguje a dnes vecer je na Arte Ztraceno v prekladu. Pred lety jsem to videla, ale uz si to nepamatuju a moc rada bych to shledla znovu. Tak zacal Vuthe hledat zavadu. A ze je to v tv kabelu. A ze potrebujeme takovou koncovku. A jak lilo, tak ho prece nenecham jet na kole, toz beru vuz a vyrazim. A na parkovisti, zastavim na stopce, podivam se doprava, doleva, vyrazim a narazim to do cerneho auta prede mnou, ktere jsem proste nevidela. No, proste a kratce, zcela jednoduse, NEVIDELA. Trubka jsem. Ja to mam jen skrably, oni jen trochu protlacenej bok vepredu, jenze to nic nemeni na tom, ze budu rok platit malus k pojisteni. A tady je pojisteni palka, platim mesicne 45 euro, takze ted mi o nejakejch deset az dvacet mesicne na rok pribyde. Se na to... Mno, ale nikomu se nic nestalo a ty lidi byli moc mili. Tak aspon neco pozitivniho. :D
Tak to privezu domu, Vuthe to namontuje, a vite co? NEFUNGUJE TO! Me klepne! :D Jesteze jsem tam pri tom koupila i jeden saussison (takovy jako suchy uzky salam), si dame misto Ztraceno v prekladu a budeme si moct vypravet, jak asi tak mohl skoncit ten vcerejsi film... :)

A par fotek z vcerejsiho hriste