Vcera jsme se rozhodli, ze vyrobime pro Diddusku k Vanocum domecek pro panenky. Jeli jsme koupit takovou malou knihovnu, ze do ni vyrezeme okna a pak ji polepime tapetama, kobercema a tak. Vuthe zacal vcera vyrezavat okno, jenze to nejde, jak si pral a je nespokojen. Ale hodla pokracovat dal, samozrejme, jen zvoli asi jinou taktiku.
Diddus se uz druhy den vzbudila rano desne brzy. Prijde vzdy do obyvaku, lehne si k nam do postele a hyka, zpiva, pokrikuje... Takhle po ranu je to docela narocne, dnes toho mame nejak plne zuby, jsme hotovi. Do toho si predstavujeme, jake to tady v tom dvoupokojaku bude s miminkem, kdyz je Diddus takhle hlucna.. No priznavam, ze jsme meli trochu depku. Obcas to tak na cloveka padne. Odpoledne jsem se byla s Diddus projit, nechtela jit do parku na hriste, tahla me do ulic se prochazet. Tak jsme se couraly mestem asi hodinu. Ja si vybavovala cesky podzim a padl na me stesk a nostalgie. Vuthe sel na nakup, rozhodli jsme se udelat si k veceri domaci hamburgery, bychom si trochu pozvedli moralku. :D A ted se prave vratil s nakupem i s balickem od nejlepsiho cukrare v Cherbourgu, dela vytecne zakusky. Tak to si dame do sosacku.

Jinak Diddus uspesne cura do zachoda a jeste uspesneji kaka do kalhot. Ma nekdo nejaky tip, jak vyprat tyto skvrny? Drhnem to v ruce a nepousti to. Nikdy jsem teda nezkousela nejaky ten pripravek na skrvny (ani nevim, jestli to funguje), radsi bych nejaky babsky trik. ;)
Posledni dny dobre ji, vcera k veceri mela omeletu se slaninou ze dvou vajec a jako dezert si dala jogurt a jeste presnidavku. Ja vcera vecer nebyla doma, sla jsem si ke zname, co vyrabi domaci kosmetiku, pro krem a mydla. Ze jsem zanedlouho zpatky. Dorazila jsem k ni v pul osme, zacly jsme si povidat, ja pak rikam, kolik muze byt hodin, kouknem a ono skoro pulnoc! Jsme si obe mysely, ze je devet nebo deset. No jo, zensky... :D
Kez by i Diddus zacala stebetat. Neustale za mnou chodi a taha me za ruku. Normalni, vim, neumi si rict, co chce. Jenze obcas to podle me ani ona sama nevi. A obcas jde o neco, na co nakonec stejne reknu ne. A ja se pokazde musim zvednout, dojit kam me vede a vyhodnotit situaci. Normalni, ja vim. Ale obcas uz unavne. Zvlastne v nektere dny. Prave jsem ji rekla, ze nikam nejdu, jen se otocila a sla si hrat s legem. Takze ono to pokazde tak urgentni nebude. Jenze jak to rozlisit, ze...  Jsem z toho vseho nejaka unavena...