V nedeli bylo stale jeste krasne. Vyrazili jsme tedy na vylet, nejprve do botanicke zahrady Vauville, ktera se nachazi na zapadni strane naseho poloostrova, tudiz u Atlantskeho oceanu. Takze pote jsme se samozrejme jeste vydali na plaz. Bylo tam docela dost lidi, uzivali si prvniho listopadoveho dne na slunicku. Didduska si hrabala v pisku, a pak si olizovala prsty a krasne ji to krupalo mezi zuby. Holt ona rada slane i sladke.
V pondeli logopedka a pote prochazka v pristavu. Doma si Diddus krasne hrala sama v pokoji, davala na talirky plastove pecivo a dokonce se koukala i na panenky. Brala je do ruky, dlouze se na ne divala, sahala jim na oci.. no je to uspech, ze ji zajima i neco jineho nez Totoc. Celkove i ostatni plysaci, vytahala je z kosiku a obcas si s nejakym pohraje.
V utery po prazdninach konecne skolka, Diddus sla rada. My jsme byli rano na druhem ultrazvuku, pan doktor vse premeril a pry je vse v naprostem poradku a jak ma. A potvrdil, ze je to holka. Odpoledne jsme byli po nakupech. Vecer se se mnou Diddus koukala na fotky, a tak jsem zkusmo ukazala na me, posleze na ni a na Vutheho a rekla mama, Didda a Vuthe a ona to po mne zopakovala a spravne ukazala prstem !!! To me dostalo. A tak pekne to vyslovila! Predtim nikdy nechtela... Dnes jsem ty fotky otevrela znovu a ona ukazala na me a rekla mama! A ja ji pak znovu ukazala Didda a Vuthe a ona to zopakovala. No kez by ji to vydrzelo, obcas se ji takhle neco povede, ale pak uz to nechce nebo neumi zopakovat. Ale tentokrat to tak pekne rekla a evidentne mela radost, neb videla, ze my mame radost. :)
Od vcerejska uz je zase osklivo, Vuthe sel s Diddus pro ovoce a zeleninu, a tak ja doplnuji blog. V nedeli jsme vyfotili spoustu krasnych fotek, to je hrozny, ja nevim, kterou sem dat driv! Dam jen ty od Vutheho a z ultrazvuku, ty moje az v dalsim prispevku, bych to to nezahltila.
Taky jsem si rikala, ze si budu muset dat alespon tydenni pauzu od internetu, nebo aspon od facebooku. Furt na neco koukam, odpovidam, otviram clanky... Coz o to, jenze ja tu mam takovych restu! A vim, ze kdyz necham internet internetem, tak to vsechno dodelam. Potrebuji vytridit papiry, skrin a dodelat album z minuleho roku. Nafotit veci, co chci dat k prodeji na internetu. Vyridit nejakou korespondenci, zasit par veci... A toto vse co nejdrive, Vanoce se blizi, tak se chci trochu pripravit. Ac to nejak extremne neprozivame, ale stejne, nejakou peknou vyzdobu bych rada vyrobila a take neco napekla. Jsem na sebe zvedava... :)

 

To je prekerni situace, kdyz se toho deje hodne, takze ani nestiham psat, a pak je toho tolik, ze si to vse ani nepamatuju!

Ve ctvrtek jsme byli odpoledne na navsteve u kamaradky Julie. Prselo, ale my jsme se vybavili a vydali se i presto pesky, aby se Diddus trochu vyvetrala, kdyz jsou ty prazdniny a nechodi do jesli. Ona byla stastna, neb mela holinky a mohla se probrouzdat vsemi louzemi, co jsme cestou potkali. Koupili jsme nejakou cokoladu, zcela zahadne slovo chocolat Diddus umi pouzivat a vi, co to znamena. :D To se mi libi. "Jeji prvni slovo bylo cokolada." :)
Vidim, ze si umi spojovat veci v hlave, ale neumi je rict. Vyjadruje se zpivanim. Kdyz napriklad vidi lod, rybu nebo zviratka z farmy, zacne k tomu zpivat prislusnou melodii pisnicky, kde se o danem objektu nebo zvireti zpiva (kouka se pritom na videa, takze ma ten obrazek). Tak jsem rada, ze si to alespon takhle spojuje, ikdyz nemluvi. Dokaze uz neco dobre zopakovat, ale sama nerekne.
U Julie si Diddus krasne hrala, sedela zpusobne za stolem a montovala figurinku pana Brambory. Tak povidaji, jak si krasne hraje, ze jejich dvou a pul lety synek potrebuje, aby si neustale hral nekdo s nim. To sice jo. Ale pak najednou se zvedla, a zacala svuj pulmaraton ode zdi ke zdi za hlasiteho hykani a kriceni, meli tam na navsteve taky babicku a ta mela novy pristroj do ucha, chudak... Alespon si ozkousela, ze to opravdu dobre funguje!

V patek se Didduska vzbudila zase po seste. Cely den prselo. Vuthe sel odpoledne pomahat kamaradovi se stehovanim (kdyz odchazel, rikam mu, davej na sebe pozor, nevimproc jsem si rikala, ze si neco udela. A taky ze jo, uklouzl na schodech a narazil si zada, v oblasti krku a boli ho klicni kost. Tak ho kazdy den mazu balzamem, snad ho to prejde. Snad jsem to neprivolala ja svou predtuchou!). Ja jsem sla s Diddus ven, holinky plastenka, zaskakly jsme do obchodu a k zelinari pro kvetak a dyni na vydlabani. Doma jsem pak udelala livance ze spaldove mouky s ryzovym mlekem, rikam si, ze kdyz to namazu marmeladou, treba si i Did da. A dala si:) Snedla jeden a pul. Jinak ji moje zdrave uchylnosti samozrejme moc nezajimaji. Ale zkousim, co se da, a cukru se snazim vyhybat. Ona se spokoji i s horkou cokoladou, ale tak jednou tydne ji dopreju i lizatko nebo nejaky ten preslazeny kinder vyrobek, ale snazim se fakt minimalne. K veceri jsem ji po dlouhe dobe zkusila udelat testoviny, ani se jich nedotkla. Tak mela rychlovku, toustovy chleba zapeceny se syrem. Veceri ji bud to anebo omeletu. Sunku ani syry nechce, chleba jedine suchy, testoviny ani ryzi neji. K obedu musi mit maso, anebo bramborovou kasi. A jeste sni cinske nudle od rodicu z restaurace, ale to musi byt jeden urcity specificky druh a priprava. Jednou udalali jine a ani se jich nedotkla. Nastesti ma rada ovoce a i syrovou zeleninu, ji i nanovo jogurty a k snidani pije kakao, takze nejakym nedostatkem zivin dle me netrpi.

V sobotu jsme se rano vydali na trh pro chleba a pote na nakup do supermace. Diddus byla hodna, sedela hezky v kosiku, pak az v druhe puli nakupu hykala, dosti hlasite, takze se za nami vsichni otaceli, ale pro me byla hodna. Znam horsi, jako ze se vymani ze sedatka a pak vsude pobiha a my ji nahanime... Odvezla jsem Vutheho pred barak, aby nemusel tahat ty tasky z parkoviste, kdyz je narazeny. Nase ulice je prujezdna, ale jen z jedne strany. Na jejim konci je nekolik kebabu a uprostred nich byl zaparkovan kamion, co privezl dodavku zbozi. Tak zpusobne cekam, az vytahaji vsechny baliky, rikam si, pak se hne. A ono prd ho! Podival se v klidu na me, vzal si papiry a sel je podepisovat do vsech tech kebabu!!! Cekam pet minut, nic. Zacnu tedy troubit. Jednou, dvakrat, trikrat, po ctvrte uz dlouze, az konecne vyleze. Prijde k autu a pry, ze jsem sem nemela zajizdet, ze on dodava zbozi. To je sice pekne, ale jednak najel z protismeru, kde se nema a druhak jsem ho jeho zbozi nechala vylozit, mohl pak zacouvnout, nechat me projet a jit si vyrizovat svy papiry. Tak mu rikam, ze zbozi ma vylozene, at couvne, ze projedu. A on na me, at si pockam! Ja ze to teda ne a on, at si zavolam policajty! Otocil se a odchazel! To nemel delat! Chytl me ten pravy nerv! :D Vylezla jsem z auta, jdu za nim a zacnu rvat, jo, rovnou kricim, ze jsem tehotna, ze mam v aute dite, ze v ulici bydlim a ze mam pravo si vylozit nakup u sebe v baraku, jeho dodavka nedodavka a ze chci okamzite projet. On najednou uplne schlipnul, nalezl do kamionu, zacouval,  ja projizdim, kyvla jsem mu jakoze teda diky a on mi jeste omluvne zamaval. Az mi ho bylo nakonec lito. :D Ale teda byla jsem na sebe pysna, takhle rozcupovat padesatiletyho Araba. No, je to jasny, s tehotnou zenskou neni radno si nic zacinat! :D

Po odbede jsme se vydali na barak. Vyprat, zamknout dvere, co nechal N. po vikendu odemcene a zkontrolovat, jestli vypnul topeni (nevypnul). Behem casu, co se pralo, jsme sli na prochazku, bylo po prsavem tydnu konecne krasne slunecno a i teplo (18 stupnu). Bylo to moc fajn, nafotili jsme par peknych fotek, nasavali slunce a Diddus se honila za vsemi psy, co jsme potkali. Cestou zpatky jsem vylozila Vutheho u skateparku, byla tam haloweenska soutez. Chtela jsem tam trochu pobyt i s Diddus, ale jak jsem trochu ocekavala, neslo to. Didduska chtela absolutne na skate mezi ostatni (je zvykla, ze ji Vuthe vozi), jenze tam bylo hodne lidi, jezdili rychle, bylo to nebezpecne. Takze samozrejme zacala brecet, tak jsem s ni jela domu. Vydlabaly jsme dyni, ja ji oblekla do kostymu a vyfotila ji. Byl to tedy orisek, neb porad sfoukavala svicku jako na narozeninovem dortu. :) Pak se vykoupala, snedla kus chleba (celozrnneho - nevidane!), omeletu ze dvou vajec a jogurt a sla spat. Ja jsem zkousela naladit kytaru, kterou mi ona rozladila, ale to takovym zpusobem, ze mi to nejde. Musim si sehnat baterky do ladicky. Vuthe dorazil v deset, zmrzly jak holubi vejce (to rikavala moje babicka, fakt me ted ty jeji prirovnani hodne rozesmivaji... :D), tak jsme se navecereli, on mi povypravel, jake to bylo, pochvalil mi mou prvni vydlabanou dyni a pak se ptal, co jsme vsechno delaly my.:) Po skonceni souteze ho pry tahali do baru, ze musi zapit, ze bude tatinkem, ale on ze ne, ze jindy, az i ja budu moct byt s nim. On je tak zlatej, jsem rada, ze ho mam! (Ac by mi to ani nevadilo, kdyby sel, vsak ja byla zvykla, ale udela to cloveku prece jen radost.)

Tak a ted par fotek a pak hura na vylet! I dnes je krasne, tak toho musime uzit!

Vcera jsme se rozhodli, ze vyrobime pro Diddusku k Vanocum domecek pro panenky. Jeli jsme koupit takovou malou knihovnu, ze do ni vyrezeme okna a pak ji polepime tapetama, kobercema a tak. Vuthe zacal vcera vyrezavat okno, jenze to nejde, jak si pral a je nespokojen. Ale hodla pokracovat dal, samozrejme, jen zvoli asi jinou taktiku.
Diddus se uz druhy den vzbudila rano desne brzy. Prijde vzdy do obyvaku, lehne si k nam do postele a hyka, zpiva, pokrikuje... Takhle po ranu je to docela narocne, dnes toho mame nejak plne zuby, jsme hotovi. Do toho si predstavujeme, jake to tady v tom dvoupokojaku bude s miminkem, kdyz je Diddus takhle hlucna.. No priznavam, ze jsme meli trochu depku. Obcas to tak na cloveka padne. Odpoledne jsem se byla s Diddus projit, nechtela jit do parku na hriste, tahla me do ulic se prochazet. Tak jsme se couraly mestem asi hodinu. Ja si vybavovala cesky podzim a padl na me stesk a nostalgie. Vuthe sel na nakup, rozhodli jsme se udelat si k veceri domaci hamburgery, bychom si trochu pozvedli moralku. :D A ted se prave vratil s nakupem i s balickem od nejlepsiho cukrare v Cherbourgu, dela vytecne zakusky. Tak to si dame do sosacku.

Jinak Diddus uspesne cura do zachoda a jeste uspesneji kaka do kalhot. Ma nekdo nejaky tip, jak vyprat tyto skvrny? Drhnem to v ruce a nepousti to. Nikdy jsem teda nezkousela nejaky ten pripravek na skrvny (ani nevim, jestli to funguje), radsi bych nejaky babsky trik. ;)
Posledni dny dobre ji, vcera k veceri mela omeletu se slaninou ze dvou vajec a jako dezert si dala jogurt a jeste presnidavku. Ja vcera vecer nebyla doma, sla jsem si ke zname, co vyrabi domaci kosmetiku, pro krem a mydla. Ze jsem zanedlouho zpatky. Dorazila jsem k ni v pul osme, zacly jsme si povidat, ja pak rikam, kolik muze byt hodin, kouknem a ono skoro pulnoc! Jsme si obe mysely, ze je devet nebo deset. No jo, zensky... :D
Kez by i Diddus zacala stebetat. Neustale za mnou chodi a taha me za ruku. Normalni, vim, neumi si rict, co chce. Jenze obcas to podle me ani ona sama nevi. A obcas jde o neco, na co nakonec stejne reknu ne. A ja se pokazde musim zvednout, dojit kam me vede a vyhodnotit situaci. Normalni, ja vim. Ale obcas uz unavne. Zvlastne v nektere dny. Prave jsem ji rekla, ze nikam nejdu, jen se otocila a sla si hrat s legem. Takze ono to pokazde tak urgentni nebude. Jenze jak to rozlisit, ze...  Jsem z toho vseho nejaka unavena...

Dnes je venku krasne teplo a slunicko. Diddus byla ve tri u logopedky a pak jsme se sli projit. Vuthe se od nas odpojil na hristi a sel na skate. Diddus se klouzala na skluzavce, houpala, dokonce jsem ji mohla dovolit sundat si bundu, jak bylo pekne. Potkaly jsme tam Nordahlova strejdu a sestrenici, tak jsme si popovidali. Doporucili mi knizku pro Diddu, kde je pekne v obrazcich vysvetleno, jak mamince roste bricho a pak je tu miminko. Tak ji asi poridim, obrazky by mohly pomoci, aby se mohla alespon trochu pripravit. Zvladly jsme to dobre, Diddus docela spolupracovala, takze jsem ji nemusela nikam vyzvedavat a prenaset a domu pekne slapala. Ale i tak jsem toho mela dost. Po navratu domu otevru facebook, a tam ctu, jak se vsechny tehule cejtej uzasne, jak je to nejlepsi obdobi, jen kvetou. A ja tady v pulce hudram... Samozrejme jsem stastna, ze budeme mit miminko, ze se nam hned zadarilo, ze mi nic neni, nemam zadne komplikace... Ale uprimne, pro me teda tohle balonovstvi a velrybstvi zadne uzasne obdobi neni. Tahat ty kila navic me unavuje, nemuzu na kolo, ani si zabehat, vsechno me skrti, obri prsa mi vadi pri spani. No jo, nejsem zadnej prototyp bohyne Zeme, co s radosti roste a plodi. :D Ale jsem stejne moc vdecna, ze muzu v podstate vsechno delat, mam kamaradku, co ma komplikace, a to pak musi teprve neco, prezit tech devet mesicu... Ale nejhorsi na tom je, ze se clovek stydi o tehle pocitech vubec mluvit, jakoby se muselo behem tehotenstvi jen nad bobtnanim se rozplyvat a jen na chvili pomyslet, ze je to pekna pruda, bylo rouhanim se nejvetsim.

V patek vecer jsem odvezla Diddus s N. na barak, tam jsem vyprala jednu pracku a hura zpet do Cherbourgu. Vuthe me pozval do restaurace, chteli jsme vyzkouset jednu, co vsichni vychvaluji a my tam jeste nebyli. Bylo to dobre, ale dle toho, jak vsichni chvalili, jsme cekali lepsi. Holt ocekavani jsou vetsinou nanic, ze...;) V sobotu jsme jeli nakoupit do normalniho obchodu (uz jsou vsude Vanoce, lidi uz koukaji na hracky, taky koumame, co by Diddus asi tak udelalo radost, ona si bohuzel nerekne) a pak do bio samosky, pro pohanku, jahly, spaldovou mouku, cokoladu pro Diddus do mleka, hrach, sezam a take jsem vzala na vyzkouseni marmeladu, ktera neni slazena cukrem, ale dzusem z hroznu. Vecer jsme byli v kine na novem filmu Woody Allena "Irrational man". Shrnula bych to tak, ze to bylo zabavne. :) V nedeli jsme se vydali na bazar, koupili jsme Diddus pletene saty a elektricke akvarium, ktere sviti jako lampicka a ryby se v ni toci do kolecka. Jednou snad budeme mit opravdove, ja akvaria vzdycky milovala. Pak jsme jeste zvladli dve fotograficke vystavy.
Od soboty vecer do nedele byla Diddus u babicky Arielle. Privezla nam ji vecer v sedm, samozrejme v aute vytuhla a po probuzeni brecela a byla k neutiseni. Ona pry spatne spi, i na baraku i u ni, chodi pozde a budi se. Ale jinak pry byla moc hodna a i hezky jedla. Take se nas ptala, co ma koupit Diddus k Vanocum... tak abychom zhavili mozkove zavity, navic ma pak jeste brzy nato narozeniny.
Chvili jsem Diddus utesovala, ale pak si rikam, zkusim ji dat pyzamo, treba pujde hned spat. A bingo, sama si chtela vzit pyzamo a pak pelasila rovnou do postele. Usnula hned a vzbudila se az rano v pul osmy, a vse v pohode. Ted je dokonce sama v pokoji, posloucha pisnicky a promenuje se ve svych novych satech, ktere si samozrejme hned musela vzit.
Fotili jsme jen na takovy stary fotak na film, co zkousime, takze fotky z vikendu nejsou. Tak prihodim jeste ze ctvrtka vykoupanou Diddusku a me, jak chladim z okna quiche, na ktery se Did vrha, kdyz je jeste horky.

Dnes bylo hnusno, cely den sedivo a mrholivo. Alespon jsme se vydali odpoledne do kina na predstaveni pro deti. Byly to dve kreslene pohadky, dohromady to delalo 45 minut. Ta druha byla Sametka od Zdenka Millera. Nikdy jsem ji nevidela, tak to bylo zajimave i pro me. :) Pri prvni pohadce Diddus hykala a kopala nohala do podsedaku, ale jak zacala Sametka, zmlkla a koukala v klidu az do konce. No jo, rozpoznala krteckovsky styl! :)
Po navratu Vuthe udelal palacinky, tak jsme si osladili zivot.
Vpodvecer Did pohudraval, uz je to asi ctvrty den, co je takhle nespokojena, vsechno ji vadi a je nerudna. Znamky zadne nemoci nejevi, tak nevim. Rikam si, ze se asi nudi. Drive si hravala doma sama, i ve svem pokoji, ted uz si sama nechce hrat vubec, v pokoji jenom spi a vse s ni musime delat my, skladacky, puzzle, omalovanky... Stala jsem se otrokem omalovanek, musim vybarvovat, Diddus mi jen podava pastelky, vybira spravne barvy do nejvetsich detailu (jakoze i nuance tri ruznych zelenych apod.). A zopakovala po mne ve francouzstine cervena a zluta. Podle me to bude tim, ze si zvykla, ze se ji v jeslich porad nekdo venuje. Anebo je taky uz unavena, odpoledne spat nechce, ale zas v sest ji dat spat se mi zda prece jen brzy. Tak nevim, kde jest pes zakopan.

Vcera dopoledne jsem se vydala na ourad a na maly nakup. Obcas zasnu, jak jsou lidi neprijemny, direktivni, zli. Chudaci urednice a prodavacky. Tady je to asi obracene nez v Cechach, urednice a prodavacky jsou mile a zakaznici hnusni. Ne vsichni samozrejme, ale vcera jsem videla tri sceny behem hodiny, asi bylo neco ve vzduchu.
Po obede byla Diddus u logopedky a pote jsme se vydali na barak vyprat (nejde nam pracka, ale pry to mozna neni prackou, neb to proste vyskakuje z pojistek, tak zatim jsme - tedy jsme - Vuthe zatim neprisel na to, v cem je zadrhel) a privezt dobroty z mrazaku. Z pulky kuratka od dedy a babi ze zahradky jsme meli dnes k obedu rizky, Diddus si pekne pochutnala (a vyfotili jsme je, zaciname fotit jidlo, aby si mohla pomoci fotek ukazat, co by chtela jist) a jeste mame obri kus peceny v troube.
Dnes byly jesle, vse v pohode, akorat v poledne Diddus nemohla prenest pres srdce, ze si nesmi rozervat doma plinu, ale ze ji jen stahneme, protoze je jeste dobra, ze si ji pak na odpoledne muze jeste vzit. Proste meneni zazitych ritualu ji obcas dobre nedela, ale je to hlavne u takovyhle drobnosti. Ale vycurala se do zachoda i ve skolce, tot uspech!
Odpoledne jsme byli u doktora, miminko se ma dobre, maminka taky, uz pribrala 6 kilo. A to jsem si rekla, ze nepriberu vic nez deset. Haha!

Par fotek z nedelni navstevy farmy, dam sem i jak place u kralicka, ale zahy se uz zase smeje. :)